Právě "greens", tedy listová zelenina určená do salátů nebo k rychlé tepelné úpravě, tvoří početnou skupinu typických asijských zelenin. Přestože patří do stejné čeledi brukvovitých jako zelí či květák, na první pohled to nepoznáte.
Některá má velké listy připomínající náš špenát nebo mangold, jiná drobné listy podobné celeru či kadeřavé petrželi. Také chutí nabízejí celou škálu, od jemné a nevýrazné po silnou a pikantní chuť hořčice.
Semínka se dají vysévat na záhon i do truhlíku
Když teď vysejete níže uvedenou asijskou listovou zeleninu, zhruba za pět týdnů už si z ní můžete uštipovat jednotlivé křehké lístky. Vzejití semínek uspíšíte přikrytím mikrotenovou fólií či netkanou textilií, půdu stále udržujte vlhkou.
Asijské "greens" si můžete předpěstovat a poté vysadit na záhon či rozsadit do truhlíku. Mladé a křehké lístky lze ale po pár týdnech sklízet i z přímého výsevu.
Ani nemusíte mít zahradu, stejně dobře vám k pěstování rostlin pro zpestření salátů poslouží obyčejný truhlík, který umístíte na balkon či za okno. Počítejte ale s tím, že horké a dlouhé letní dny těmto rostlinám moc nesvědčí, takže vám uprostřed léta pravděpodobně vyběhnou do květu. Berte to jako daň za jejich rychlý růst.
Pokud byste si ale "greens" chtěli užívat na podzim, je ideální si v létě předpěstovat sadbu a velké rostliny poté dopěstovat na záhonu nebo je do truhlíků rozsadit. Sklízet je pak můžete celé, podobně jako náš hlávkový salát. Stačí jim kyprá půda dobře zásobená živinami a pravidelná zálivka. Dopěstování plně vyvinutých rostlin trvá 50 až 60 dnů, mladé listy ale budete moci sklízet už za měsíc.
Perila je ideální tip pro alergiky:  Perilu můžete pěstovat v červené i zelené formě, využijete ji do salátů i při přípravě sushi. Perila (Perilla frutescens) je bylinka z čeledi hluchavkovitých, vypadá zhruba jako kopřiva křížená s mátou. Pěstovat můžete zelenou i červenou formu; zelené se říká čínská bazalka, červené purpurová máta. Obě mají výrazně aromatickou a příjemně štiplavou chuť, takže se do salátů používají vyloženě jako koření. Oceníte je zejména k masu a rybám. Již staří Číňané perilu oceňovali jako významnou léčivku. A současné vědecké výzkumy potvrdily, že výtažky z perily mají prokazatelné antibakteriální, antiseptické a výrazné antioxidační účinky. Perila totiž umí v lidském těle snižovat produkci histaminu, látky odpovědné za nepřiměřenou alergickou reakci organismu na venkovní podněty. Sami alergici tvrdí, že po konzumaci perily pociťují výraznou úlevu. Perile vyhovuje lehčí propustná půda a slunné stanoviště. Když bude spokojená, můžete z ní sklízet listy až do podzimu. Má úžasnou schopnost odpuzovat nevítaný hmyz a naopak přitahuje motýly. Proto se hodí pro pěstování ve společnosti rajčat nebo lilků a díky tomu si ji určitě oblíbí majitelé malých zahrad. |
Seznamte se s další exotickou zeleninou do salátů
Vlevo mizuna, vpravo mibuna. Obě mají podobné nároky na pěstování a jsou vhodné do salátů
Mizuna (Brassica rapa ssp. japonica) má dlouhé, štíhlé, stříhané listy na dlouhé stopce, s vysokým obsahem vitaminu C, draslíku a vápníku, výborné do salátů i na dušení. U dietářů jsou oblíbené pro nízký obsah cukrů. Plně dorostlá rostlina vytváří mohutnou vysokou růžici s několika růstovými vrcholy.
Mibuna (Brassica rapa ssp. japonica) je velmi podobná mizuně, jen listy má štíhlé, lžičkovité a celookrajné.
Komatsuna (Brassica rapa var. komatsuna) tvoří otevřenou růžici s velkými zelenými listy příjemně jemné hořčičné chuti, mladé listy jsou výborné na saláty, starší k dušení jako náš špenát. Není tedy divu, že anglicky se komatsuně říká "mustard spinach", tedy hořčičný špenát. Asiaté její listy konzervují solením a sušením nebo je nakládají do sojového nálevu.
Komatsuna přezdívaná hořčičný špenát
Čínská hořčice (Brassica juncea) je křehká aromatická zelenina, která se může chlubit celou skupinou odrůd a typickou hořčičnou chutí. Existují i odrůdy s výrazným červeným zabarvením žeber a listových čepelí (například RED GIANT), takže jídlu dodají i výrazný barevný akcent.
Listová hořčice s výrazným červeným zabarvením žeber, křehká zelenina do salátů i na "špenát".
S věkem rostliny se aroma zvyšuje, takže mladé listy mají jen jemný hořčičný akcent a hodí se do salátových směsí. Starší listy už mají chuť opravdu výrazně pikantní a jsou vhodné k masu, stačí je podusit ve wok pánvi, například s kuřecím či vepřovým.
Jedlá chryzantéma (Chrysanthemum coronarium) je pro náš jazyk chuťově nejzvláštnější. Číňané jsou přesvědčeni, že dodává životní sílu, takže z jejích listů i květů vaří čaj, mladé výhonky a okvětní lístky používají do salátů a z kořenů připravují čaj proti bolesti hlavy. Podobně si chryzantém váží i v Japonsku.
Jedlá chryzantéma má jemné listy bohaté na vitaminy, minerály a silice. Na snímku odrůda MAIKO.
Faktem je, že jemné stříhané listy jedlé chryzantémy (například odrůda MAIKO) jsou bohaté na vitaminy, hlavně provitamin A, minerály a silice. Je nenáročná a dobře obrůstá, takže se mohou odřezávat celé rostliny těsně nad zemí.
Nebo se zaštípne růstový vrchol a rostlina se rozvětví, takže lze průběžně sklízet jemné boční výhony. Když chryzanténě dopřejete dostatek vláhy, můžete sklízet mladé výhonky po několik měsíců. V kuchyni je využijete k přípravě salátů i jako přílohu k masu, jedlé květy se hodí ke zdobení pokrmů.
