Země původu
Německo
Zařazení
FCI sk. II. - pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Standard č. 185
Historie
Trpasličí pinčové se chovali ve velkém počtu už na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Stejně jako u německého pinče, z mnoha barevných variací byli čistokrevní jen černí jedinci se světlejšími znaky a jednobarevní červení až červenohnědí jedinci.
Povaha a chování
Živá, čilá, sebevědomá a vyrovnaná povaha – tyto vlastnosti jej činí milým rodinným a společenským psem.
Vzhled
Trpasličí pinč je zmenšeninou německého pinče, bez nevýhod trpasličího vzhledu. Jeho elegantní kvadratická stavba je dobře viditelná díky krátké hladké srsti.
Průměrný věk
12 - 14 let
Péče
Trpasličímu pinčovi stačí minimum prostoru, potravy a péče o srst není nijak náročná. Výborně se hodí na cestování, vejde se do tašky a unese ho i dítě či starý člověk. Cestuje rád, hlavně chce být v kontaktu se svými pány. Je inteligentní a snadno se naučí různým kouskům. Uplatní se i v agility, tanci se psem a podobných aktivitách, na výletech do přírody bude také dobrým společníkem. Jeho výchova není náročná, jen musíte tlumit nadměrné sklony ke štěkání a u některých jedinců určitý napoleonský komplex a vytahování na větší psy. Je důležitá socializace, aby si mladý psík zvykl na kontakt i s většími zvířaty. Hodí se výhradně do bytu.
Chovatelský klub
Klub chovatelů pinčů (Českomoravský klub chovatelů hladkosrstých pinčů se sídlem v Praze), Klub pinčů ČR se sídlem v Brně
