Všichni jsme napjatě čekali, zda přes noc nenastal negativní zlom v chování místní skupiny goril vůči novému přírůstku. Gorily v sedm ráno ještě spaly, byly po úterním večerním "mejdanu" trochu unavené. Ale když chovatelé rozsvítili, vykulily se z pelechu. Zpočátku byl klid, ale po chvíli přece jen Moja vykoukla a začala opět zkoumat svůj budoucí výběh.
A pak se začaly dít věci. V porovnání s předchozím dnem se už od okna téměř neodtrhla. Začalo být zajímavé pozorovat, jak rozdílně se jednotliví členové skupiny k Moje chovají.
Nejvíce času strávila u mříže pětiletá březí samice Chellewa. Od okna se téměř neodtrhla, snad jen na okamžik, když samec Niky projevil přání taky se kouknout na svoji budoucí favoritku. Prostrkávala skrz mříže větvičky, jako by si chtěla Moju předcházet, aby byla její kamarádkou. Ostatně jsou zhruba stejně staré. Chovatelé však zatím nedokážou odhadnout, jaká bude nakonec hierarchie ve skupině.
Niky zvolil ke kontaktu speciální metodu. Moja totiž jako by ho už měla přečteného a začala dělat fóry. Nechala Nikyho kouknout, odvrátila se a odkráčela středem.
Niky si však zašel do své ložnice, která sousedí s přepouštěcí místností a zařval strašlivým hlasem. Moja se pak lekla a šla dál od zdroje křiku směrem k oknu. Vtom Niky vystartoval a pádil se na ni podívat. Sedl si do pozice Buddhy a nemohl z Moji spustit oči. Moja si s ním dělala, co chtěla. Vylezla si na větev, takže byla o hlavu výš než samec, jako by chtěla naznačit, kdo bude v rodině šéfem. A Niky poslouchal jako beránek.
Moja (uprostřed) v kontaktu s ostatními gorilami (Cabárceno, 29. 11. 2011)
Největším oříškem pro společné soužití bude zřejmě třicetiletá samice Nadia. Neustále se tváří otráveně, nebo dokonce rozzuřeně. Má zajímavý zvyk. Pomalu se přiblíží ke sklu pro návštěvníky, a pak nenadále vyrazí pěstí proti oknu. Lidé se kácí, ztrácejí rovnováhu, pouštějí fotoaparáty z rukou. A Nadia s povýšeným výrazem odkráčí.
"Ona je taková herdekbaba, na první pohled vypadá vztekle, ale když jde do tuhého, je nakonec přátelská a nikomu by neublížila," popisuje ji místní ošetřovatelka Lucia.
Podobnou fintu zkouší i na Moju. Rozběhne se a basketbalovým výskokem mine Mojino okno. Ve skoku na něj udeří. Moja tyto ataky kupodivu snáší s ledovým klidem. Podle ošetřovatelů se ale stejně mezi nimi dá očekávat mírné tření.
"Moja samotná mi ovšem dělá zatím radost. Je absolutně v pohodě a chová se tak vlastně od začátku. Dokonce začala i šplhat po lanech," uvedl Martin Vojáček, chovatel, který Moju na cestě doprovází a zůstane s ní na místě asi týden.
O vývoji situace ve španělském pavilonu goril budeme průběžně informovat.
