Tyto úly jsou součástí projektu domácího ekosystému, který řeší spotřebu energie, čištění, skladování potravin, osvětlení i likvidaci lidského odpadu. Projekt vychází z toho, že 74 ze stovky různých rostlinných druhů se podílí 90 procenty na tvorbě produkce potravin. A tyto všechny jsou opylovány včelami.
Zatímco u nás má včelařství dlouhou tradici a úbytek včelstev není zatím katastrofický, ve Velké Británii nebo v Americe je nedostatek včel pro opylování výrazný a podílí se na zmenšujících se úrodách (viz předchozí článek).
Koncept novodobého úlu počítá s tím, že je možné včely "chovat" v každé domácnosti pomocí speciálních dvojdílných úlů. Jednu část umístíte na vnitřní plochu okna, druhou na vnější část. Do mělké vnější části vysadíte kvetoucí rostliny, v nichž včely získají potravu.
Když prolétnou do vnitřní části, najdou sadu voštinových konstrukcí, které jim budou připomínat běžný úl. Vnitřní část je uzavřená oranžovým sklem, takže můžete pozorovat včelí hemžení uvnitř úlu. Ten, kdo by chtěl chodit na "lup" zlatého pokladu, má možnost zataháním za šňůrku vpustit do úlu kouř, aby se včely uklidnily a nevyrojily se do bytu.
Úl v reálu
Systém se montuje na okenní tabuli.
O tom, že jde zatím jen o koncept svědčí například i slova včelaře Petera Malaye, kterého Philips požádal o hodnocení svého "vynálezu". "Není to tak jednoduché. Aby mohlo včelstvo bez krmení nektarem fungovat, potřebujete alespoň tři kilogramy včel, což odpovídá zhruba sto až sto padesát tisícům včel," upozorňuje.
Dalším zádrhelem je to, že včelstva potřebují více péče, než může nezkušený městský chovatel poskytnout. "To ovšem neznamená, že je projekt neproveditelný v praxi, ale bylo by zajímavé vidět, až se to někomu skutečně povede," podotýká včelař.
