Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přežijí stromy z truhlíků v Praze 5? Mají mizernou šanci, tvrdí odborníci

aktualizováno 
Praha 5 žije problémem usychajících stromů vysazených v betonových truhlících, které před lety masivně osazovala radnice do ulic města. Podle odborníků je však jen malá šance, že se stromy ještě vzpamatují. Nemluvě o tom, že sázet stromy do truhlíků je obecně nesmysl.

Uschlé stromy zlobí obyvatele Praha 5. | foto: iDNES.cz

„Pokud si odpovíme na otázku, jaké hlavní funkce mají dřeviny v ulicích, tak se asi shodneme, že estetickou a hygienickou. Prach stromy doslovně nezachytávají, ale zpomalují proudění vzduchu v korunách stromů, nicméně prach z nich padá na chodník. Takže se hromadí pod stromy, pod koryty a okolojdoucí chodec či jedoucí auto ho opět zvíří,“ říká Pavel Jeřábek, který se v Praze stará o údržbu chráněných krajinných oblastí. Takže by logicky mělo navazovat čištění chodníků a ulice.

Stromy v truhlíku

V betonových truhlících uschly stromy. Jen shodily listy, tvrdí radnice

Uschlé stromy v betonových truhlících na Praze 5

Uschlé stromy v betonových truhlících na Praze 5

Podle něj byla celá akce se stromy v obřích truhlících nedomyšlená a místo investice do výroby truhlíků a osázení by radnici zřejmě vyšlo levněji častěji čistit ulice. Do betonových koryt byly vysazeny poměrně vzrůstné stromy, které vyžadují jen minimální následnou péči, jen občasné vypletí a zálivku. Životnost dřevin „v betonu“ je však krátká. Než se stihnout rozrůst do nějaké krásy, půdu v korytech vyčerpají a začnou chřadnout.

Podle radnice byly stromy v horkých dnech často zalévány, jenže přesto to nestačilo (více o problému ZDE). „Jde o to, aby nevyschlo dřevo, respektive cévy, které vedou vodu a minerální živiny ze země do koruny stromů až do větviček, do pupenů a listů. Pak by byla jistá možnost, že se příští rok z takzvaných spících pupenů stromy znovu zazelenají. Je samozřejmé, že pod kůrou nesmí zaschnout ani lýko, kterým naopak proudí asimiláty z listů ke kořenům dřeviny. Jinými slov, pokud opadne suchem listí (je to přirozená obrana stromů při nedostatku vody) obě vodivá pletiva musí zůstat funkční, aby, až bude dostatek vody, mohly plnit svoje funkce – rozvod vody a živin po dřevině,“ vysvětluje Jeřábek.

Poznalo by se to pohledem na dřevinu. Pokud je kůra na slabších výhonech již scvrklá a zkrabatělá, má se za to, že se objem dřeva ve větvičkách zmenšil, dřevo tedy ztratilo vodu a značně seschlo. Navíc sucho snižuje obranyschopnost dřevin proti dalším chorobám, které se mohou projevit až za řadu let. 

Pravda se ukáže až příští rok

„Je zbytečné teď věštit, zda se vzpamatují, nebo ne. To se pozná až příští rok. Ty rostliny ztratily asimilační plochu příliš brzy a je otázka, zda si dokázaly vytvořit dostatečné zásobní látky, aby přežily zimu,“ tvrdí krajinářský architekt Samuel Burian. 

„I kdyby ty stromy po čase dokázaly vyrašit, je otázkou, zda by listy dokázaly tak vyzrát, aby přežily zimu,“ dodává. Podle něj je základ v tom, že když už si pořídí člověk strom v nádobě, tak ho musí zalévat tak, aby k takovému proschnutí vůbec nedošlo. „Nechat strom v nádobě uschnout a říct ´on se mi probudí´, je nesmysl,“ uzavírá. Zvláště v nádobě, kde se přehřívají nejen nadzemní části rostliny, ale i kořenový systém musí odolávat extrémním teplotám.

