Vyvýšené záhony jsme si udělali na předzahrádce, kam praží slunce téměř celý den. Ve volné půdě loni pěstované dýně máslové jsme zalévali 2x denně, o rostoucím plevelu se raději nezmiňuji....ve dvou vyvýšených záhonech, které jsou z dřevěných desek, vnitřní stěny obloženy nopovou folií (aby se vlhko nedostalo ke dřevu) pěstuji rajčata, ve druhém papriky. Mohu srovnat stav rostlin volně na záhonech v zahradě za domem a těchto ve vyvýšencýh záhonech.... nesrovnatelné. Paprika ve v.v. má již plody velké 10 cm, rajčata 3 patra plodů... kdo nevěří, jsem ochotna zaslat fota. Do obou záhonů jsme použili na dno větvičky, posečenou trávu ze zahrady, kompost a hlínu rovněž z naší zahrady. Vysazovala jsem v prvním týdnu měsíce května, teplota půdy 35°C, sazenice jsem na noc přikrývala bílou netkanou textilií. Zalévám vždy večer, stačí do každého záhonu (velikost záhonů je 2x1 m, výška 40 a 80 cm)

2 konve, vláha vydrží do dalšího zalévání.... rajčata rostou na spirálách ze silného drátu a jsou zavěšené na dřevěné konstrukci. Třebaže máme zahradu velkou, uvažujeme o dalších možnostech použití vyvýšených záhonů např. pro jahody.

Kupovaný kompost jedině na kytky před domem směrem k silnici.

Víte, co lidi do těch nádob všechno vyhodí?

Víte, že do kompostáren dávají obce posekanou trávu od silnic atd?

Komost na zeleninu si musíte udělat jedině sami, ze svého odpadu ze zahrádky, a pak to zase tak rychlé a snadné není, takže lepší je klasika.

Samozřejmě. A hlavně kompost z kompostárny obsahuje herbicidy, o čemž jsem se už nemile přesvědčil při pěstování rajčat. Nikdy víc.

naopak, je to velmi praktické. Dřevěné ohrazení lze ošetřit přírodními "konzervanty", podobně, jako se to dělalo třeba s půdními trámy - leckde jsou trámy i 200 let staré a jen "zvoní" - jak jsou úplně OK.

Navíc dobře založený vyvýšený záhon netřeba už nikdy rýt /naopak je to velmi nežádoucí, bourat všem breberkám jejich domečky - když je necháte, za odměnu vám načechrají a vyživují půdu, jakou nikdy neustálím rytím a obracením neuděláte. Vtip je v tom, půdu nenechat vyschnout, takže ideální je nějaké zeleninová (bylinková, květinová) polykultura, popř. zamulčovat. Vyvýšené záhony má brácha na naší staré zahradě - zakládala je naše babička někdy po válce (!). Hrazení, jako nové, zeleninka mňam

To by mě zajímaly ty přírodní konzervanty na dřevo, které je v neustálém styku se zeminou. Trámy jsou většinou v suchu. Pokud ne, tak taky rychle odejdou.

možná to vypadá hezky, ale jak se píše výše nepraktické, časem dřevo zetlí, vůbec netuším jak se ta půda kypří.. Navíc na sídlišti aby k tomu člověk uvázal bulteriéra

Mě by zajímalo, v jakém prostředí tito lidé vyrostli, jestli to mají načtené z knížek, nebo někdy pracovali na poli či zahradě

Asi chápu proč, ale rozdělit článek prakticky po odstavcích na 16 zbytečných kapitol, to je jednoduše zhovadilost...

Protože reklama

Tu mrkev budete jednotit zbytečně, protože pozdě.

Obedněné záhony míval strejda.

jedině na co byly dobré, že při sběru okurek se nemusel tolik ohýbat. Už mu to moc nešlo.

Ale kdo měl pořád skákat nahoru při rytí apod. plochy záhonů byly dané, ne jako u klasického políčka, že si velikost plochy jednotlivé plodiny volil podle potřeby a hlavně, když dřevo začalo tlít, věčné opravy.

Takže postupně jsem je vyházel a nechal jednu plochu, kterou jsme dělili podle potřeby. A dneska je tam tráva - kdo by se dřel pro španělské slimáky.

Máme a nemyslela jsem si, že s nimi budu tak spokojená. Rytí v pohodě, dřeva drží a pokud je potřeba vyměnit, tak odšroubuji prkno a nahradím novým.