Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Česku přibývá pěstitelských pálenic, je jich již 540

  11:15aktualizováno  11:15
V Česku každým rokem přibývá pěstitelských pálenic, v posledních letech přibližně o 25 ročně. V současnosti jich ministerstvo zemědělství registruje 540.

Pálenice v Nesovicích ustoupí stavbě silnice | foto: Radek Miča, MAFRA

V pálenicích na jižní Moravě je už sezona v plném proudu. Jako první přišly začátkem července na řadu třešně, v příštích dnech začnou zpracovávat i meruňky. V obou případech je prý úroda nadprůměrná. Litr vypáleného stoprocentního alkoholu letos stojí kolem 240 korun, zhruba stejně či jen o málo více než loni, vyplývá z informací jednotlivých pálenic.

Letošní sezonu zahájily pálenice například i ve Zlínském kraji. Pálí se zatím jarní a letní druhy ovoce, třešně, meruňky nebo mirabelky a občas se objeví i kvas z jahod nebo malin. Od začátku srpna se pálí například v Březnici na Zlínsku, objednávky přijímají i pálenice v Chomýži na Kroměřížsku nebo v Popovicích v okrese Uherské Hradiště.

Kolébkou je Morava

Kolébkou pálení ovoce je Morava. Nejčastěji si pěstitelé nechávají vypálit švestky, ale pálí se prakticky veškeré v tuzemsku pěstované ovoce. Pěstitelské pálení jako službu svým občanům provozují také některé obce. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo zemědělství.

I teď můžete zdravá jablka odvézt do palírny a těšit se na kalvádos.

I teď můžete zdravá jablka odvézt do palírny a těšit se na kalvádos.

Největší zájem o budování pálenic byl v Česku koncem 90. let minulého století, kdy vstoupil v platnost nový zákon o lihu. Ten mimo jiné upravil podmínky pro provoz pěstitelského pálení. Zvýšil například množství čistého etanolu, který si může pěstitel nechat v pálenici ze svého ovoce se zvýhodněnou daňovou sazbou vyrobit, z 15 na 30 litrů. K růstu počtu pálenic pomohl také technologický rozvoj destilačních zařízení a privatizace konzervárensko-lihovarnického průmyslu.

Na lihoviny vypálené v pěstitelských pálenicích se v Česku vztahuje snížená sazba, která činí 13 300 korun na hektolitr čistého etanolu. Ostatní lihoviny jsou zpoplatněny 26 500 Kč za hektolitr. V pálenicích se smí pálit pouze ovoce v čerstvém a ve zkvašeném stavu, včetně šťáv a odpadů ze zpracování ovoce.

Téměř dvě pětiny tuzemských pálenic se nacházejí ve Zlínském a Olomouckém kraji, pětina v Jihomoravském kraji, následují Moravskoslezský kraj a Vysočina. Jsou i v dalších regionech, kde jich je však podstatně méně.

Nejvíce se pálí švestky

Přestože celorepublikově jsou nejčastěji v kořalku přeměňovány švestky, jednotlivé regiony si zachovávají svá specifika. Zatímco na Vysočině jsou častou surovinou jablka,na jižní Moravě vedle švestek ve velkém pálí meruňky. Celorepublikově se zpracovávají rovněž hrušky, třešně, špendlíky a broskve. Největší zájem o pálení ovoce je prý před Vánoci.

Destilační technolologie v Bozízovské pálenici

Destilační technolologie v Bozízovské pálenici

Jednou z obcí, která pěstitelkou pálenici už několik let vlastní, je Korytná v okrese Uherské Hradiště. "Koupili jsme ji, opravila se a zkoušíme ji provozovat," řekl starosta Korytné Vladimír Janča. Řada obyvatel vesnice má totiž švestkové sady a obec jim tak chce dát možnost ovoce pálit přímo v místě bydliště. Ze stejných důvodů pěstitelské pálenice na Uherskohradišťsku provozují například Bánov nebo Bystřice pod Lopeníkem. V Korytné ale podle starosty pěstitelé dobrou sezonu nemají.

Hlavní sezona začne na podzim

Hlavní část sezony v pěstitelských pálenicích ve Zlínském kraji začne na podzim, kdy bude dozrávat první švestkový kvas. Na Valašsku by rané odrůdy švestek mohly v kotlích skončit v průběhu září. "V letošním roce odhaduji, že budeme švestky pálit už na začátku října, obyčejně je pálíváme v polovině," řekla provozovatelka březnické pálenice Stanislava Chalupová.

Kolik se vypálilo

V roce 2008 bylo v tuzemských pěstitelských pálenicích vypáleno v přepočtu kolem 2,5 milionu litrů čistého etanolu, ze kterého bylo vybráno více než 342 milionů Kč na spotřební dani. Vyplývá to z údajů Generálního ředitelství cel. O rok dříve byly vypáleny zhruba čtyři miliony litrů stoprocentního alkoholu. Stát za ně na dani inkasoval přes 532 milionů korun.

Autor:



Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

KVÍZ: Deset anglických kuchařských výrazů, které musíte znát v receptech

Při vaření se používá hodně postupů, které v anglické terminologii u nás nejsou...

Dnes jen už málokdo vaří podle ušmudlaného deníčku po mamince. Není nic snadnějšího než sednout k počítači nebo...



Patnáct let tahání kamenů ze skládek a budování ráje pro radost i užitek

Uzavřený dvůr ve znamení kamene, dřeva a svěží zeleně. Vysazené jehličnany...

Rozlehlý uzavřený dvůr u venkovského domu na Třebíčsku pojala rodina Evy Schwarzové jako rodinný ráj, kde vládnou...

Se zahradou si hraje. Má být oslavou života, pod jehličnany je mrtvo, říká

Růže jsou podle majitele tohoto nádherně rozkvetlého království pro každou...

Zahradničí přes dvacet let a miluje anglický a holandský typ neformálních zahrad s ostrým kontrastem květů a syté...

Z Prahy prchají do Posázaví na chalupu s půvabnou zahradou po babičce

Dům a zahrada po babičce s dědou přinášejí rodině z Prahy spoustu radosti a...

Domek se zahradou, které budovali zhruba před sedmdesáti lety její děda s babičkou, jsou srdeční záležitostí čtenářky,...

Další z rubriky

Pavučinová hnízda žravých housenek mohou být i alergenní. Stromům nevadí

Housenky obalují stromy pavučinkami a okusují pod nimi listy.

Zhruba třicet centimetrů dlouhé, téměř hororově vypadající pavučinové zámotky visí z lipových stromů podél silnice z...

Patnáct let tahání kamenů ze skládek a budování ráje pro radost i užitek

Uzavřený dvůr ve znamení kamene, dřeva a svěží zeleně. Vysazené jehličnany...

Rozlehlý uzavřený dvůr u venkovského domu na Třebíčsku pojala rodina Evy Schwarzové jako rodinný ráj, kde vládnou...

Přírodní zahrada jako divočina, kde se odpočívá i myslí na ptactvo a žáby

Zahrada je ve svahu, nechybí na ní slunce ani stín, daří se tu tedy i kapradí,...

Unavená městským životem začala hledat zahradu, kde by mohla odpočívat, a přitom tam byla za chvilku, když půjde...

Najdete na iDNES.cz