Něco jiného je to u stromu v přírodě. Tomu sice ve velkém suchu žloutnou listy, ale má podstatně větší kořenový systém a tedy větší pravděpodobnost, že nějakou vláhu najde.

„V přírodě se extrémnímu suchu stromy brání tím, že stromy raději shodí listy, protože odpar je tak velký, že je to oslabuje. Jde jim o to, aby dokázaly udržet vodu ve větvích. Nejčastěji to můžete vidět například u lípy či břízy, u jeřábů, někdy dokonce mohou pustit větve, ale příští rok, pokud jsou lepší podmínky, zase normálně obrazí,“ komentuje kurátor dřevin mírného pásma Tomáš  Vencálek z pražské Botanické zahrady Praha v Tróji.

Pak je také problém, jak ten strom případně obroste. „Je otázkou, co budeme považovat za přežití sucha. Obrostl listy v příštím roce z 90 % koruny, nebo jen třeba z 30 %, tedy sem tam lístek?“ ptá se Pavel Jeřábek. Pak by podle něj tyto vysazené stromy ztratily nejen hygienickou, ale i estetickou funkci.

„Možná, že by dnes bylo smysluplnější koryta někam odvézt na protihlukové stěny a nebo do Holandska na hráze,“ navrhuje.

Autor:




Nejčtenější

Kareta pravá (Eretmochelys imbricata)
Ekolog zjistil, že množství želv ve světových mořích roste. Až desetkrát

Světové populace mořských želv jsou zřejmě na vzestupu. Vědci z Aristotelovy univerzity v Soluni totiž zjistili, že po historickém úbytku se želvám v...  celý článek

Ústecké komíny (ilustrační snímek).
Kominíci mají napilno, topná sezona letos začala dřív

Letošní topná sezona začala nemilosrdně už na začátku září, a to způsobilo řadě tuzemských domácností nečekané starosti. Většina z nich totiž nestihla objednat...  celý článek

Jeden z druhů octomilek pod mikroskopem. Ilustrační snímek
Masožravky, pastičky, samolepky, vysavač. Jak se doma zbavit octomilek

Tyto malé mušky milují sladké vůně a znepříjemňují pobyt v bytě v okamžiku, kdy se na stole objeví ovoce, pivo, víno, mošt nebo limonáda. Boj s nimi se zdá na...  celý článek

Šikoku inu (shikoku inu) je od roku 1937 japonským národním pokladem.
Z japonských psích lovců prasat milovaní společníci i národní poklad

Japonci jsou přesvědčeni, že jimi vyšlechtěná psí plemena jsou naprosto výjimečná, což lze samozřejmě tvrdit například i u národních plemen českých. Nicméně...  celý článek

Další z rubriky

Krychlové melouny jsou samozřejmě skladnější. Ale také výrazně dražší. V...
Tvarovaný meloun je spíš jen dekorace. Jako rarita víc vynáší

Těžko říci, jestli melouny tvarované během růstu do podoby krychlí, srdcí či pyramid ještě patří do krámků s ovocem a zeleninou. Japonci za ně zaplatí nemalé...  celý článek

Aplikaci PlantNet k určování divokých druhů rostlin si lze do mobilního...
Stačí vyfotit list nebo květ rostliny a aplikace prozradí její jméno

Uživatelsky příjemnou aplikaci, díky níž se z vás může stát vášnivý botanik, vyvinuli francouzští vědci. Stačí vyfotit list, květ, plod nebo kůru rostliny a...  celý článek

Čerpadlo Gardena s automatem
Čerpadlo do sudu zalije zahrádku, ale nepočítejte s velkým kropením

Sud na dešťovou vodu na zahradě používá většina zahrádkářů. Byla by škoda, když už náhodou občas zaprší, pouštět vodu do kanálu. Je lepší využít ji na zalévání.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.