náhledy
V Zoo Praha chovají řadu výjimečných druhů, kterým v jejich domovině hrozí vyhynutí. Nejenže se tu řadu z nich daří rozmnožovat, zoo se zapojuje i do záchovných programů Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Vede rovněž plemenné knihy některých druhů.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
KŮŇ PŘEVALSKÉHO (Equus przewalskii) Druh po desetiletí přežíval jen díky chovům v lidské péči, v roce 1959 byla založena jeho plemenná kniha, jejímž vedením byla pověřena Zoo Praha. V roce 1985 byl odstartován koordinovaný evropský chovný program jako první svého druhu a v roce 1992 byli převezeni první v lidské péči rozmnožení koně zpět do Mongolska. Jen díky těmto aktivitám mohl být kůň Převalského postupně přeřazen do kategorie kriticky ohrožených a postupně i ohrožených druhů. V pražské zoo se chovají koně Převalského od roku 1932, do současnosti se jich narodilo už více než 230.
Autor: Petr Jan Juračka, Zoo Praha
CHŘESTÝŠOVEC MANGŠANSKÝ (Protobothrops mangshanensis) Jeden z největších a barevně nejvýraznějších druhů jedovatých hadů na světě byl objeven teprve v 90. letech a hned se začalo mluvit o nutnosti jeho ochrany. Obývá totiž jen malé území na jihu Číny. Ohrožuje ho nelegální obchod se zvířaty, zemědělské práce a odlesňování. Patří mezi ohrožené druhy, podle IUCN žije ve volné přírodě od 800 do 1300 jedinců. Zoo Praha ho chová od roku 2014.
Autor: Zoo Praha
SATYR CABOTŮV (Tragopan caboti) Endemit jihovýchodní Číny obývající stálezelené a smíšené lesy s hustým podrostem, kde už ovšem přebývá asi 5 tisíc jedinců. Daří se jim ovšem jen v chráněných oblastech, jinde počty klesají v důsledku probíhající přeměny krajiny, lovu a zvýšeného tlaku přirozených predátorů. Evropská plemenná kniha satyrů Cabotových je od počátku letošního roku nejnovějším programem pražské zoo.
Autor: Zoo Praha
BATAGUR TUNTONG (Batagur affinis) Jedna z největších i nejohroženějších sladkovodních želv světa, především kvůli znečištění velkých řek. Menší hrozbou už je dnes přímý lov pro maso a vejce. V přírodě zřejmě žije posledních 200 jedinců a na Červeném seznamu figurují batagurové mezi kriticky ohroženými druhy. V Evropě je chová pouze pražská zoo; dva samci a tři samice byli jako malá mláďata propašováni do Česka, zabaveni a umístěni do CITES centra pražské zoo. Mladou skupinu se chovatelé snaží poprvé rozmnožit.
Autor: Zoo Praha
GIBON STŘÍBRNÝ (Hylobates moloch) Řadí se k nejohroženějším primátům na světě, protože jeho výhradní domovinou jsou lesy indonéského ostrova Jáva, které velkou rychlostí ustupují polím a plantážím. Přežívají v roztříštěných populacích pouze v západní polovině ostrova. V Červeném seznamu IUCN si gibon stříbrný před deseti lety „polepšil“ z kategorie kriticky ohrožený na ohrožený. V roce 2008 bylo odhadováno, že v přírodě přežívá méně než 2500 dospělých jedinců, nicméně dnes budou tato čísla mnohem nižší. Zoo Praha se zapojila do Evropského záchovného programu v roce 2014 příchodem mladého páru a hned v následujícím roce se dočkala prvního odchovu.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
