Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč se v Česku znovu nenaučíte žít s vlky? ptá se slovenský ochranář

aktualizováno 
Od poloviny 90. let se v Česku znovu objevuje šelma, kterou jsme kdysi vyhubili. Máme věřit strašidelné pohádce o Červené karkulce, nebo má strach z predátorů velké oči? Magazín Víkend MF DNES vyzpovídal ochranáře Juraje Lukáče z Vlčích hor na východě Slovenska. Podle něj se vlci přišli do Česka uzdravovat.

Vlci u nás nežili přes sto let, dnes se vracejí, ale není třeba se jich bát. Jsou extrémně plaší, lidem se vyhýbají a nejsou agresivní. | foto: Profimedia.cz

Slováci s vlky dokážou žít, Češi ne. „Za víc než sto let od zastřelení posledního českého vlka jste jejich přítomnosti odvykli,“ říká slovenský vlčí ochranář Juraj Lukáč.

Vlci, vyhubení v roce 1874, se do naší přírody začali vracet po roce 1994. Dnes žijí v Beskydech, Jeseníkách, Lužických horách, na Šumavě i jinde. Z oblasti Máchova jezera migruje smečka s mláďaty i do středních Čech a do okolí Prahy. Na jaře 2015 začali vlci napadat stáda ovcí na Broumovsku a farmáři požadovali odstřel šelem. Soud to letos zamítl, stát proplácí chovatelům škody.

Vlci u nás nežili přes sto let. Dnes se vracejí. Co se změnilo?
Faktorů je víc, třeba to, že od roku 1992 jsou u vás vlci celoročně chráněni. Z Česka se proto stala „černá díra“, která je začala nasávat z okolních zemí.

Fotogalerie

Další faktory?
Po roce 1990 u vás se změnou vlastnických vztahů došlo k částečnému omezení hospodaření. Předchozí „válečný stav“ s přírodou se uklidnil, čehož různé druhy zvířat využily k expanzi. Už před lety jsem si říkal, že je jen otázkou času, než vlci překonají „Maginotovu linii“ posedů na slovensko-moravské hranici, kde jsou slovenskými myslivci v rámci našich povolených kvót poměrně intenzivně stříleni. 

Některým vlkům se prostě muselo podařit projít do Česka. Zdá se však, že jsem se mýlil. Dnešní česká vlčí populace přišla spíš z Polska a z Německa, kde jsou vlci celoročně chráněni stejně jako u vás. Správně jsem si tipl, že by se v Česku mohli usadit právě v okolí Máchova jezera.

Proč právě tam?
Oblíbená rekreační oblast Pražáků je vhodná i pro vlka. Lidé si myslí, že potřebuje panenskou divočinu bez lidí, ale to je omyl. Vlk má rád kulturní mozaiku polí s remízky, sem tam lesík. Není pravda, že jsou pro něj nejlepší vysoké hory s hlubokými lesy. Tam mu chybí jeho typická kořist – menší zvířata, tedy zajíci, divoká prasata a srnčí zvěř. Než uštvat statného horského jelena, je pro smečku snadnější vběhnout do remízku mezi poli a chytit si tam dva tři zajíčky nebo divočáka. Česká krajina v okolí Máchova jezera je proto pro vlky nejpřirozenější.

Takže mohou žít v podstatě přímo mezi lidmi?
Přesně tak. Opak si mohou myslet jen obyvatelé země, kde byl poslední vlk zastřelen před skoro 150 lety. Češi znají vlky jen z dobrodružných knih Jacka Londona odehrávajících se v aljašské divočině. Je pro ně proto nepředstavitelné, že by to mohli být jejich bezprostřední sousedé. Ale to je úplně normální, tak to v Evropě fungovalo desítky tisíc let. A že v Česku vlky nespatříte? Jsou extrémně plaší a lidem se vyhýbají, ale to neznamená, že tam s vámi nejsou.

V Londonových knihách jsou krvelačné šelmy postrachem zlatokopů. Máme se jich bát?
Vůbec ne. London ty svoje krásné povídky napsal na základě pouze půlročního pobytu na Aljašce, kde hlavně seděl v hospodě. Útok vlků nezažil. Neříkám, že k tomu nikdy nedošlo, ale ty případy jsou naprosto výjimečné a nejasné. Na Sibiři se třeba tvrdí, že vlci někoho sežrali, ale když se do něj pustili, byl ten člověk už zřejmě mrtvý. Vlk lidi nenapadá, nejsou pro něj kořist. Na Slovensku, kde s námi vlci žili vždy, se jich místní lidé nebojí. A to přesto, že se u nás v okolí Medzilaborců vypráví strašidelná příhoda.

