Stromky klidně sázejte až do jara, pokud nemrzne. Hlavně je zalijte

  • 2
S přicházející zimou vůbec není nutné, aby ustala výsadba nových stromků a keřů, spíš naopak. Pokud nemrzne, je na výsadbu prostokořenných stromků, případně stromků s balem, pořád ideální čas. Hlavní je dopřát jim pořádnou zálivku.

„Pokud je podzim dlouhý a bezmrazý, respektive bezmrazá zima, lze stromky i keře vysazovat skoro kdykoliv,“ vysvětluje Eduard Chvosta, hlavní zahradník Botanické zahrady Praha v Troji. „Stačí dodržet pár zásad.“

I v prostředí, které je půdně nepříznivé, protože je tam třeba písčitá nebo kamenitá půda, je možné rostlinu zasadit. Většina lidí přitom postupuje naprosto nelogicky. „Často vídám, že půda, která se vykope z jámy, do které přijde rostlina zasadit, se odváží pryč, protože je nevyhovující. To je ale rozhodně špatně,“ vysvětluje zkušený zahradník.

Jak sázet stromy a keře

„Je potřeba smíchat ten dobrý dodaný kompost nebo koupený zahradní substrát a tu místní tzv. špatnou dohromady a vytvořit tak směs, díky níž se přirozeně spojí obsah výsadbové jámy s jejím okolím,“ doporučuje. Tak stromku či keři vytvoříme co nejlepší podmínky, aby měl šanci se na svůj nový životní prostor adaptovat.

Prakticky to znamená, že tu nekvalitní zeminu v místě výsadby prostě smícháte přímo v jámě připravené pro výsadbu s kvalitním kompostem plným živin a organického materiálu. „Okolí totiž nemá mít příliš rozdílné půdní podmínky, jako rostlina, která má nově zakořenit. Nechtěla by totiž kořenit nikam jinam, než v té jámě, kdyby v ní byla jen výrazně kvalitnější zem než v okolí,“ vysvětluje odborník.

Navíc by v tom případě rostlina měla rozdílné i další životní podmínky, nejen ty půdní. „Ta rozdílná zemina v jámě by například vysychala jiným způsobem. Komunikace mezi okolím a tím výsadbovým místem by byla špatná a rostlina by krněla, protože by rostla jen na tom omezeném místečku jámy s dobrou půdou.“

Rostlinu pak v jámě pohodlně usaďte, pohlídejte, aby její kořeny seděly pěkně na dně jámy a poté ji jednoduše přihrňte zeminou. Opět samozřejmě směsí místní půdy, vykopané z výsadbové jámy, a dodaného kvalitního substrátu či kompostu. Udusávání zeminy kolem nově vysazené rostliny odborník nedoporučuje, dobře připravená zemina by měla sama zapadnout tam, kde je pro ni mezi kořeny místo. „Nehledě na to, že zemina přirozeně slehne při zálivce nově vysazené rostliny,“ konstatuje zkušený zahradník, který už vysadil tisíce stromků i keřů.

Nepodceňte zálivku a mělo by být vyhráno

Další zásadní podmínkou pro zdárný růst nově vysazeného stromku nebo keře je vydatná zálivka. „Tu nepodceňte, například při střední velikosti keře jej zalijte alespoň deseti litry vody, aby se celý profil jámy i jejího okolí důkladně zavlažil,“ radí Eduard Chvosta. Zvláště vzhledem k letošnímu průběhu roku s minimem srážek není zásoba vody v půdě příliš vysoká, i když samozřejmě záleží na momentálních místních podmínkách. Pokud nemrzne, můžete ještě před zimou zalít i ostatní rostliny, nic tím nezkazíte.

„Podzimní zálivka je totiž důležitá už z toho důvodu, že rostlina si musí vytvořit jakousi zásobu vody v podstatě na celý průběh zimy. Jakmile začne mrznout, přestane být voda pro rostliny přístupná - v pevném skupenství ji do sebe prostě nedostanou,“ konstatuje Eduard Chvosta.

Platí to jak pro stromy ovocné, tak pro jehličnany a další stálezelené rostliny. Zvláště pro ty listnaté, jako jsou rododendrony. „Zvláště u těch je podzimní zálivka extrémně důležitá, protože jsou zelené i v zimě a vodu tedy neustále odpařují.“ (Více k péči o rododendrony se dozvíte zde.)

Následná péče o vysazené rostliny spočívá samozřejmě v řezu, ten si ale nechte až na jarní období, nedělejte ho při podzimní přímé výsadbě. „Při řezu totiž vznikají rány, které rostlina během zimy nedokáže zacelit a zahojit, ani se bránit infekci. Jednoduše proto, že spí. Oproti tomu na jaře jde rostlina rychle do růstu a je plná sil a života, takže dokáže bojovat s okolními podmínkami, jak klimatickými, tak biologickými,“ jednoznačně radí Eduard Chvosta.