PŘÍMOROŽEC BEISA - mládě (Oryx beisa) Statná africká antilopa s dlouhými rovnými rohy figuruje na Červeném seznamu IUCN mezi téměř ohroženými druhy (odhad početnosti ve volné přírodě mezi 25 a 50 tisíci jedinců), ale je možné, že beisa již naplňuje kritéria pro vyšší status ohrožení „zranitelný“. Hlavní hrozbou je pytláctví a zvyšující se tlak ze strany lidí a domácího dobytka. V Zoo Praha se oryxe daří rozmnožovat, patří mezi dva klíčové chovatele a vede Evropskou plemennou knihu.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
ORLÍCIE BORNEJSKÁ (Orlitia borneensis) Jedna z největších sladkovodních želv na světě je v Malajsii považována za zranitelnou, jedince žijící v Indonésii už IUCN řadí mezi ohrožené. Druh trpí devastací životního prostředí, ohrožuje ho i nelegální obchod s masem, ve velkém jsou sbírána i jejich vejce. Orlície chované v Zoo Praha pocházejí z početné skupiny deseti tisíc želv několika druhů, které byly na začátku nového milénia zabaveny pašerákům, v roce 2007 tu odchovali první tři mláďata, čtvrté následovalo o rok později. Důležité je i shromažďování údajů ze života této tajemné a takřka neprozkoumané želvy, navíc je to druh s velkým pohlavním dimorfismem. Zoo Praha vede Evropskou plemennou knihu.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
SOJKOVEC MODROTEMENNÝ (Dryonastes courtoisi) Druh přežívá v počtu méně než 800 jedinců jen na malém území v čínské provincii Jiangxi, zbytková populace pak v malých a vzájemně oddělených územích. Příčinami úbytku jsou kromě ztráty přirozeného prostředí i četné povodně. Zoo Praha tyto vzácné ptáky chová od roku 2010, kdy byla přizvána do mezinárodního chovného programu koordinovaného londýnskou a dvěma americkými zoo, od té doby se tu vylíhlo více než 30 mláďat. Na ochraně a výzkumu chování tohoto druhu v přírodě se pražská zoo podílí prostřednictvím projektu Dvoukoruna ze vstupu.
Autor: Tomáš Adamec, Zoo Praha
GAVIÁL INDICKÝ (Gavialis gangeticus) Mezi lety 1946 až 2006 se počet zástupců tohoto druhu snížil o 96 až 98 % a gaviáli patří k nejohroženějším krokodýlům na světě. Příčinou jsou zásahy člověka do vodních ekosystémů, nadměrný rybolov je připravuje o potravu, navíc hynou v rybářských sítích a nelegální těžba písku gaviálům ničí kladiště vajec. Jedním z posledních útočišť gaviálů je severoindická řeka Čambal, v přírodě přežívá posledních asi 480 jedinců, z toho jen cca 70 dospělých samců. Pražská zoo chová gaviály od roku 2008 s cílem vytvořit záložní populaci pro případ kritického vývoje v přírodě, vede i nově založenou evropskou plemennou knihu a přispívá k záchraně gaviálů v oblasti Čambalu ve spolupráci s mezinárodní organizací Gharial Conservation Alliance.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
MAJNA ROTHCHILDOVA (Leucopsar rothschildi) Druh, který se stal obětí svého vzhledu a zvučného hlasu. V minulosti byl ve velkém loven, cena jedince se pohybovala kolem 2 tisíc amerických dolarů. Na západě ostrova Bali dnes zůstává pouze několik jedinců, jinak majna přežila jen díky chovu v lidské péči. Pražská zoo chová druh od roku 1975, dosud se tu vylíhlo téměř 200 jedinců, z toho se tři vrátili zpět na Bali.