Nějaká slovenská verze Karkulky?
Kluk a holka jdou v noci z taneční zábavy a napadne je smečka vlků. On stihne vylézt na strom, ale milou mu vlci roztrhají přímo před očima. Snažili jsme se zjistit, kdy a kde k tomu došlo. Chodili jsme po vesnicích a vyptávali se. Místní říkali: „U nás ne, ale stalo se to vedle!“ Za kopcem říkali: „Ano, slyšeli jsme o tom, stalo se to v sousední vesnici!“

Městská legenda?
Ano. Vždycky se na ni pozapomnělo, pak se zase někde objevila. Když se podíváte do statistik, na Slovensku člověka občas napadne medvěd. Vlk nikdy, prostě žádný případ, který by byl seriózně doložen – kromě té děsivé story, která přežívá desítky let. Popsán je jen jeden konflikt. Vlk napadl telátko, bača vzal hůl a mlátil ho po hlavě. Vlk ho v pudu sebezáchovy kousl do ruky a utekl. Nic jiného se na Slovensku nikdy nestalo.

Proč tedy máme z vlků strach?
Z neznalosti. V Česku je znáte jen z pohádky o Červené karkulce, což je původně německý středověký výmysl – mytický symbol zla, který nemá se skutečným zvířetem nic společného. Na Slovensku občas vznikají děsivé historky, protože vlci jsou prostě zvědaví. V zimě klusají za turisty na běžkách, aby se podívali, co se to děje. Tak se rodí příběhy, že někoho pronásledují, aby ho sežrali. Jenže to se prostě nestane.

Proč?
Vlk je s námi velmi dlouho. Nejnovější vědecké studie říkají, že v podobě psa žije s člověkem asi sto tisíc let. Další domestikovaná zvířata, krávy, se objevila až někdy před šesti tisíci lety. Kromě společné evoluce nás s vlky spojuje i velmi rozvinutý sociální život. My máme rodiny, oni mají smečky, ve kterých se spolu složitě dorozumívají. Vlk vlku dokáže hlasem, postojem a dalšími způsoby předat víc než čtyři tisíce významů. V jazykovědném ústavu mi potvrdili, že běžný Slovák v hospodě používá jen 800 slov. Vlk má tedy pětkrát větší slovní zásobu.

Na Broumovsku dnes vlci zabíjí ovce, takže stát musí majitelům vyplácet odškodné. To je reálný problém.
Ano, ale jen proto, že u vás byla přerušena tradice a čeští farmáři s vlky neumí zacházet. Ovce vyženou na pastvu, nechají je tam o samotě a za pár dnů je jdou zkontrolovat. Když kolem běží vlk, nemůžete po něm chtít, aby se díval jinam. Řešení je přitom vyzkoušené staletími a velmi snadné. Máme ho zpracované v manuálu, o který si čeští farmáři mohou napsat na www.wolf.sk.

JURAJ LUKÁČ (63)

    Juraj Lukáče ze slovenských Vlčích hor, odborník na vlky.
  • Vystudoval ČVUT v Praze. Ve VUKOV Prešov pracoval na výzkumu a vývoji robotických systémů.
  • Založil sdružení Vlk (www.wolf.sk), jež se kromě ochrany šelem zabývá i návratem divočiny. Jedním z jeho projektů je Všechno pro nic (www.vsetkoprenic.sk): stovky dárců vykupují části slovenských lesů a ponechávají je přirozenému vývoji.
  • Má dvě děti. Žije ve vesnici Osadné na východní slovensko-polské hranici v oblasti, které se přezdívá Vlčí hory.
  • V čem to řešení spočívá?
    Na Slovensku, kde pastevecká tradice přerušena nebyla, je bača pořád se stádem. Má vycvičené psy, kteří s ovcemi vyrůstali od štěněte. Považují je proto za svoje sestry a hlídají stádo. Psi však nesmí být na řetězu. Vlci jsou totiž velmi inteligentní. Všimnou si, že uvázaní psi na ně nemohou, drze je obejdou a strhnou tolik ovcí, kolik chtějí. Český farmář, který to pochopí, s vlky nebude mít problém.

