Průzkumu se zúčastnilo 1 470 respondentů, 76 % dotázaných byly ženy, 24 % muži.
Co se týče přístupu k úklidu, jsou respondenti především praktičtí. Vyhodnocují, co má největší prioritu, a tím se pak také zabývají (71 %).Téměř polovina respondentů (42 %) téma úklidu nijak zvlášť neřeší. Většina dotázaných (77 %) se pak několikrát do roka na úklid vrhne s vervou a pouští se do činností jako mytí oken nebo čištění koberců.
Před příchodem návštěvy se do kompletního úklidu vrhne jen 12 % dotázaných. Většina žádný speciální úklid nechystá, prezentace dokonale uklizeného bytu není prioritou. Pokud je péče o domácnost nad naše síly, požádáme o pomoc. Ale jen čtyři procenta dotázaných využívají pomoc paní na úklid a 22 % tento typ výpomoci do budoucna zvažuje.
Jak nás ovlivnili rodiče
Třináct procent dotázaných jde ve stopách svých rodičů a převzalo jejich návyky. Oproti tomu 23 % dotázaných dělá vše úplně jinak. Většina dotázaných převzala některé užitečné návyky, ale většinou se v přístupu k úklidu se svými rodiči rozcházejí.
„I u úklidu je přínosné inspirovat se u předchozí generace a pak hledat svou vlastní cestu. Řada našich maminek má například péči o dřevěný nábytek spojený s leštěnkou Diava, ale dnešní výrobky jsou už daleko dokonalejší,“ říká Marta Matyášová ze společnosti Tatrachema, která má na starosti vývoj nových úklidových prostředků.
Ostatní členové domácnosti a úklid
Zde se odpovědi liší především na základě rodinného statusu a věku – u teenagerů většinou plní hlavní funkci rodiče, páry se o domácí povinnosti dělí podle aktuální situace a volného času.
Přesto nejčastěji větší část úklidu podle průzkumu spočívá na ženě, pokud jsou děti odrostlejší, začínají se do chodu domácnosti také začleňovat. Téměř 10 % respondentů zmiňuje potřebu mít vše naprosto v pořádku a pod kontrolou, ti pak většinou berou úklid kompletně na svá bedra.
Shromažďovači vs. vyhazovači
Poměrně rovnoměrně se respondenti zařadili ve vztahu ke hromadění. Zhruba třetina lidí se ukázala jako pečliví „třídiči“, kteří třídí na to, co by se mohlo hodit, a na to, co by bylo nejlepší vyhodit.
Bohužel celých dvacet procent (viz graf) jsou nototričtí ukládači, pro které je vyhazování věci velmi bolestné. Proti nim stojí dalších dvacet procent, kteří jsou progresivní: co není potřeba, musí z domu pryč.
