Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Užovka červená je ideální mazlíček pro moderního člověka, tvrdí odborník

  5:07aktualizováno  5:07
I v panelákovém pokoji vytvoříte poměrně snadno vhodné prostředí pro některého z nenáročných plazů. Například užovka červení ožívá kolem šesté večer, kdy se většina lidí vrací domů z práce. Stačí ji jen rosit a jednou za týden nakrmit, konstatuje kurátor plazů pražské zoo Petr Velenský.

Hroznýšek pestrý je jedním z hadů vhodných pro domácí chov | foto: Nikola HronkováMF DNES

Petr Velenský do Zoo Praha nastoupil po maturitě v roce 1981 jen na zkoušku a už zůstal. "Prostě jsem podlehl tomu nenápadnému půvabu," říká s úsměvem. Z řadového chovatele se v roce 2002 stal vedoucím oddělení plazů, obojživelníků, ryb a bezobratlých. Dnes je už tedy spíš manažerem, ale kontaktu se zvířaty se nevzdal.

"Chci vědět maximum o každém ze 750 živočichů, které mám na starosti: kdy se vylíhl, zda tu zůstane, nebo půjde jinam, jak se dneska má a jestli bych nemohl udělat něco, aby se měl ještě lépe," popisuje. Své svěřence kontroluje většinou po pracovní době. "Moje žena pracuje u plazů se mnou (viz předchozí článek s videem o velkých mazlivých želvách). Takže chodíme domů pozdě spolu," dodává.

Své svěřence Petr Velenský navštěvuje každý den. Chce vědět, jak se jim daří

Své svěřence Petr Velenský navštěvuje každý den. Chce vědět, jak se jim daří

Tvrdíte, že někteří plazi jsou těmi nejvhodnějšími domácími mazlíčky pro moderního člověka.
Ano. Například pro užovku červenou můžete vytvořit vhodné prostředí poměrně snadno i v panelákovém pokoji. Ožívá kolem šesté večer, v době, kdy se většina lidí vrací domů z práce. Hezky ji porosíte, jednou za týden jí nabídnete rozmrazenou myš, a když odjedete na dovolenou, tak jí zhasnete a necháte ji pod občasnou kontrolou kamarádů.

Když ale majiteli uteče, způsobí nejspíš mezi sousedy pozdvižení. Jednou jsem byl povolán do činžáku na pražských Vinohradech, abych odchytil hada. V domě platil zákaz vycházení, na rohožce před jedním bytem spal stočený had a dva policisté ho hlídali odjištěnými zbraněmi. Dokonalá kulisa. Přišel jsem, sebral hada a dal ho do pixly. Obecenstvo zahučelo: částečně obdivem, že vidí opravdového hrdinu, částečně zklamáním, že to bylo tak rychlé.

Asi nebyl jedovatý. Nebo už máte na nebezpečná zvířata grif?
Nejen že nebyl jedovatý, ale ani nekousal. Vzít ho do ruky bylo absolutně bez rizika. Ale tak to je, hadi působí na lidi démonicky. Pro mne je práce s hady denním chlebem, takže samozřejmě vím, jak s nimi zacházet. Nicméně za svou praxi v zoo jsem na ambulanci párkrát skončil.

Udělal jste chybu, nebo se zvíře chovalo nevyzpytatelně?
Nedávno mě kousl varan komodský, byla z toho deseticentimetrová tržná rána na stehně. Chytali jsme ho kvůli běžnému vyšetření, byl jsem unavený a nesoustředěný a udělal jsem hloupost. Za svou kariéru jsem měl pět úrazů: jednou jsem se píchl o krajtí zub a dostal červenku, dále to byla špička prstu umletá v mlýnku na maso, pak vykloubený palec při odchytu kozorožce, roztržený prst od krokodýla čelnatého a teď varan. Takže bych neřekl, že mám rizikové povolání. Nebezpečí přichází ve chvíli, kdy vyjdu ze zoo, sednu na kolo a jedu domů.

