Jednou z možností je lov „královny evropských vod“ hlavatky obecné, což je pravděpodobně největší rybářská výzva, kterou můžete v Evropě přijmout. Právě na hlavatky do Slovinska až k plotu chránícím Evropskou unii se minulý týden vypravil tým časopisu Kajman se slovinským kamarádem Jure Ušeničnikem.
Souboj s plotem
Jejich cesta nejdříve vedla do kraje medvědů na divokou řeku Kolpa na slovinsko-chorvatské hranici. Podél řeky zde na začátku ledna mimo jiné kvetly sněženky a petrklíče. Lov zde ale značně komplikoval plot proti uprchlíkům, který se táhl přímo po břehu po většině lovného úseku.
Pánové si ale s touto překážkou poradili a podařilo se jim ulovit krásnou hlavatku dlouhou přibližně 50–60 cm. Výprava už nemohla být neúspěšná, neboť i úlovek jediné královny je velkým úspěchem celého týmu.
Druhý den se rybáři vypravili na rozvodněnou krasovou řeku nedaleko Lublaně. Ve vysoké vodě se chytají ty největší hlavatky, ale lov je také extrémně těžký. Jure Ušeničnikovi vyjely za nástrahou 2 hlavatky, ale ani jedna z nich ji nedobrala. Přes tradiční 12hodinový usilovný lov a dlouhé nachozené kilometry, tak skončil tým tento den bez ryby.
Královna královen
Poslední den výpravy se přesunuli do podhůří Julských Alp. Lov zahájili jako obvykle hodinu před východem slunce, ale překvapilo je, že se řeka přes noc velmi zvedla a příliš zakalila. Odpoledne se ale začala čistit, vysvitlo slunce – v tu chvíli měl Michal Mištera záběr a zřejmě velkou hlavatku na prutu. Po chvíli o ni ale přišel.
O hodinu později ale Honza Matějka zdolal hlavatku o délce 90 cm. Chytil tak již fantastickou šestou hlavatku během svých třech hlavatkových výprav.
Hlavatka obecnáHlavatka obecná (Hucho hucho), též hlavatka podunajská, je největší evropská lososovitá ryba, obývající řeky v povodí Dunaje. Jako jedna z mála lososovitých ryb je typický dravec. Nejbližším příbuzným hlavatky je tajmen. Hlavatka obývá širší podhorské řeky v povodí Dunaje a Tisy. Její areál zahrnuje většinu území Slovenska, zasahuje do Maďarska, Rakouska, Rumunska, na Ukrajinu a okrajově také do České republiky, na východní Moravu. V současné době je místy vysazována i mimo původní areál rozšíření, např. v povodí Vltavy, ale i v Německu, Francii a jinde. Zdroj: Wikipedia |
Všichni už byli vyčerpaní, ale jednohlasně se dohodli, že si připraví místo na večer a dochytají až do konce povolené denní doby lovu. Teprve pak se vydají na 700 kilometrů dlouhou cestu domů.
Byla úplná tma. Hlavatky už vnímaly jenom vibrace nástrah a nemohly si je prohlédnout. Šance hlavatkářů v tu chvíli rostou. K jedné ze skvělých zdejších hlavatkových tradic totiž patří i to, že začnete nahazovat, až když padne tma.
Zbývalo přesně šest minut do konce doby lovu, když Radek Filip dostal svůj první záběr výpravy. Hlavatka se okamžitě vydala prudkou peřejí, podél které ji rybář nemohl přes stromy převislé nad vodu následovat.
Přidržel proto cívku navijáku a dotáhl brzdu. Prut se ohnul do plné křivky, vlasec zvonil, ale vydržel. Ryba nedostala ani metr a časem jí nezbylo, než se proti proudu vracet zpět k rybáři.
Zbývalo už jenom vymotat vlasec z jednoho ze stromů a na hladinu se vyvalila hlavatka velikosti, které Slovinci říkají „kanta“ (popelnice), kterou Míchal Mištera uchopil lososovým hmatem za ocas a předal lovci. Ryba měřila 114 cm, což je i na zdejší poměry mimořádný kus.
Více zajímavostí o rybaření najdete v aktuálním vydání rybářského časopisu Kajman.
