Dotaz zcela ukázkově dokazuje přesvědčení uživatelů křovinořezů a vyžínačů, že co nejsilnější žací struna musí také nejlépe a nejrychleji sekat. Skutečnost je však úplně jiná.
Každý výrobce vyžínače doporučuje k určitému výkonu motoru zcela konkrétní strunové žací hlavy. A její osazení strunou je velice omezené – většinou je hlava přizpůsobena jednomu průměru struny, výjimečně se dají použít žací struny dvou průměrů. „Například hlava AutoCut 30-2 pro stroj FS 240 je určena pro průměr struny 2,4 a 2,7 mm, s největší pravděpodobností je provozována s průměrem struny 2,7 mm. Uvedená sestava je dle mého názoru pro kombinaci výkonu motoru FS 240, hmotnosti žací hlavy a odporu struny 2,7 mm v řezu (samozřejmě s namontovaným doporučeným zkracovacím nožem na ochranném krytu) ideálním řešením, které dokáže výkon motoru zvládnout bez zbytečného přetěžování,“ popisuje Miroslav Kosička, hlavní technik ze společnosti Stihl.
Záleží na tom, aby průměr struny a výkon motoru byl sladěný.
Příklad strunové hlavy AutoCut
Fyziku neošálíte
Sekání trávy prostřednictvím žací struny má svá specifika, vycházející z fyzikálních a mechanických vlastností tenké plastové šňůry. Aby lehce ohebná plastová šňůra mohla useknout stébla trávy, musí být napnutá. A to se dá zajistit pouze dostatečnými otáčkami motoru. Zajistí to odstředivé síly při odpovídajících otáčkách a struna pak stéblo bez problémů usekne.
Žací struny i velkých průměrů mají sice ve srovnání s kovovými nástroji podstatně menší hmotnost, ale jejich čelní plocha je dostatečně velká k tomu, aby ji okolní vzduch výrazně brzdil.
Ideální kombinaceIdeální je dodržení zásady: slabý motor, slabá struna – silný motor, silná struna. Pokud již struna nedokáže materiál zpracovat, tak tento problém nevyřeší použití silnější struny. Je nutné ji zaměnit za ocelový žací nůž. |
Když se k tomu přidá minimální hodnota setrvačnosti (vyplývající z nízké hmotnosti), musí být jasné, že výběru žací struny by mělo předcházet posouzení vlastností sekané hmoty (vlhkost, stáří, množství) ve srovnání s výkonovou možností motoru.
Již malé prodloužení žací struny sníží otáčky motoru, stejná situace nastává při použití silnější struny. Je třeba brát také v úvahu převodový poměr. Většina vyžínačů a křovinořezů malých a středních výkonových řad má převodový poměr úhlového převodu i = 1,4.
Tato hodnota znamená, že otáčky řezného nástroje jsou menší než otáčky motoru. Když tedy motor FS 240 točí 12 000 ot.min-1 bez zatížení, potom výstupní otáčky hřídele převodovky jsou 8600 ot.min-1. Běžné pracovní otáčky uvedeného motoru v zatížení při sekání průměrného porostu žací strunou se pohybují v rozmezí 8 až 10 tisíc ot.min-1.
Potom nám na výstupním hřídeli z převodovky podle převodového poměru klesnou otáčky na hodnotu 5 až 7 tisíc ot.min-1. K dalšímu výraznějšímu poklesu otáček dojde po prodloužení žací struny nad všeobecně doporučovanou délku 15 cm, případně montáží silnější struny.
Každý si může vyzkoušet, že při prodloužení struny na 20 cm (samozřejmě bez namontovaného zkracovacího nože) klesnou díky zvětšenému odporu struny otáčky motoru o další dva tisíce.
Kdy je motor přetěžovaný
Je třeba si uvědomit, že se jedná o motory chlazené vzduchem, které jsou pak tepelně přetěžovány a může dojít k havárii (lidově řečeno se motor uvaří).
„Naše dlouholeté zkušenosti ukazují, že někteří uživatelé nerespektují doporučení pro používání žacích strun a nahrazují je podstatně silnějšími. Výstupní otáčky motoru jejich strojů se pak dostávají až ke kritické hranici, kdy struna ještě dokáže díky své setrvačnosti useknout stéblo. Při nárazu do porostu je struna výrazně zbrzděna, nedrží přímku a svým koncem se zachycuje o silnější stébla, zdřevnatělé stonky nebo jen o chuchvalce trávy. Vznikající rázy jsou pak přenášeny do plastové žací hlavy, vyvracejí cívku umístěnou na nosném trnu a způsobují nadměrné opotřebení obou součástí,“ popisuje Kosička.
Fotogalerie |
Uživatel si ani neuvědomuje, že popsané přetížení nepůsobí jen na vlastní strunovou žací hlavu, ale ovlivňuje hlavní prvky vyžínače či křovinořezu. Rázové zatížení velice ovlivňuje životnost úhlového převodu. Ovšem nejvíce postiženými skupinami stroje bývá odstředivá spojka a motor, u kterého je pak nejvíce opotřebováván píst.
Pokud proti práci pístu působí velké a nevyrovnané zatížení, je ve válci vychylován ze svého přímočarého pohybu. Protisíly píst vyvracejí a ten se otlouká o stěny válce. Zvyšují se vůle a vznik nějaké závady na sebe nenechá dlouho čekat.
Hranatý profil nepomůže
Z uvedeného popisu problematiky sekání trávy prostřednictvím plastové žací struny vyplývá důležitá zkušenost – kvalitní a rychlé sekání nezajistí jen co nejsilnější žací struna, nýbrž je výsledkem souladu odpovídajícího průměru a délky struny s výkonem motoru.
Profily žacích strun jsou různé – kruh, čtverec, trojúhelník, hvězdička... Výsledky dlouhodobých zkoušek ukázaly, že na kvalitu a rychlost sekání má profil struny minimální vliv. Použití silnější struny způsobí pokles pracovních otáček motoru až o 1000 za minutu a prodlouží tím i dobu pro sekání pozemku.
Hranatý profil nepřinese snadnější useknutí stébla. Hranatá struna při práci na stéblo naráží větší plochou než třeba u kulatého profilu, takže k useknutí potřebuje větší setrvačnost. Hrany pravidelných profilů strun ale způsobují jiné rozvíření okolního vzduchu a při pohybu jsou jinak slyšet.
Jejich „ostřejší“ svist u uživatele vyvolává domněnku, že sekání je agresivnější. Proč mají struny s ostrými hranami přibližně stejný žací výsledek jako struny kulaté? Z jednoho prostého důvodu – vlastní práci, tedy uražení stébel trávy, provádí pouze konec struny v délce asi 10–15 mm.
Na tak malé činné délce se výhoda ostré hrany neprosadí. Účinnou plochu struny si může každý zkontrolovat na svém stroji po ukončeném sekání. Uvidí, že se opotřebovává pouze bezprostřední konec, zbytek struny je skoro bez opotřebení.
Původní článek byl převzat ze STIHL magazínu a byl redakčně upraven,