    Na Broumovsku chtějí farmáři vlky střílet. Co byste jim vzkázal?
    Ať se při ochraně svého majetku jednoduše poučí ze staleté historie chovu ovcí na Slovensku nebo v Rumunsku. Problém nevyřeší puška ani státní odškodné za sežrané ovce. To by se mělo vyplácet jen chovatelům, kteří proti vlkům podnikli účinná opatření. Jinak je to, jako když si někdo postaví dům v záplavové zóně. Má snad pak po povodni za svou hloupost dostat od státu peníze? 

    Jeden můj známý ochranář často říká: „Když mému dědovi vlci náhodou sežrali jednu nebo dvě ovce, snažil se to utajit. Pro každého slovenského baču to totiž byla hanba!“ Čeští farmáři křičí: „Státe, zatřel vlky a odškodni nás!“ Proč se v Česku jednoduše znovu nenaučíte s vlky žít?

    Neumíme to?
    Když se v polovině 90. let v moravských Beskydech objevila první vlčí smečka, byl v některých vesnicích vyhlášen výjimečný stav. Děti směly do školy jen v doprovodu dospělých, prý aby nebyly sežrány jako Červená karkulka. Absolutní hysterie! Dneska už tam vlky nikdo neřeší. Klasická ekologická výchova nefunguje, na rozdíl od prožitku. Lidem můžete stokrát říkat, že se vlků nemusí bát. Dokud si však bezproblémový život s nimi nevyzkoušejí, neuvěří vám.

    CO SI PŘEČÍST O VLCÍCH

    Německá „vlkoložka“ Elli H. Radingerová napsala knihu Moudrost vlků: Jak myslí, jak vnímají a pečují o sebe (česky vyšlo 2018). „Miluj svou rodinu, starej se o ni, nikdy se nevzdávej a nikdy si nepřestávej hrát – to jsou vlčí zásady,“ píše Radingerová.

    „Vlci se starají o staré a zraněné příslušníky smečky, láskyplně vychovávají potomky a mají schopnost při hře na všechno zapomenout. Přemýšlejí, sní, spřádají plány, inteligentně spolu komunikují – a jsou nám podobnější než jakákoli jiná živá bytost. Vlci by byli lepšími lidmi, než jsme my,“ říká „vlkoložka“ mimo jiné.

    Vlk je bezesporu krásné zvíře. Přináší jeho návrat do Česka i nějaké konkrétní výhody?
    Je jich celá řada. V beskydských vesnicích, kde se před dvaceti lety báli o děti, dnes najdete v hospodách cedulky s hrdým nápisem: „Pijete pivo v regionu, kde se vyskytují vlci.“ Místní zjistili, že vlci jsou skvělým magnetem na turisty. K nám na Slovensko do pohoří Čergov jezdí Němci na safari jako někam do afrického národního parku Serengeti. Platí velké peníze už jen za pocit, že někde kolem nich běhají vlci. Možná je nespatří, protože vlci jsou velmi plaší, ale najdou aspoň jejich trus. Opravdu, viděl jsem nadšenou skupinu turistů, kteří si fotili vlčí lejno!

    Další přínos vlků?
    Kontrolují stavy přemnožených divočáků.

    V Česku už na to myslivci nestačí, takže angažujeme vojenské odstřelovače s přístroji na noční vidění.
    Ano, a to vyžaduje státní dotace, zatímco vlk to dělá zadarmo. Pro úředníky, kteří chtějí provize, to samozřejmě moc výhodné není. Jenže vlk kromě přemnožených divočáků i velmi efektivně likviduje prasečí mor. Odstřelovač nerozezná nakažené prase od zdravého, ale vlk si jednoduše vybere nejpomalejší kořist. Tedy zesláblé prase s horečkou. Prasečí mor vlkům nevadí, nepřenáší se na ně. Neustále skenují terén a jakmile objeví nakažené prase, prostě ho sežerou. V oblastech, kde žijí vlci, proto na Slovensku prasečí mor nemáme.

