Základní kámen v podobě sochy slona od Petra Kavana vytesali umělci v dalekém indickém Mahabalipuramu. Nový prostor pro indické slony v horní části zoo, v blízkosti Afrického domu, se tak symbolicky propojí s jejich vlastí a s tisíciletou kulturní tradicí.
Celá minulá neděle v pražské zoo probíhala v indickém stylu, od indické etnokapely přes workshop s bollywoodskými tanečnicemi, psaní vzkazů na dřevěného slona až po malování henou. Slavnostní pokládka kamene propukla v 11 hodin, návštěvníci současně poprvé spatřili působivou 3D vizualizaci budoucích pavilonů a výběhů (viz úvodní video).
Pokus o nejdelší řetěz plyšových slonůZoo Praha koncem minulého týdne vyzvala všechny majitele jakéhokoliv plyšového slona, aby společně s ním dorazili na nedělní poledne k "africké lávce" a pomohli vytvořit nejdelší řetěz lidí a plyšových slonů. Plyš byl podmínkou pro eventuální zápis do Guinessovy knihy rekordů, tedy pokud by se podařilo překonat anglický rekord s plyšovými medvídky, kterých se podařilo sehnat dohromady přes 2 tisíce. V Praze v neděli moc nevyšlo počasí, ale přeci jen se sešlo alespoň tolik lidí s plyšovými slony, že společně vytvořili řetěz dlouhý 250 metrů. |
Stavba splátkou dluhu vůči slonům
Stavbu nového pavilonu pro obří tlustokožce zoo plánuje už dlouho, masivní povodeň v roce 2002 však jeho stavbu odsunula na neurčito. Tehdy se také ukázalo, že současné umístění pavilonu hrochů a slonů v záplavovém území není pro tato zvířata úplně ideální. Slona Kádira a hroší samici Lentilku stála tehdejší povodeň život. Proto se tlustokožci nově přesunou do horní části zoo, do bezprostřední blízkosti Afrického domu a výběhu žiraf a zeber.
Nový moderní sloninec je největším projektem nejen u nás, ale v celé střední Evropě. Vyprojektován je tak, aby splňoval ty nejnáročnější požadavky z hlediska chovu slonů. A maximálně myslí i na návštěvníky. Například budou moci z bezprostřední blízkosti pozorovat chování hrochů pod vodou, podobně jako je tomu už dnes u lachtanů, gaviálů či tučňáků.
Budoucí sloninec velkorysých rozměrů zhruba 70 x 30 metrů bude mít podobu přírodního valu se zelenou střechou, uvnitř budou boxy pro 7 až 10 slonů, chybět nebude ani vnitřní bazén. Celý výběh bude ohrazen sloupy a příkopy, sloni si budou užívat jezírko ve dvou úrovních, dokonce i vodopád. Hrošinec bude tvořit samostatný pavilon až pro 5 zvířat.
"Vyprojektovat stavbu, v níž se budou aktivně pohybovat tunová zvířata, nebylo ani trochu jednoduché," popisuje neobvyklou zakázku zástupce projektové kanceláře Libor Stamenovski. Nového bydlení se sloni a hroši dočkají zhruba za tři roky.
Investorem stavby je odbor městského investora pražského magistrátu, část nákladů zahrada uhradí z výtěžku sbírky, do které od roku 2003 přispělo více než 23 a půl tisíce dárců. Dosud se podařilo shromáždit zhruba 30 milionů korun.