Jak dokládají zápisky chovatelů, Moja pochopila, že příchodem Bikiry do skupiny nic neztrácí. Naopak jí přinesl šanci získat parťáka, který jí ve skupině chyběl, viz předchozí článek a video, jak Moja mění taktiku.
Sobota 18. prosince
Situace se zlepšuje sice velmi pomalu, ale setrvale. Bikira sice stále spí během dne i v noci na svém oblíbeném místě nad schody, ale dnes poprvé sešla v noci až dolů ke sklu, chvíli se rozhlížela a pak se vrátila.
Změna nastala i v nočním režimu celé skupiny: poprvé šli všichni spát do velké expozice, první Kijivu a po ní i ostatní.
Bikira (vpravo) s Mojou v době, kdy ještě Moja měla potřebu ji provokovat
Už dva dny se navíc vše odehrává bez šarvátek. Shinda po ránu sice ještě trochu "zabubákuje", aby ujasnila pozice, zato Moja už si k Bikiře chodí pravidelně hrát. Nechává se s oblibou šimrat na zádech a obě si to užívají.
Úterý 21. prosince
Bikira je prostě zlatíčko. Je hrozně milá a dobře baští, i když kořenová zelenina rozhodně nepatří k jejím oblíbeným lahůdkám; miluje spíš větve a hlavně ovoce. Úžasně s námi komunikuje.
Jen ráno Bikira z nějakého důvodu zlobí: sice přijde na snídani do ložnice, ale nechce dovolit, abychom zavřeli dveře. Je zajímavé, že odpoledne jí nic takového nevadí.
Ukázalo se, že Tatu je na novou tvář v rodině nesmírně zvědavý a neustále po Bikiře pokukuje. Přece jen se jí ještě bojí, i když dnes na to vyzrál. Počkal si, až si Bikira bude hrát s Mojou, rychle přiběhl, zkusmo ji plácnul a zase utekl. Kiburimu je nová "teta" celkem lhostejná. Má co dělat sám se sebou, objevuje svět a plně si s tím vystačí.
