Táta tří dětí pořídil své nejmladší dceři poníka, když se před jedenácti lety podruhé rozvedl. Ve snu by ho nenapadlo, že to pro něj znamená začátek chovu koní. Na zámeckém statku na Vysočině jich dnes opečovává dvanáct, pět z nich dokonce vycvičil pro nevidomé i jinak handicapované děti. "Žádný handicap neznamená zničený život, jediný handicap je být blbej," vidí to jednoznačně farmář.
V létě pořádají na zámeckém statku na Vysočině koňské tábory pro děti.
Bál se koní, dnes je převychovává
Břetislav SuchardaSvérázný farmář se vyučil včelařem a ovocnářem, studoval i vinařství a ekonomii. Má duši skauta a na zámeckém statku na Vysočině učí jezdectví zdravé i nevidomé děti, pořádá i letní tábory. Pomáhá také zraněným koním nebo těm, se kterými špatně zacházeli. |
U Břéti, jak mu všichni říkají, se jezdí western. Většině lidí připadá tento styl jednodušší, protože mají pocit, že na sedle s hruškou se lépe udrží. Břéťa to svérázně uvádí na pravou míru. "Když se člověk 'voprdelí', tedy pochopí pohyb koně, zjistí, že hrušku nepotřebuje. Ta je dobrá leda pro dobytek," říká se smíchem. Už si nechává pro sebe, že hruška má skutečně sloužit čistě pro uvázání lana při odchytu dobytka. Ať si to každý přebere sám.
Z koní je jeho největším miláčkem fjordský kůň Jantar, kterého získal jako těžko zvladatelného; s původním majitelem ho vyměnil za starý traktor. Dnes Jantar třikrát do týdne vozí ty nejhůře postižené děti. A když si s Břéťou o těchto dětech chvilku povídáte, snadno odhalíte, co je pro něj v životě důležité. Za Jantara mu prý jeden Rakušák nabízel 30 tisíc eur, ale farmář ho prodat nedokázal už kvůli "svým" postiženým dětem: "Co bych řekl jejich rodičům?" Jsou věci, ve kterých má evidentně jasno.
"Zlý kůň je pro mě podobná výzva jako práce se slepými nebo postiženými dětmi," říká také a věříte mu každé slovo. A vysvětluje, že málokterý kůň je opravdu zlý. "Kůň je inteligentní tvor, a když je člověk blbec, tak spolu prostě nemohou vyjít, to je jednoduché," vysvětluje svoji teorii, kterou má podloženou příklady z praxe. Ke skutečně zlému koni si ho lidé pozvali jen jednou. "Když jsem se mu podíval do očí, odmítl jsem k němu vstoupit do ohrady," vzpomíná koňák.
Moji koně se musí uživit tím, že pracují pro lidi
"Žiju z lidí," popisuje Břéťa slovy maďarského žida z Balady pro banditu v podání Bolka Polívky lakonicky, jak se mu daří uživit statek s koňmi. "A přes úpornou snahu vlády stále mírně prosperuji," dodává s trochu hořkým smíchem.
Na zámeckém statku se učí jezdit zdraví i postižení. Na snímku vlevo nevidomá Adéla Šperlíková, vpravo Břetislav Sucharda
Pracovně je pravou rukou tohoto drsného farmáře od koní nevidomá asistentka Áda, která na statku pracuje jako dobrovolnice. Nejprve se tam naučila jezdit na koni, potom si vyzkoušela parawestern. Dneska sama cvičí koně pro postižené. A v polovině dubna se dokonce chce pokusit získat stejnou licenci jako zdraví jezdci, a to bez jakékoliv úlevy. Víc se o Adéle Šperlíkové dočtete v článku Nevidomá dívka dokazuje, že na koni může jezdit i člověk s postižením.
Co chov koní a péče o statek obnáší? "Budu dřít na chalupě, až mi budou klouby praskat, říkala Káča v Hrátkách s čertem. A o tom to je," směje se Břéťa, i když každému musí být jasné, že taková legrace to nebude. Ale víc z něj nedostanete.
Břetislav Sucharda se dvěma ženami vybranými z těch, které o něj projevily zájem.
Jak by měla vypadat ideální partnerka pro takového chlapa? Má šanci najít spřízněnou duši s podobnými morálními hodnotami? Ženu natolik statečnou, aby s ním byla schopna sdílet jeho dobrodružný život? To se dozví ti, kteří sledují každé pondělí po deváté hodině večer reality show Farmář hledá ženu.