Autor: Tomáš Adamec, Zoo Praha
VELEMLOK ČÍNSKÝ (Andrias davidianus) Za posledních 50 let, což v případě velemloka představuje tři generace, se jejich počet zmenšil na pětinu a v Červeném seznamu IUCN je druh veden jako kriticky ohrožený. Ve své domovině je na pokraji vyhubení kvůli lovu pro maso, které je v Číně považováno za lahůdku, některým částem těla jsou navíc připisovány léčivé účinky. Proto jsou jedni z nejohroženějších, nejunikátnějších a nejcennějších obojživelníků na světě navzdory ochraně dál loveni. Další hrozbou je pro velemloky, kteří tráví celý život ve vodě, znečištění toků. Zoo Praha druh chová od roku 2012, její velemlokárium je unikátní specializovanou chovatelsko-expoziční stavbou. Jak mladí jedinci dospívají, zintenzivňuje se i snaha o jejich rozmnožení.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
LEGUÁN KUBÁNSKÝ (Cyclura nubila) Mezi zranitelnými druhy je v Červeném seznamu evidován i leguán kubánský, který býval na svém rodném ostrově velice hojný. Jako ostrovní druh trpí přímým lovem, ztrátou území vhodného k rozmnožování a úbytkem zdrojů potravy. Do ochrany leguánů kubánských formou ex situ projektu se Zoo Praha zapojila v roce 1993, kdy se tu podařilo poprvé v Evropě a teprve podruhé na světě odchovat mláďata tohoto ještěra. Následovalo několik generací téměř 200 mláďat, díky čemuž byla pražská zoo pověřena koordinací chovu a vedením Mezinárodní plemenné knihy.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
LEGUÁN KUBÁNSKÝ - líhnutí mláděte
Autor: Petr Velenský, Zoo Praha
KOMBA UŠATÁ (Galago senegalensis), na snímku, a KOMBA JIŽNÍ (Galago moholi) Na Červeném seznamu jsou komby zatím vedené jako málo dotčený druh, ale Mezinárodní svaz ochrany přírody upozorňuje, že mohou být ovlivněny odstraňováním původní vegetace a přeměnou krajiny pro zemědělské účely. V pražské zoo se chovají od roku 1996 a dosud zaznamenali 58 přírůstků. Pro oba druhy komby Zoo Praha spravuje Evropskou plemennou knihu.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
KRASKA KRÁTKOOCASÁ JÁVSKÁ (Cissa thalassina thalassina) Kraska je klasickou obětí obchodu s ptačími druhy v Indonésii, u nějž neustálá poptávka vedla téměř k vyhynutí tohoto pestře zbarveného druhu. Jávský poddruh krasky dokonce patří k nejohroženějším ptákům na světě a v Červeném seznamu IUCN je veden jako kriticky ohrožený. Podle skeptických odhadů přežívá ve volné přírodě patrně méně než 50 jedinců. Zoo Praha chová krasky od roku 2015 a je jedinou kontinentální evropskou zoo, kde je tento jeden z nejvzácnějších ptačích druhů chován.
Autor: Václav Šilha, Zoo Praha
SUP MRCHOŽRAVÝ (Neophron percnopterus) Nejohroženější druh supa v Evropě, například populaci na Balkáně už tvoří méně než 30 dospělých párů, takže je blízká vyhynutí. V Červeném seznamu IUCN je sup mrchožravý řazen do kategorie ohrožených druhů. Je to jediný tažný druh supa, rizikem je pro něj tedy i migrace, protože na jeho cestě jsou v některých afrických i evropských státech nezákonně tráveni i stříleni. Od roku 2000 se v Zoo Praha rozmnožují tři páry a vylíhlo se tu 23 mláďat, devět supů se odsud vrátilo do přírody. Od roku 2002 se tu vede Evropská plemenná kniha, od roku 2012 Evropský záchovný program, pražská zoo podpořila i výstavbu chovných voliér v záchranné stanici v bulharské Staré Zagoře.