Už vám hadi někdy utekli?
Utekla nám neškodná zelená argentinská užovka. Nemohli jsme ji najít, a najednou volají kolegové z restaurace Oceán. V době oběda se spustila z větví před nějaké návštěvníky. Naštěstí u toho byli chovatelé, tak ji hned sebrali.

Jak to návštěvníci nesli?
Anakonda z pražské zoo. Největší had světa, opředený spoustou fám a mýtůPrý se smíchem konstatovali, že se v zoo dají zažít bezva věci. Asi chápali, že zelenou mambu bychom na ně spadnout nenechali. Ta je jištěna několikanásobně. Čím nebezpečnější zvíře, tím je hlídanější. Zvířata většinou sama chápou, kde je jim dobře. Někdy se ve skupině objeví dorůstající samec s potřebou revolty, jemuž vidina odchodu od rodičů stojí za překonání vodních příkopů. Dá nám tím najevo, abychom mu našli místo v jiné skupině.

Začínal jste v zoo přímo u plazů?
Nastoupil jsem k bizonům a přes velké savce, ptáky a šelmy se dostal k tomu, co považuji za svou největší odbornost, tedy k plazům. V roce 2002 se v zoo vytvořilo samostatné oddělení, které vedu.

To vás hned čekal jeden z nejhorších zážitků – povodeň...
Nikdy bych to nechtěl zažít znovu. Ale pokud ta povodeň přijít měla, bylo to pro nás v pravý čas. Zaprvé: podařilo se nám zachránit všechna zvířata z našeho oddělení. A zadruhé: plazí expozice byla kompletně zničena. Což zní tragicky, ale celá devadesátá léta jsme s kolegy přemýšleli, jak zoo zmodernizovat.

Projeli jsme skoro všechny zoologické zahrady v Evropě a utvořili si jasnou představu, co chceme a co ne. A najednou jsme mohli začít stavět, mohli jsme si dovolit to nejlepší. I v plazí sekci se pražská zoo vyšvihla na úplnou špičku. Dnes mohu jmenovat pár zahrad, které chovají plazy na stejné – ne na vyšší, ale na stejné – úrovni jako my.

Co konkrétně se vám v zahraničí líbilo?
Například samozřejmé používání nejmodernější techniky. Ale učili jsme se i způsobu vystavování zvířat. Dnes při výstavbě nových pavilonů spolupracujeme s výtvarníky a architekty. Nejde jen o to, aby expozice vyhovovaly chovatelsky, ale také o to, aby se tam návštěvníci cítili příjemně. Aby získali ke zvířatům pozitivní vztah, a to i k těm řekněme nepříliš oblíbeným. Zrovna plazi jsou dobrý příklad: pokud člověk uvidí v zoo užovku vystavenou tak, že se mu líbí, a my mu o ní něco zajímavého řekneme, bude k ní v přírodě daleko tolerantnější.

Kde se vám tenhle záměr nejvícepodařil?
Radost mám například z pavilonu gaviálů. Chtěli jsme, aby i člověk, který krokodýly právě nemiluje, odešel z pavilonu okouzlen. Gaviáli jsou vůbec takovou specialitou pražské zoo. Většina zoologických zahrad má standardně velké savce jako slony, gorily, žirafy. Ti sice přitáhnou většinu návštěvníků, ale právě plazi mohou udělat zoo zvláštní, výjimečnou. Pavilon gaviálů žádná jiná zoo v Evropě nemá.

Magazín Forbes, známý prestižními žebříčky, označil pražskou zoo za sedmou nejlepší na světě.
Petr Velenský, vedoucí oddělení plazů, obojživelníků, ryb a bezobratlých v pražské zooTo nás samozřejmě těší, ale tento žebříček nepřeceňujeme. Velmi si ovšem vážíme uznání od odborníků. Když jsem v osmdesátých letech začínal, byla pro nás velkým vzorem zoo v San Diegu. Ohromný volný prostor, úžasná kolekce zvířat, krásné prostředí. Asi před třemi týdny tu byli na návštěvě členové správní rady této zoo. Když viděli náš chov varanů komodských, byli u vytržení. Oni je chovají padesát let a nikdy je nerozmnožili. A nám se to daří. Hned se rozhodli poslat sem na stáž jejich kurátora plazů. Uznání od nich pro mě bylo jednou z největších satisfakcí, jaké se mi mohlo dostat.

