Snaha o udržitelný život na Zemi vede odborníky k hledání cest, jak zajistit dostatek masa a přitom omezit porážku stovek tisíc kusů dobytka denně. Vedou k tomu dvě cesty. Buď vyrábět maso „rostlinné“, což je ovšem jen jeho náhražka; nebo maso „umělé“.
„Hlavní rozdíl je v tom, že rostlinné maso není maso, ale jeho náhražka jinými, podobně chutnajícími složkami. Umělé, respektive kultivované maso je maso, které vzniká stejně jako ve zvířeti, jen mimo něj,“ popisuje Roman Kříž, vývojář umělého masa z české laboratoře Bene Meat Technologies.
Z milimetru bude masa jako ze dvou set býků
Jak si tedy takovou tvorbu umělého masa představit? „Vyvíjíme způsob, jak zvířeti odebrat maličký kus svalu, vybrat z něj buňky tvořící svalovou tkáň, ty následně namnožit a zformovat z nich zase zpátky svalovou tkáň. Hodně svalové tkáně,“ popisuje zkráceně mechanismus výroby.
Umělé maso dnes mnoho firem po celém světě již vyrábí, ovšem celý proces je velmi drahý.
 K vytvoření finálního kusu masa pomáhá i 3D tiskárna. „3D tisk, respektive tvorba svaloviny řízeným skládáním buněk, pomáhá vytvořit kousky kultivovaného masa, nicméně podle nás to není technologie, která by šla u buněk používat ve velkém tak, aby to dávalo ekonomický smysl,“ vysvětluje ředitel Bene Meat Technologies Roman Kříž. |
Vítězem v pomyslném závodě bude ten, kdo najde způsob, jak vyrobit umělé maso co nejlevněji.
„Na samotnou výrobu se ještě nesoustředíme. Pokud bychom se teď pustili do výroby ve velkém, neměli bychom šanci se dostat pod pět tisíc korun za kilo ‚mletého‘ hovězího. To nechceme,“ popisuje Kříž současný stav.
„Představte si, že z buněk, které se vejdou na plošku 1×1 milimetr, budeme mít po nějakých třech měsících maso jako z dvou set býků. Rádi bychom se dostali na cenu kolem stovky korun za kilo ‚mletého‘ kultivovaného masa. Jen tak se stane skutečnou alternativou pro lidstvo, nikoliv jen zajímavostí pro bohaté,“ vysvětluje.
První umělé maso už od roku 2013
První hamburger z umělého hovězího masa na světě vyrobil už v roce 2013 nizozemský vědec Mark Post, spoluzakladatel společnosti Mosa Meats. A byla to velmi drahá záležitost.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
„Vychovat“ v laboratoři 20 tisíc vláken burgeru o váze 450 gramů trvalo tři měsíce a stálo 1,2 milionu dolarů. V následujících letech však cena prudce klesla. V březnu 2017 se společnost Memphis Meats dostala na cenu devět tisíc dolarů za 450 gramů laboratorně vypěstovaného kuřecího masa, rok poté její generální ředitel oznámil, že cena klesla pod tisíc dolarů.
Ještě v roce 2019 se mluvilo o 250 dolarech, dnes už firmy slibují hamburger o 450 gramech za 50 dolarů. Celý proces zlevňuje fakt, že výroba se přesouvá z laboratoří k automatizovaným systémům.
Po hovězím další druhy
Bene Meat Technologies byli založeni v lednu 2020. Zatím se soustředí na kultivaci hovězího masa, co ale drůbeží, vepřové či krevety nebo třeba ryby?
Vývoj umělého masa v české laboratoři Bene Meat Technologies
„Až zvládneme hovězí, pustíme se i do dalších druhů masa. Nicméně hodně věcí funguje u různých živočichů různě. Nevěděl jsem třeba, že nejbližším ‚příbuzným‘ krávy je geneticky velryba – není to prostě tak jednoduché,“ dodává Roman Kříž, který přiznává, že své kultivované maso zatím neochutnal.
„Ještě nemáme finální produkt. Ale bude ze stejných buněk jako maso ze zvířete, takže by mělo chutnat stejně,“ uzavírá.
Postup výroby laboratorního masa podle Romana Kříže Ředitel Bene Meat Technologies Roman Kříž Pokud to zjednoduším, pak z odebraného vzorku svaloviny vyizolujeme svalové buňky, tukové buňky a fibroblasty. Ty tvoří základ svalu. Každý typ buněk dáme zvlášť a snažíme se ho (pro každou buňku ve specifických podmínkách) co nejvíce namnožit. Pak buňky dáme dohromady a působíme na ně tak, aby vznikla svalová vlákna, konkrétní postupy jsou naším know-how. Onen vyrobený ‚kus masa‘ je něco jako svatý grál pro všechny firmy, které kultivované maso vyvíjejí. Buňky totiž k přežití potřebují kyslík a živiny, které jsou jim v těle přirozeně dodávány z krevních vlásečnic, kterými je tkáň hustě protkaná. My máme teoretický koncept, jak takovou síť kapilár vytvořit, na kterém také pracujeme. Máme imortalizované linie potřebných buněk, umíme buňky kultivovat v médiu bez fetálního bovinního séra, pracujeme na vývoji našeho kultivačního média a systému jeho recyklace, vyvíjíme vlastní bioreaktory. Věříme, že s levným kultivačním médiem je levná výroba dosažitelná. |
Slovníček pojmů
- Fetální bovinní sérum: Součást živného média, iniciuje buňky k dělení, a tedy i růst celé kultury. Získává se ze zvířecích embryí. Je však velmi drahé.
- Bioreaktor: Umělé zařízení sloužící ke kultivaci živočišných buněk. Kultivované maso = termín označující maso (zahrnující svalové buňky, tukové buňky, pojivové tkáně, krev a další složky) produkované kultivací zvířecích buněk, nikoli porážkou živého zvířete.
- Imortalizace: Proces nekonečného dělení.
- Kultivační médium: Roztok s živinami, ve kterém se kultivují svalové buňky.
- Fibroblast: Základní buňka vazivové tkáně.
