Místo chemie nasaďte predátora. Zatočí s roztoči hubícími stromy i keře

Ačkoli je skutečné jaro ještě daleko, je právě nyní nejvyšší čas poskytnout rostlinám na vaší zahradě přírodní zbraň proti škůdcům – dravého roztoče. Je přirozeným lovcem zejména roztočů jako sviluška, hálčivec či vlnovník, o kterých zahrádkáři, vinaři či sadaři dobře vědí a obávají se, co dokážou napáchat, píše týdeník 5plus2.

Třeba taková sviluška umí zničit i celou úrodu. Z listů vysává, podobně jako mšice, šťávu. Rostlina pomalu chřadne, až nakonec uhyne. 

Prvními viditelnými znaky jejich řádění jsou bílé či žluté skvrny kolem žil listů. Pro obranu proti nim je sice možné využít nejrůznější postřiky, ovšem kdo chce chemii omezit, může vsadit právě na dravého roztoče Typhlodromus pyri. 

Jeho jméno zní jak z nějakého filmu o dinosaurech. Typhlodromus pyri je přitom jen 0,6 milimetru velký živočich. Ve svém mikroskopickém světě roztočů však platí za velmi schopného predátora. 

Plstěné pásy plné lovců

Roztoč se aplikuje zejména na ovocné stromy, révu nebo drobné ovocné keře, a to od prosince do února. Na kmen se připnou plstěné pásy plné těchto malých organismů. 

„Při jarním oteplení se roztoči probudí, rozlezou po dřevinách, a budou-li mít optimální, tedy nechemické podmínky k životu, na stanovišti zůstanou,“ radí odborníci ze společnosti Biocont Laboratory z Modřic u Brna, která speciální pásy vyrábí.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Na principu ekologické ochrany pomocí těchto roztočů pracovali už od roku 1986 zakladatelé firmy Milan Hluchý a Miloslav Zacharda. Plstěné pásy používají jak malopěstitelé, tak i velcí profesionální sadaři a vinaři. 

Balení 50 pásů stojí 610 korun a před připnutím na stromy je nutné udržet výrobek v chladu, aby se roztoči neprobudili.

Kromě révy se roztoči nasazují také na hrušně, kde dělá problémy vlnovník hrušňový, nebo na ořešáky, kde likvidují vlnovníka ořešákového, či na jabloně, které mohou napadat svilušky.

Jedna samice vysaje za den asi osm dospělců svilušky nebo 320 hálčivců. Dá se použít i na rybíz nebo na jahody a ostružiny, kde působí roztočík jahodový a malinový.

Stačí použít jen jednou

Pokud nejsou k dispozici škůdci, dokáže se Typhlodromus pyri živit pylem či dlouhodobě hladovět. Jakmile se dostatečně namnoží, udržuje škůdce pod hladinou škodlivosti. Přezimuje ve vinicích a sadech. 

Roztoči se vysazují pouze jedenkrát za existenci vinice či sadu, vždy jeden pásek na každý třetí keř révy a jeden až tři pásy na strom. Sundat je stačí až v létě.