    Vlci asi kontrolují i stavy přemnožené vysoké.
    Tam, kde žije vlk, na Slovensku rostou přirozeně zmlazené malé jedličky. V Česku je musíte uměle vysazovat a chránit ohradníky a ploty. Přemnožení srnci a jeleni je totiž jinak okoušou a zničí. Aktuální čísla neznám, ale před pár lety se škody způsobené okusem na českých lesních porostech blížily miliardě korun. Kdyby se u vás vlci rozšířili tak jako na Slovensku, tyto peníze byste ušetřili.

    Co pro Česko návrat vlků znamená obecně?
    Je to pozitivní signál, že se k vám vrací divočina. Lidé si ji často mylně představují jako neprostupnou džungli, kde po stromech skáčou opice a po zemi se plazí hadi. Ale divočina je každý kousek krajiny, kde se člověk rozhodne nezasahovat. Nemusí to být jen Šumava nebo Krkonoše, ale třeba i skládka odpadu nebo výsypka povrchového dolu. Nedělejte tam nic a za pár let budete žasnout, co všechno tam vyroste! 

    Jako bývalý kybernetik vím, že každý systém pro svou stabilitu potřebuje jak složku konzervativní, tak i složku anarchistickou, nevyzkoušenou. Ostrůvky divočiny dávají přírodě svobodu hledat nová a nevyzkoušená řešení, která lidé nedokážou spočítat a předpovědět. Vlk je řešením třeba právě prasečího moru. Je to lékař, který jde do Česka uzdravovat.

    Autoři:



    Nejčtenější

    KVÍZ: Znáte naše brouky, pavouky a další bezobratlé?

    Na Velké výstavě bezobratlých 2018 na půdě Přírodovědecké fakulty University...

    Tvoří zhruba 95 % všech živočišných druhů na naší planetě, jen v České republice jich podle odhadů žije více než 40...

    KVÍZ: Umíte nakupovat maso, abyste uvařili klasická česká jídla?

    Segedinský guláš

    Jiné maso potřebujete na karbanátky, jiné na cikánskou pečeni nebo ke koprovce. Umíte si u řezníka říci, které maso vám...



    Domácí jahodový džem jako od babičky: jen ovoce, trochu cukru a citron

    Pokud vás příprava domácích džemů baví, investujte do speciálního nerezového...

    Jak to ty naše babičky dělaly? Vždyť neměly možnost jednoduše koupit želírující přípravky a přesto byl jejich jahodový...

    VIDEO: Gorilí samec Richard dělal z nervozity psí kusy, Kamba mu chybí

    Richard ve venkovním výběhu poté, co byla Kamba oddělena od ostatních a...

    Kamba je téměř dva týdny oddělená od skupiny, a přestože je po operačním zákroku s ostatními v kontaktu alespoň přes...

    Makrela je u nás nedoceněná ryba. Pohlreich ukáže, jak na ni

    Makrela s petrželovou marinádou s opékaným bramborem s šalotkou

    Zdeněk Pohlreich ve své sérii Rozpal to šéfe ve Španělsku! na Primě opět používá místní produkty. Zaujala ho zde...

    Další z rubriky

    VIDEO: Trenér zvířat radí, jak prací se psem a vodítkem předejít konfliktu

    Naučte svého psa povel stůj, předejdete tím konfliktu s ostatními psy, radí...

    Psi, kteří po sobě navzájem vyjedou nebo mají problém s běžci. Častý obrázek z městských parků či cyklostezek. „Psi na...

    KVÍZ: Vyznáte se v nejoblíbenějších psích plemenech?

    Qvido měl být původně Kvído, podle německého ovčáka z Báječných let pod psa....

    Českomoravská kynologická unie pravidelně vyhlašuje pořadí nejoblíbenějších plemen psů, která lidé v tuzemsku chovají....

    Zoo Praha vyhlásilo další kolo fotosoutěže o nejkrásnější chovaná zvířata

    Soutěžní příspěvek do fotosoutěže pořádané Zoo Praha

    Od prvního července opět můžete soutěžně fotit zvířata chovaná v zoo. Fotosoutěž trvá do konce srpna a ty nejlepší...

    PRAGMA personální agentura s.r.o.
    Mobile Architect

    PRAGMA personální agentura s.r.o.
    Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj
    nabízený plat: 60 000 - 100 000 Kč

    Najdete na iDNES.cz