Jaké trendy jste naopak nechtěli následovat?
Někdy mi přijde, že se regulerní snaha udělat expozice co nejpřírodnější trochu přežene. V extrémním případě nutíte lidi chodit v substrátu, kde se drží spory plísní a boří se tam kolečka kočárků. Jako by člověk nesměl mít pocit, že je v zoo. Já si myslím, že návštěvníci dokážou přijmout jakýsi divadelní princip: to, co vidíme, jsou kulisy, ne opravdová příroda. Lidé si totiž mnohdy myslí, že čím je expozice větší a podobnější původnímu prostředí, tím je to pro zvířata lepší.

Ale my třeba chováme želvy, které potřebují speciální mikroprostředí; a to jim ve velkém prostoru neuděláme. V místnosti v zázemí mají poměrně malý prostor, ale řízené zcela specifické podmínky, jako je světlo a vlhko. Jsou tu spokojené a rozmnožují se. V momentě, kdy je dáme do velkého prostoru s ostatními zvířaty, nejenže se nerozmnožují, ale hyne jich daleko více. Měli bychom umět lidem vysvětlit, kde je zvířeti dobře a proč. Máme odpovědnost za to, že zachováme tyto želvy a jiná zvířata pro další generace.

Autoři:




Nejčtenější

Při metodě vaření sous-vide neboli ve vakuu se neobejdete bez vakuovacího...
Pohlreich učí vařit sous-vide neboli ve vakuu. Tedy šetrně a jednoduše

„Sous-vide je kámoš, ne soupeř. Pomůže vám uvařit věci, o kterých jste si v životě mysleli, že jsou neproveditelné,“ popisuje Pohlreich francouzskou metodu...  celý článek

Většina červených vín by se měla podávat o teplotě kolem 18 °C. (ilustrační...
Šroubovací uzávěry nemusí být jen u nekvalitních vín, tvrdí someliér

Someliér Libor Nazarčuk upozorňuje, že sudové víno stáčené do PET lahví je určeno k rychlé spotřebě. A už dávno neplatí, že šroubovací uzávěry se používají jen...  celý článek

Šlechtitelé představili koně jako z animáka
Šlechtitelé představili koně jako z animáka. Odborníci se bouří

Americká farma Orrion se chlubí dlouhou tradicí v chovu a šlechtění koní. Ovšem arabský plnokrevník El Rey Magnum, kterého představili, vyvolal mezi odborníky...  celý článek

Blecha pod elektronovým mikroskopem. Ilustrační fotografie.
PORADNA: Sousedčin kocour má blechy. Může je chytit i náš pes?

Moje sousedka má doma kocoura, který neustále courá ven, a často ho vidím drbat se. Je to starší paní a sama se zmínila, že má asi kocour blechy. Mám doma...  celý článek

Další z rubriky

Sedmnáctiletý shetlandský pony jménem Wee Bob miluje mazlení.
Poník bydlí s majiteli v domě. Chová se jako pes, miluje televizi

Sedmnáctiletý shetlandský pony jménem Wee Bob se stal ve skotském Renfrewshiru velkou atrakcí. Nebydlí totiž ve stáji, ale spolu s dalšími domácími mazlíčky...  celý článek

Pokud se stav nezlepší a zvíře stále cítí bolest, je čas navštívit veterináře.
Co zvládnete bez návštěvy veteriny. Jak u psů pečovat o oči a uši

Zvíře na rozdíl od lidí neumí říct, že ho něco trápí, a proto je na zodpovědném chovateli, aby odhalil příznaky problémů. Prvními místy, kam byste měli upírat...  celý článek

Přes nepříznivý terén si místní s odchytem deseti sajg poradili.
Zoo Praha se podílí na záchraně vymírajících sajg mongolských

Vedle koně Převalského rozšířila pražská zoo své aktivity na ochranu ohrožených druhů v Mongolsku i na sajgu mongolskou. Je kriticky ohrožená a její situaci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.