Travní traktůrek se nevyplatí kupovat jen podle ceny. Právě na okraji cenového spektra většinou najdete stroje, které se tváří jako traktor, ale už po několika použitích v praxi většinou zjistíte omezení, která bývají s tímto strojem spojena, a bijete se do hlavy, proč jste si raději nepřiplatili.
Pojďme se podívat na některé klíčové momenty, které je třeba před nákupem detailně promyslet. Měli byste se ptát: chci sbírat trávu, chci rider, nebo plnohodnotný traktůrek, jak vypadá pozemek, který budu sekat? Je rovný a pravidelný, je ve svahu? Jak často budu sekat a jaký je povrch zahrady?
1. Sbírat, anebo nesbírat?
„Určitě by měl mít sběr trávy, což je u typického českého trávníku nejobvyklejší. Můžete koupit samozřejmě i traktor s bočním výhozem, funguje to dobře. Jenže pak nastane otázka, co s tou trávou. Jsou lidi, kteří ji tam nechají ležet. Jenže zvláště když je delší, tak tam tráva zahnívá, trávník mizí a nakonec to po určité době dopadne tak, že se z louky stane pozemek zarostlý plevelem,“ upozorňuje Filip Werner ze společnosti Mountfield.
Další možností je mulčovat. Pokud se však mulčuje poctivě, znamená to sekat hodně často. Obecně by neměl člověk při mulčování stříhat víc než třetinu výšky trávy.
Nejlepším řešením je nakonec koupit traktor, který umí sbírat a má možnost použít takzvanou mulčovací záslepku a několikrát ročně zamulčovat, což je způsob, jak do trávníku vpravit živiny v podobě krátkých stébel trávy, která propadnou až ke kořenům a tam se rozloží.
2. Co znamená středový odhoz
V praxi byste se měli zajímat o to, jak je vyřešen odhoz trávy. Aby se koš snadno naplnil a neucpával se, je potřeba trávě „otevřít“ co nejsnazší cestu. Pokud je výhoz někde na boku, musí tráva cestovat složitými cestami. Jakmile nejsou ideální podmínky, snadno se takový odhoz ucpává.
To je ideálně vyřešeno u traktorů s dvounožovým sekacím ústrojím. Nože se otáčí proti sobě a pod tlakem ženou trávu proti výhozovému otvoru.
3. Jeden, nebo dva nože?
Traktory s jedním nožem jsou téměř výhradně doménou riderů, jejichž šířka záběru se pohybuje kolem 70 centimetrů. Pokud někde narazíte na traktůrek s například metrovým nožem, řítíte se do problémů s poškozením nože.
Otáčky nožů se synchronizují, aby se nepotkaly.
Takový nůž má ohromnou obvodovou rychlost a stačí malý úder do soustrojí a může se poškodit. Navíc takový stroj bude mít výhozový tunel na boku, což souvisí s tím, že bude hůř sbírat (viz výše).
Sekací ústrojí je navíc hodně citlivé na vyvážení nože. Čím horší vyvážení, tím více vibrací, tím větší namáhání pro motor, které nakonec může skončit i jeho zničením.
4. K čemu je antiskalpovací systém
Travní traktůrek je poměrně dlouhý a není schopný tak dobře kopírovat nerovnosti jako malá rotační sekačka. Problém může vzniknout při přejíždění muldy nebo třeba v situaci, kdy se vyjede kopec a při přejezdu na vodorovný terén traktor skalpuje trávu i drny.
Proto lidé, kteří nemají zahradu na zcela rovném pozemku, mají volit traktor se sekacím ústrojím s kolečky. Takový žací systém po kolečkách nerovnost přejede. „U sekaček bez tohoto systému se navíc může stát, že tím nárazem se může žací systém ohnout, nebo i prasknout,“ varuje Werner. V důsledku to může přinést nemalou investici do opravy.
5. Jak silný motor
Tady to hodně závisí na terénu, který budete sekat. Jestliže máte zahradu v rovině bez výraznějších nerovností, vystačíte si se středně silným motorem zhruba kolem 15 koní.
S tím souvisí i frekvence sekání. Obecně totiž traktory nejsou určené pro časté sekání přerostlé trávy. Když se seká pravidelně, bude stačit i patnáctikoňový traktůrek, jinak volte vyšší výkony.
Stejné je to, když víte, že máte svažitou zahradu. Hodně z výkonu motoru „spotřebuje“ právě pohon. Pak volte výkon alespoň kolem 20 koní. Do extrémních podmínek se pak vyplatí volit z nejvyšší (a i nejdražší) kategorie traktůrků, které jsou osazeny dvouválcem. Ten má při stejném výkonu podstatně vyšší krouticí moment, takže lépe zvládne nejen svahy, ale i vysokou trávu.