Autor: Miroslav Bobek, Zoo Praha
KŘEČEK VELKÝ (Hypogeomys antimena) Ohrožený druh madagaskarského hlodavce obývá jen velmi omezenou oblast území na západním pobřeží ostrova a rozmnožuje se nezvykle pomalu. V Červeném seznamu IUCN se řadí k druhům, které brzy budou čelit vysokému riziku vyhynutí. Experti z Londýnské zoologické společnosti zařadili křečka velkého i na seznam EDGE (Evolutionarily Distinct and Globally Endangered), evolučně jedinečných a celosvětově ohrožených druhů. V Zoo Praha chovají jeden pár křečka a dosud odchovali 12 mláďat.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
CHÁPAN STŘEDOAMERICKÝ MEXICKÝ (Ateles geoffroyi vellerosus) Středně velkého primáta z tropických lesů Jižní a Střední Ameriky ohrožuje především úbytek jeho životního prostředí, kdy se lesní porosty mění na plantáže a pastviny. Počet chápanů středoamerických se za poslední půlstoletí snížil na polovinu a u některých poddruhů přežívají už jen stovky zvířat. Odhadovaný pokles jeho populace v průběhu tří generací je až 80 %, ohrožuje je totiž i lov a dlouhé intervaly mezi porody. V Červeném seznamu vedeném Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) proto figuruje mezi kriticky ohroženými druhy. Zoo Praha je jednou ze dvou evropských zahrad, které tyto primáty chovají a současně jedinou, kde se chápani středoameričtí pravidelně rozmnožují.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
HROZNÝŠOVEC KUBÁNSKÝ (Epicrates angulifer) Velký hroznýšovitý had je největším suchozemským predátorem na Kubě, proto čelí typickým problémům ostrovních druhů. Jejich přežití ohrožují zavlečená zvířata a postupující devastace prostředí, ve kterém žijí. Pražská zoo patří celosvětově mezi jejich velmi úspěšné chovatele, od roku 1993 tu bylo odchováno více než 70 mláďat. Proto byla pověřena vedením Evropské plemenné knihy pro tento druh.
Autor: Václav Šilha, Zoo Praha
AMAZOŇAN JAMAJSKÝ (Amazona collaria) Amazoňan jamajský je Endemitem ostrova Jamajka (tzn. nikde jinde nežije), kde obývá nížinné lesy. V Červeném seznamu IUCN je veden jako zranitelný druh v důsledku úbytku těchto biotopů a hnízdních dutých stromů, které ustupují těžbě bauxitu a jsou navíc káceny při odchytu papoušků a jejich mláďat pro nelegální obchod. Druh je vystaven velkému riziku vyhynutí. Tři amazoňani, kteří se stali základem Evropské plemenné knihy vedené pražskou zoo, byli v roce 2005 také obětmi pašeráků. Od té doby vyvedli více než 40 mláďat.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
VELEMYŠ OBLÁČKOVÁ (Phloemys pallidus) a VELEMYŠ NEJVĚTŠÍ (Phloemys cumingi) I tito stromoví hlodavci z Filipín trpí ztrátou svého původního životního prostředí, navíc jsou vítaným úlovkem domorodců a odchovají obvykle jen dvě mláďata do roka. Proto čelí hrozbě vyhubení. Zoo Praha vede pro oba druhy velemyší Evropskou plemennou knihu, první odchov se tu podařil před deseti lety.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha
BAŽANT EDWARDSŮV (Lophura edwardsi) Druh čelí úbytku životního prostoru a obrovskému tlaku lovců, proto čelí tento obyvatel tropického lesa ve středním Vietnamu mezi kriticky ohrožené druhy. Od roku 2011 je dokonce považován za v přírodě pravděpodobně vyhynulý druh. Poslední známý jedinec byl odchycen v roce 1997 a předán do chovu Zoo Hanoi, kde se úspěšně rozmnožil. Zoo Praha chová tyto bažanty od roku 1949 a eviduje vylíhnutí více než 130 mláďat.
Autor: Václav Šilha, Zoo Praha
KLOKÁNEK KRÁLÍKOVITÝ (Bettongia penicillata) Úbytek populace klokánka králíkovitého má své kořeny v dobách kolonizace Austrálie, kdy tam lidé začali přivážet nové druhy zvířat. Malý vačnatec se například stává kořistí zdivočelých koček domácích, čelí i dalším predátorům a podléhají různým nemocem. Zatímco v roce 2000 žilo na jihozápadě kontinentu a přilehlých ostrovech zhruba 250 000 jedinců, o 10 let později už jich bylo jen kolem 33 000, proto spadají v Červeném seznamu IUCN do kategorie kriticky ohrožených. Zoo Praha chová dva samce a jednu samici a klokánky se daří úspěšně rozmnožovat.
Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha