Když v srpnu 2016 středočeská Zoo Chleby přivezla z Thajska do ČR první tři chovné jedince langurů duk, samce a dvě samičky, nikdo z odborníků by si nevsadil na to, že se jim podaří odchovat mláďata. Přesto se to loni v létě podařilo. Každá ze samic porodila zdravého samečka a ti se mají k světu.
Nezbývá než smeknout, vždyť na chovu těchto vzácných a unikátních stromových opic si vylámaly zuby světové zoo jako je ta v San Diegu či Filadelfii, kde chovná zvířata uhynula, natož aby se podařil odchov. Nezvládli jejich krmení, na správné složení stravy jsou tyto listožravé stromové opice příliš choulostivé.
Toho si také byl ředitel chlebské zoo René Franěk od počátku dobře vědom. „Pokud nenajdeme shodu v listí, nepřivezu je,“ řekl hned, jak o získání langurů z bangkokské Dusit Zoo začal usilovat. Nakonec se mu podařilo Thajce přesvědčit a v Chlebech tak už třetím rokem úspěšně chovají jedinou skupinu langurů v mírném pásmu.
Ředitel Zoo Chleby evidentně nic nepodcenil a první místo v prestižní soutěži Bílý slon za nejlepší odchovy v zoologických zahradách roku 2018, kterou vyhlašuje sdružení Česká zoo ve spolupráci s Unií českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO), je podle jeho chovatelů hlavně jeho zásluha.
Languři duk jako potravní specialisté nároční na listíTyto stromové opice se ve své domovině (ve Vietnamu, kde populaci zdecimovaly chemické operace za Vietnamské války, v jižním Laosu a severní Kambodži) živí především listím stromů, jen doplňkově konzumují i různé plody, květy nebo semena, ovšem žádnou živočišnou bílkovinu. Týká se to zhruba 50 druhů rostlin, patří mezi například koriandr, citronová tráva nebo nezralé banány. Přestože to nejsou přežvýkavci, mají languři čtyřkomorový žaludek, speciálně uzpůsobený na trávení listí. Obsahuje totiž bakterie rozkládající listovou celulózu. Právě kvůli tomuto způsobu trávení mají tyto opice typicky „nafouklé“ břicho a často říhají. Navíc jsou to vybíravé opice, které dávají přednost hlavně mladým lístkům, ostatní hází na zem, podobně jako nezralé či přezrálé plody. |
„Udělal pro to maximum, je za tím především jeho obrovská píle a chtění. On úspěch očekával, my jsme v něj doufali,“ komentuje úspěšný odchov dvou mláďat ošetřovatelka těchto vzácných opic Jitka Marešová.
A dodává, že je to natolik vzácné zvíře, že se péči o něj věnují na 150 %. Ocenění je podle ní jednoznačně zasloužené, vzhledem k úsilí všech zúčastněných, které se za tím skrývá. „Přála bych to i jiným zoo,“ dodala.
„Bylo to drama. Nemůžu říct, že to bylo jednoduché,“ okomentoval úspěšný chov a odchov mláďat ředitel René Franěk. Z Bílého slona jako ocenění náročné práce ze strany odborníků je doslova nadšený: „To je pecka. Máme z toho velikou radost, protože hned první rok, co jsme v Unii českých a slovenských zoologických zahrad, jsme vyhráli to pro nás nejprestižnější ocenění.“
Co všechno se za úspěšným odchovem skrývá?
„Pan ředitel nejprve jezdil po světě a navštívil několik asijských zoo i jednu americkou zoo. Aby se poučil, co languři ke zdárnému chovu potřebují, i jak se naopak vyvarovat chyb. Předem nechal udělat rozbory těch druhů našich bylin, které by mohly částečně nahradit dovoz těch asijských,“ popsala ošetřovatelka.
Křtiny budou 18. 5. 2019  Křtiny obou mláďat v Chlebech chystají na sobotu 18. května, kdy se na ně přijedou podívat i z jejich mateřské thajské zoo. A ředitel René Franěk je připraven jednat o tom, zda by se k odchovávaným samečkům dali do Chleb získat další samičky. Případně zda by Thajci jedno z odrůstajících mláďat za samičku vyměnili. Zhruba v roce a půl až dvou letech by totiž oba samečci měli opustit svoji rodnou skupinu a založit si svou rodinu. Bez vhodné partnerky by tuto šanci neměli. Languři totiž většinou žijí ve skupinách, kdy má jeden samec pod sebou víc samic. |
Sítem testů mezi listím zkrmovaným v thajské zoo a dostupným u nás prošel nakonec náš běžný maliník, ostružiník a šípková růže. Ostatní zelené krmení zoo dováží z Laosu prostřednictvím pražské tržnice Sapa. Právě možnost doplnění jídelníčku vhodným, u nás běžně dostupným ostružiníkovým listím, a možnost získávání čerstvého zeleného krmení díky šikovným obchodníkům z vietnamské komunity žijící u nás bylo pro umístění chovné skupiny v Chlebech nakonec zřejmě rozhodující.
I tak musí kvalitu a složení krmení chovatelé každý den langurům opravdu zodpovědně hlídat. Musí se jim například loupat nedozrálé banány dovezené z Asie, vadila by jim silná vlákna obsažená ve slupce. Nesmějí sníst ani kousek žádné kůry. „Při nesprávném složení stravy tyto opice trpí na tvorbu tzv. bezoárů (pevných útvarů v žaludku vznikajících z nestrávených zbytků potravy, pozn. red.), které posléze mohou vést k úmrtí, jak se to právě v některých zoo stalo,“ říká ošetřovatelka. Více k jejich krmení ve videu:
2. října 2016 |
Citliví jsou languři i na teplo, potřebují víceméně konstantní teplotu 25 °C, proto je také uvidíte ve venkovním výběhu jen za teplých dní, jinak musí být uvnitř. Kdykoliv je ovšem možné je sledovat i prostřednictvím webových kamer.
Navíc je jejich ubikace maximálně přizpůsobena podobě jejich přirozeného prostředí, tedy stromového patra lesa. Právě proto je jejich expozice tak vysoká, i krmení jim chovatelé umisťují do výšky. Vždyť v přírodě tyto stromové opice téměř neslézají na zem, nemají k tomu důvod. I proto je možnost vidět je na vlastní oči i s mláďaty v chlebské zoo tak unikátní.