6. Vybíráme převodovku
Máme na výběr mechanickou, hydrostatickou a s variátorem.
Jen krátce: s mechanickou převodovkou musíte vždy zastavit, zařadit rychlost vpřed nebo zpět a pak se rozjet. Což není úplně pohodlné, ale pokud chcete pravidelně sekat fotbalové hřiště, asi vám to nebude dělat žádný problém.
Hydrostat: zatím asi nejlepší možnost řazení, bohužel ale asi i ta nejdražší
Jiná situace je u členité zahrady, kdy potřebujete vysekávat i detaily, rozjíždět se, couvat, abyste si najeli kolem překážky. Tam práci určitě usnadní hydrostat, stačí jen pedálem určovat, kam a jak jedu. Usnadní a zrychlí to práci.
Posledním typem převodovky je variátor, jaký je známý například ze skútrů. Je to jakýsi stupeň mezi výše zmíněnými. Sice musím zařadit zpátečku, ale rychlost už si reguluji plynule.
Bývá levnější než hydrostat, ale je to mechanická převodovka a je potřeba občas měnit opotřebený řemen. Výrobci mívají tyto převodovky jen „na okraji“ nabídky, přitom cenově jsou prakticky srovnatelné s manuálními. A přinášejí vyšší komfort. Zřejmě mívají potíže se zákazníky, kteří nejsou ochotni akceptovat vyšší časové náklady na údržbu.
8. Jak má být robustní
Jednodušší traktory jsou řešené tak, že rám tvoří v podstatě jenom plech ohnutý „do elka“. Na něm je uchycený motor, sekací mechanismus, sedačka, karosérie. Robustnější sekačky mají rám posvařovaný z profilů, trochu se to s nadsázkou dá přirovnat s žebřinovým rámem, jaký známe z autoprůmyslu.
S tím souvisí i nápravy. Nejlevnější traktory mají plechové nápravy a řídicí tyče mají místo čepu jenom šroub, který to drží pohromadě. U traktorů, kde se čeká vyšší zátěž, je místo plechu ocelový svařenec, najdete i litinové nápravy a klasické kulové čepy.
Samozřejmě záleží na tom, co s traktorem budete podnikat. Pokud máte jen rozlehlou rovnou zahradu, kterou budete pravidelně sekat, vystačíte si se střední kategorií. Když ale máte pozemek plný drnů, kamenité příjezdové cesty plné kamení a štěrku nebo kořenů a potřebujete jezdit přes obrubníky, raději nešetřete.
9. Co může zpříjemnit život
Ještě před několika lety bylo výjimkou najít u traktůrků takzvané elektromechanické spínání sekačky. To znamená, že se žací ústrojí zapne po sepnutí tlačítka místo nějakým mechanickým způsobem pomocí páky a natažením řemene. Nyní nůž zapnete pomocí jediného tlačítka.
Další vychytávkou je tempomat u hydrostatických převodovek. Když si koupíte tento druh zpřevodování pro svou členitou zahradu, můžete si ulevit a nemačkat plyn, když vašemu spřátelenému fotbalovému klubu pojedete posekat hřiště.
Víte, jak si některé automobily umějí zapamatovat polohu sedačky řidiče? Podobně jsou některé traktůrky vybaveny funkci Easy Memo (nebo podobně podle výrobce), kdy si palubní počítač pamatuje, jak vysoko se má sekat, a podle vašich pokynů nastaví žací mechanismus.
Palubní počítač je také pomocníkem, který hlídá počet ujetých motohodin, stav oleje, baterie, otáčky motoru.
10. Potřebujete něco vozit?
Možnost připojit příslušenství je důležitá pro všechny, kdo chtějí traktůrek využívat nejen k sekání trávy. Kromě riderů a nejlevnějších traktorů je samozřejmostí připojit vozíky na převoz materiálu, osev půdy a další příslušenství.
Jen těžší a výkonnější traktory mají možnost přimontovat i držák na sněhovou radlici. Pak je třeba zajistit, aby kola v zimním terénu nepodkluzovala, pro tento účel se dají dokoupit i řetězy. A nejlépe tu fungují i „čtyřkolky“, které dnes má ve svém portfóliu už většina výrobců a které jsou výborné i do „běžného“ hodně svahovitého terénu, kde kola tolik neprokluzují.
