Nový samec tygra malajského dorazil do pražské zoo na konci loňského října jako partner pro samici Banyu. Pražská zoo ho s francouzskou zoo Parc des Félins v Nesles vyměnila za samici Radju, aby bylo v obou zoo možné vytvořit nové chovné páry a obě samice dostaly možnost porodit mláďata.
„Malajských tygrů je v Evropě v současné době zřejmě pouze sedmnáct, z toho drtivá většina jsou blízcí příbuzní. V našem chovu jsme už sice měli nepříbuzného samce Kawiho, ten se ale bohužel chová k samicím agresivně. U nás v zoo sice zůstává, ale pro chov je nevhodný,“ popisuje důvody výměny původního samce za Johanna Pavel Brandl, kurátor savců Zoo Praha.
Johann, tygr malajský |
Tygr malajský je zvláštní poddruh tygra, který je pro západní vědu známý teprve přes deset let, přesto ho v Zoo Praha můžete obdivovat už od roku 2006. „Od té doby se také snažíme sestavit chovný pár, což se zatím nedaří,“ konstatuje kurátor. Malajští tygři totiž bývají ke svým partnerkám velmi agresivní a v Evropě byly ze zatím sedmi pokusů o sestavení chovného páru úspěšné pouze dva: v Halle, odkud přišla samice Banya v roce 2008 do Prahy jako dvouletá, a v berlínském Tierparku.
„Johann je tedy další, celkově osmý evropský pokus. A současně zřejmě poslední šance pro tygřici Banyu, která už má ve svém věku jako případná prvorodička nejvyšší čas,“ upřesňuje Pavel Brandl s tím, že se prostě uvidí, jestli se zadaří.
Pokud by došlo k úspěšnému spojení páru, ale ukázalo se, že už je samice Banya na zplození potomka stará, mají chovatelé připravenou záložní variantu. „V takovém případě jsme už domluveni s další zoo, která má mladou samici a nemá žádného samce, že by nám ji zapůjčili,“ prozrazuje ještě zoolog.
Vidět můžete Johanna i Banyu, jejichž spojení se blíží
Johann má za sebou poměrně dlouhou karanténu a od konce ledna je ho konečně možné vidět v Pavilonu šelem a plazů ve spodní části pražské zoo. Díky teplému počasí i v únorových dnech prozkoumává svůj venkovní výběh.
Malajský kocour Johann ve vnitřní expozici Pavilonu šelem a plazů. Se samicí Banyou je zatím oddělen mřížemi.
Se samicí Banyou se zatím seznamoval pouze přes mříže. „Když Banya přišla teď v únoru do říje, byli s Johannem spolu na takzvané seznamce, to znamená, že mezi nimi byla jen mřížová přepážka. Zatím se přes ni vzájemně ozývali a vypadalo to velmi příznivě. To je ale vždycky ošidné. Protože dokud ta dvě zvířata nejsou opravdu u sebe, nemůžeme říci, jak se k sobě budou chovat. A naše zkušenost s předchozím kocourem Kawim byla velmi negativní. Ten se choval jako typický agresor, který se pokoušel i tygřice v říji lovit a napadat. Jako sexuální partnerky ho vůbec nezajímaly,“ popisuje Brandl.
Se spojováním Johanna a Banyi chovatelé počkají až na další říji. „Ta únorová byla zatím opravdu čistě seznamovací, pro ně i pro nás. Prohlédli jsme si, jak se k sobě s Banyou mají přes mřížové bariéry a sledovali jsme jejich vzájemné chování. Teprve při další říji se pokusíme o jejich spojení.“
Proč se u malajských tygrů na tento problém při spojování naráží - a to nejen v pražské zoo, ale i v dalších zoo v Evropě - je otázka, kterou teď zoologové v rámci evropské komunity chovatelů velkých kočkovitých šelem velmi živě diskutují. U tygrů sumaterských ani sibiřských totiž tyto problémy v chovech nejsou.
Podívejte se, jak probíhá páření tygrů (v tomto případě tygrů sibiřských v pražské zoo), pokud se samec chová normálně a není k samici agresivní:
30. ledna 2010 |
Jiné druhy tygrů se chovají zhruba sto let, malajští teprve deset
„V chovu tygrů sibiřských a sumaterských jsme na konci cesty, která trvá zhruba celé století. Za tu dobu se v jejich chovu otočila řada generací, došlo k určitému domestikačnímu procesu a hlavně se do reprodukce zapojili především bezproblémoví jedinci a zase jejich bezproblémoví potomci. Takže po chovatelské stránce máme u těchto tygrů jasno. A najednou stojíme před malajskými tygry, kteří jsou v chovu v lidské péči zatím zhruba 15 let,“ popisuje Brandl, k jaké hypotéze se zoologové zatím kloní jako k nejpravděpodobnější.
Tygr malajskýTento poddruh (Panthera tigris jacksoni) je pro vědu známý teprve od roku 2004. Vyskytují se pouze na malajském poloostrově, v počtu okolo 500 až 700 jedinců. Zoo Praha je chová od roku 2006, kdy přišla ze zoo v Halle samice Radja, o rok později samice Banya a v roce 2008 dorazil i samec Kawi, pocházející z Lok Kawi Wildlife Parku ve státě Sabah (Borneo). |
Za tu dobu se v lidské péči zatím narodila jedna, možná dvě generace, chovatelé tedy pracují se zvířaty, která jsou zcela nedomestikovaná. „Stále ještě jsme v počátečním období selekce vhodných bezproblémových jedinců a najednou jsme se tím dostali o nějakých sto let zpátky, do doby našich pradědů a zakladatelů zoologických zahrad. Na to jsme zřejmě zapomněli a zacházíme s malajskými tygry stejně, jako jsme zvyklí zacházet s ostatními tygry,“ konstatuje Pavel Brandl.
Nezbývá tedy doufat, že chovatelé co nejdříve přijdou na to, jaké podmínky zcela nedomestikovaným tygrům malajským připravit, aby se dařilo je v lidské péči úspěšně rozmnožovat. A přát si, aby spojení Johanna a samice Banyi bylo úspěšné. Byl by to jeden z prvních úspěšných krůčků k zachování unikátního poddruhu.
