Nás unikátní výstavou provedl pěstitel masožravek Michal Rubeš, který konstatoval, že rostlin jsou na místě řádově vyšší stovky: „Všechno to jsou kytky, které přivezli naši pěstitelé a členové naší společnosti pěstitelů masožravých kytek Darwiniana. Ale i běžní pěstitelé, kteří přinesli jednu, dvě, tři kytky. A jaká je z toho krásná výstava.“
Která z těch krasavic je podle vás nejvíc podobná Adéle z filmu Adéla ještě nevečeřela?
Pan Švankmajer tu svou Adélu, a měl jich několik modelů, dělal podle skutečných masožravých kytek. Ale když jsem se na to díval, tak vzal jen části různých masožravých kytek, poskládal je dohromady a udělal z toho tu svoji. Kytka, která by jí byla opravdu hodně podobná, tady vysloveně není. Ale z těch, co tu jsou, by se poskládat dala.
Čím se masoožravky živí?
V naprosté většině případů jsou to malé i větší mušky, velké mouchy, vosy, velký létající hmyz, lezoucí hmyz. Kytky žijí po celém světě v různých biotopech, od pralesů po různá rašeliniště, dokonce i za polárním kruhem. A každá ta kytka je specializovaná na jinou kořist. Existují třeba i vodní masožravky, ty umí chytat vodní plankton, takže také drobné korýše.
Může mě taková kytka „kousnout“?
Když do té kytky strčíte prst, vám se nic nestane - pokud máte na mysli třeba mucholapku, která umí sklapnout. Vám ten prst jen pohladí. Nicméně pro mouchu vytvoří klec a past, ze které už se těžko dostává.
Stojí květiny jen o živou kořist?
Každá to má jinak. Pokud máte gravitační pasti, jako třeba špirlice, tak pokud dovnitř spadne moucha, není potřeba, aby byla živá. Prostě tam spadne a dole se vytráví. Ale například u rosnatek je potřeba, aby ta moucha živá byla.
Žijí masožravky i u nás v Česku?No jistě. U nás žije cca 17 až 18 druhů masožravek, například rosnatky, tučnice či bublinatky. Většinou je to v rašeliništích či pískovnách, tedy všude tam, kde je chudá půda a hodně vody. |
Protože když se přilepí na jejich lepicí listy, ty mají chloupky a na konci každého z nich je kapička lepidla. A tyto chloupky jsou drážděné pohybem té zmítající se mušky: pomalinku ji dokážou celou obejmout, i ten list se kolem ní obtočí. Takže toho lepidla, navíc s trávicími enzymy, se na tu mouchu dostane víc. Když takovouto kytku nakrmíte mrtvou potravou, tak vám to neudělá.
A co když několik dní neletí kořist kolem?
Masožravost se u kytek vyvinula kvůli tomu, že jsou to kytky, které žijí na hodně chudých půdách. V pralese, na rašeliništích, na písčitých půdách a podobně. Jsou to kytky, které v zásadě umějí dobře šetřit s potravou.
Díky masožravosti pak dostávají o trochu víc potravy než ostatní kytky a mohou žít ještě na trochu chudších půdách než ostatní. Takže když ty kytky nehnojíte, nedáváte jim tu jejich potravu, tak ony rostou jako každá jiná. Zvládají fotosyntézu, umí si dodat živiny z půdy. Stačí je zalévat.
A jaké jsou nejčastější chyby při pěstování?
Tak například právě oblíbená mucholapka, která se dá dneska koupit skoro v každém hypermarketu, chce zimovat. Ideálně třeba na chodbě s muškáty. Když to neuděláte, tak vám další rok nevyroste, případně uhyne. Je to taková nejčastější chyba, kterou pěstitelé dělají.
