Pražská zoo chová vlky od samého počátku své existence. Vlčice Lotta, fena vlka obecného, byla vůbec prvním zvířetem chovaným na území zoo, a to ještě před jejím otevřením v roce 1931.
Teď tu žijí tři dospělí čtyřletí vlci euroasijští, jejichž výběh najdete kousek nad vyhlídkou na Údolí slonů. Obě feny - Geena a Gofy - jsou sestry narozené v plzeňské zoo, samec Grim přicestoval z německého Tierparku Gotha.
Nadílka štěňat udělala z vlčí smečky osmičlennou
Vlčata v Praze pár let k vidění nebyla, pravděpodobně 19. května se jich však ve vlčí noře vlčici Geeně narodilo hned pět.
Noru začala mláďata opouštět po několika týdnech, teď jsou ve výběhu k vidění v různý denní čas, takže jejich pozorování vyžaduje trpělivost. Nicméně každodenní krmení zhruba v půl čtvrté odpoledne si rozhodně ujít nenechají.
Datum narození vlčat chovatelé museli určit pouze odhadem; narodila se totiž v porodní noře přímo ve výběhu. A protože do ní nelze jen tak nahlédnout, na přítomnost vlčat mohli chovatelé usuzovat jen podle chování vlků a nalitých struků kojící vlčice Geeny.
„Noru si vlci budují sami, a ta současná je natolik komplikovaná - hned za ústím se začne prudce svažovat doprava, pak se jakoby propadne o patro níž a stáčí se za obrovský kámen, který ji zužuje - že to prakticky znemožnilo, abychom se po porodu ke štěňatům dostali,“ popisuje těžko předvídatelnou komplikaci v chovu vlků Pavel Brandl, kurátor savců Zoo Praha.
V pátek křtiny vlčat, v sobotu Den tygrůV pátek 28. 7. v 15:30 prozradí egyptolog a archeolog Miroslav Bárta, která jména pro pražská vlčata vybral. Během křtin se návštěvníkům představí celá vlčí smečka.   Sobota 29. července 2017 je Mezinárodním dnem tygrů, i v Zoo Praha bude tedy logicky patřit právě jim. Tematický program „Zachráníme tygry?“ u informačního stánku u Pavilonu šelem a plazů prozradí návštěvníkům to nejpodstatnější i nejzajímavější o tygrech jako ohrožených šelmách a devastaci jejich přirozeného prostředí (více zde). Tygři ussurijští se pak dočkají dárku v podobě dobrot od chovatelů v 11 hodin, tygři malajští ve 14 hodin. |
S tím, že na výzvědy do nory s malými vlčaty vyslali ze svých řad tu nejútlejší a nejšikovnější lezkyni, přesto je pohlaví vlčat zatím i pro chovatele záhadou.
Podstatné je, že vlčata výborně prospívají, na čemž má zásluhu celá smečka, která se o ně vzorně stará. Momentálně už nejsou závislá na mateřském mléce, potravu jim nosí jejich otec. Vlci totiž nedostávají krmení přímo do výběhu, ale na sousední dvorek. „Je to opatření, díky kterému je můžeme například odchytit, nebo zavřít, když je potřeba nějaká údržba ve výběhu,“ vysvětluje Pavel Brandl.
„A Grim se chová jako správný táta vlk a vynáší krmení ven, kde se ho účastní i štěňata,“ líčí kurátor, zatímco ve výběhu za jeho zády Grim zcela nepochybně větří, že už se k sousednímu dvorku blíží chovatel s náloží od řezníka. Což je maso s kostmi, někdy hovězí, jindy vepřové či jehněčí. „Mohou to být i slepice. Nebo králíci, i když ty dostávají přednostně vybíravější a choulostivější kočkovité šelmy, levharti či gepardi.“
Součástí pražské vlčí smečky zůstanou štěňata minimálně do doby, než budou dospělá. „Vlčata se potřebují účastnit sociálního života v rodině, takže minimálně dva roky by měla zůstat pohromadě se svými rodiči,“ uzavírá Pavel Brandl. A protože odchovat vlčata u vlků v lidské péči není pro většinu zoo žádný chovatelský oříšek, lze předpokládat, že v Praze zůstanou i poté.
Koneckonců i ve volné přírodě odrostlá mláďata zůstávají se svou smečkou několik dalších let a pomáhají s odchovy dalších mláďat. Učí se tak od rodičů a pomáhají své rodině přežít.
