Zajeli jsme se podívat do útulku v pražských Komořanech, kde zůstali jen poslední tři „mohykáni“. Zbytek prostoru zeje prázdnotou. „Normálně tu máme tak třicet pejsků, ale teď tu zbyli poslední tři. Volají lidé z širokého okolí, třeba až ze Sokolova nebo z Náchoda a jsou ochotni přijet. A není to jen u nás, podobně to vypadá i jinde, co mám zprávy,“ říká majitelka Psího útulku Komořany Ladislava Kladivová.
Její slova potvrzuje i Eva Šteklová z nadačního fondu Pes v nouzi. „Je to pravda, útulky jsou téměř prázdné. Je zájem hlavně o štěňata, těch je teď vzhledem k sezoně málo, lidi musí počkat minimálně do března. Zůstávají hlavně starší nebo nemocní pejsci, či ti problémoví, které nikdo nechce, což je pochopitelné,“ popisuje. Občas se podle jejích informací nárazově objeví psi v útulku, kde se v okolí likvidovala množírna.
Lidé, když jsou teď hodně doma, chtějí nejen více pomáhat, ale zároveň je i jim samotným smutno, a tak touží po společnosti. Objevují se také ti, kterým před lety zemřel pes a mysleli, že už nového nebudou pořizovat. Ale nakonec pod náporem samoty spojili příjemné s užitečným.
Co se stane, až opadne covid-19?
Motivace mohou být různé. „Žijeme v zahrádkářské kolonii a tento pejsek z útulku je výborný hlídač. A zároveň jsem snad udělala dobrý skutek. A tak tu žijeme společně, chodíme spolu na procházky a hrajeme si,“ popisuje paní Ivana.
Odborníci se trošku bojí, co bude, až se situace vrátí do normálních kolejí. „Doufáme, že nenastane to, že se budou houfně vracet zpět, až lidem nastanou jiné podmínky a nebudou mít tolik času. Ale buďme realisté, osobně počítám s tím, že možná tak deset procent psů to odnese a vrátí se zpět,“ říká Eva Šteklová.
„Není nic horšího pro pejska, když třeba rok stráví v nové rodině, zvykne si na ni a najednou se musí vrátit s tím, že lidé nemají čas, nebo se u nich změní poměry. Pes to samozřejmě nechápe a je to pro něj obrovská psychická zátěž,“ upozorňuje s tím, že by si to každý měl třikrát rozmyslet před tím, než takový zodpovědný krok udělá.
