Tlakovou myčku, lidově řečeno "wapku", můžete v hobby provedení koupit za dva tisíce, ale také za patnáct tisíc korun. Čím se liší, že je tu tak obrovské cenové rozpětí? V první řadě použitými materiály, které ovlivňují její životnost. Důležité jsou také provozní hodnoty: tlak a průtok vody, které určují rychlost a kvalitu mytí.
Životnost podle hmotnosti
Až půjdete do obchodu, v první řadě si zkontrolujte hmotnost myčky. "U nejlevnějších tlakových myček se používají kolektorové elektromotory, které nemívají příliš dlouhou životnost. Montují se do těch nejlevnějších myček, kde se nepředpokládá častější používání," vysvětluje Filip Werner ze společnosti Mountfield.
Jednoduchá levná myčka ze "startovací" řady v ceně kolem 2 000 Kč
Na větší plochy mytí je výhodné použít rotační trysku.
Veškeré myčky od střední třídy výš jsou osazené daleko robustnějšími asynchronními motory. Pozná se to na hmotnosti stroje. Zatímco ty levné mívají kolem pěti kilogramů, myčky s asynchronním motorem váží něco přes deset kilogramů.
Pokud tedy hledáte stroj pro častější použití, volte myčku s asynchronním motorem.
S hmotností souvisí i konstrukce čerpadla. U nejlevnějších strojů najdete levný plast, u střední třídy pak bývá čerpadlo hliníkové, u nejvyšší kategorie mosazné. Tady hrozí nejmenší nebezpečí, že myčka časem ztratí těsnost a tím i výkon.
Tlak a průtok mají být v rovnováze
Podle specialistů je důležité vyvážit obě hodnoty. Čím vyšší má myčka průtok vody, tím rychleji plochy umyjete. Nemusíte totiž vodu usměrnit do tak úzkého proudu. A čím vyšší dává myčka tlak, tím je mytí intenzivnější.
"Z vlastní praxe bych doporučil, aby myčka, se kterou se už trochu bez vztekání dá udělat nějaká práce, měla průtok alespoň šest litrů vody za minutu a tlak 120 barů," doplňuje Werner. Průtok přitom každý výrobce označuje trochu jinak. Někdo udává průtok v litrech za hodinu, jiný za minutu, takže pro srovnání je třeba ho přepočítat.
Čím větší průtok, tím rychlejší mytí. Čím větší tlak, tím je mytí účinnější.
Výkonná hobby myčka PW 150 má průtok 8 litrů za minutu a tlak 145 barrů.
Některé myčky mívají i regulaci tlaku. Objevuje se však spíše u vyšších modelů, těsně v sousedství profesionální třídy. Jde tu o to, aby u silného stroje šlo tlak u některých pracovních činností zmírnit.
Pro běžné používání však regulace není tak důležitá. Tlak na podklad lze totiž regulovat vzdáleností trysky od povrchu. Ne nadarmo se v návodech upozorňuje, že je třeba dávat pozor například při mytí pneumatik, které příliš intenzivní proud vody může i poškodit. Doporučuje se nepřibližovat trysku (vzhledem k šířce proudu) blíže než na vzdálenost 30 centimetrů.
Stejně tak v internetových diskuzích narazíte na lidi, kterým se při mytí čelní masky auta podařilo poškodit lamely chladiče. Tak dlouho bojovali s mouchami na ozdobné mřížce, až bylo neštěstí na světě.
Příslušenství podle druhu práce
ChlazeníMyčky se chladí dvojím způsobem. V prvním případě se při povolení spouště pistole vypne motor. Každý výrobce tomu říká trochu jinak, například TTS (Total Stop System). Jednodušší myčky motor nevypínají. Při vypnutí pistole se mechanicky vytvoří jakýsi okruh, kdy motor běží, ale voda se vrací zpět k čerpadlu. Tady může při delším provozu hrozit přehřátí. Dobu povoleného soustavného provozu je třeba vyčíst z manuálu. |
Každý výrobce má trochu jinou filozofii prodeje tlakových myček. Najdete výrobce, kteří přímo v základním balení nabízejí většinu příslušenství, z nichž možná většinu ani nevyužijete. Ale není pak možnost přikoupit to, o co byste měli později zájem.
Pro začátečníky je pak výhodnější koupit "wapku" například jen v základní sadě, případně ještě s rotační tryskou, vhodnou pro větší plochy. Ale zároveň značku, která umožňuje dokoupit další příslušenství: například pískovací soupravu, rotační kartáč na auto nebo zahnutou koncovku pro čištění podběhu auta.
Podle druhu práce pak může být pro někoho důležité, aby s myčkou používal i saponáty. Někteří výrobci umožňují u nižších modelů "vystrčit" ze stroje hadičku a jejím prostřednictvím nasávat do vody saponát, další používají nádobku mezi hadicí a tryskou, kde funguje podobně jako fixírka u nízkotlakých stříkacích pistolí. Modely vyšší třídy mívají nádobku na saponát zabudovanou přímo v těle.
