Dnes už se kolem vozíku motají i Topinčina štěňata. Také mají předpoklady stát se dobrými asistenčními psy

Dnes už se kolem vozíku motají i Topinčina štěňata. Také mají předpoklady stát se dobrými asistenčními psy | foto: archiv Romana Pospíšila

Z labradorky vychoval parťáka k vozíku i kámoše nemocným dětem a seniorům

  • 7
Bez předchozích zkušeností s výcvikem psů Roman Pospíšil dokázal sám vycvičit asistenčního a canisterapeutického psa. To všechno z vozíku, na kterém skončil před jedenácti lety po pádu z koně. Tříletá labradorka Topinka dnes pomáhá jemu, autistickým dětem i na lůžko upoutaným seniorům.

Po úrazu byl měsíc v bezvědomí, během kterého mu vyhřezlá plotýnka poškodila míchu, po půl roce ho z nemocnice propustili jako ležícího pacienta odkázaného na pomoc okolí. Postupně se naučil být v bezbariérovém prostředí zcela soběstačný, nicméně bez invalidního vozíku se neobejde dodnes.

Se psem jde vozíčkáři všechno líp

Po návratu z nemocnice Romana Pospíšila doma kromě rodiny vítala s šíleným vytím dalmatinka Aneta, která ho také bránila před kolemjdoucími na prvních "vycházkách" na vozíku. V životě Romana byla už třetím psem, přes to ani ji nedokázal naučit víc než přinést aport.

Před třemi lety si rodina pořídila labradorského retrievra, tříměsíční štěně pojmenovali pro jeho černou barvu Topinka. Černá kulička se brzy skamarádila s vozíkem a už po několika měsících bylo jasné, že Topina, respektive Topi, nebude jen tak nějaký domácí mazlíček.

Labradorka Topinka. Skvělý asistenční i canisterapeutický pes

Labradorka Topinka. Skvělý asistenční i canisterapeutický pes

Nejoblíbenější místo Topinky je pod vozíkem svého pána

Nejoblíbenější místo Topinky je pod vozíkem svého pána

V půl roce ovládala aport jakéhokoliv běžného předmětu, nosila hračky, telefon, klíče, cigarety, zapalovač, tužku, lžičku. "Podávala mi běžné předměty, pokud jsem na ně ukázal rukou. Hlídala, zda mi něco neupadlo, a pokud ano, předmět sebrala a nesla. Pokud mi něco dočasně překáželo, například klíče po otevření dveří, vzala tento předmět a nesla jej. Sundávala mi ponožky i rukavice a samozřejmě si na povel uměla sednout, lehnout a podat pac," popisuje Pospíšil, jak mu v hlavě začala klíčit myšlenka vychovat si sám asistenčního psa.

Bohužel se mu nepodařilo najít někoho, kdo by poradil s výcvikem. Nabídka společnosti Helppes, že mu Topinku za půl roku vychovají a pak mu ji vrátí, byla pro něj nepřijatelná. Vybaven pouze několika radami odborníků (Helppes, Pomocné Tlapky) se snažil sám. Topi teď sice nemá složené zkoušky asistenčního psa, nicméně zvládá vše, co je potřeba.

"Přivolání s usednutím nebo s připojením k vozíku, přivolání od zvěře, změnu polohy v klidu vedle vozíku nebo před vozíkem, ovladatelnost na vodítku u vozíku, průchod skupinou osob, odložení, lhostejnost vůči zvěři, klid vůči střelbě či jiným nárazovým, nepříjemným a výrazným zvukům, zákaz nebo přerušení nežádoucí činnosti, volný pohyb, podávání různých předmětů, pomoc při svlékání a oblékání, vyndávání a odnášení věcí, nalezení a přinesení ztracených věcí, podávání věcí od druhých," vyjmenovává Roman úkony, které Topinka bez problémů zvládá a požadovali by je po ní právě u zkoušek.

Nadějná šťěňátka jsou na světě

Protože je Topi již od štěněte výjimečnou osobností, přirozeně oddaná, vyrovnaná, citlivá a empatická, začal se Roman Pospíšil zabývat i canisterapií. Topi v šestnácti měsících poprvé složila canisterapeutickou zkoušku, dvě přezkoušení také zvládla s výborným výsledkem. Od začátku loňského roku se svým páníčkem pravidelně navštěvuje Integrační centrum Zahrada, kde se věnují autistickým dětem, většinou v kombinaci s dalším postižením. Letos už pravidelně navštěvují také LDN ve Vinohradské nemocnici.

I díky těmto zkušenostem se Roman Pospíšil rozhodl Topi uchovnit a pokusit se přivést na svět další nadaná štěňata. V Polsku se mu podvedlo najít šampiona podobné povahy jako je Topi, který má mezi potomky například vodícího psa pro slepé. Na konci srpna se Topině narodila tři šťěňátka. Od narození se batolí kolem vozíku a je tedy velmi pravděpodobné, že jednou také budou přinášet radost nemocným.

Hlasovat můžete ještě dnes

Příběh Romana Pospíšila a jeho Topinky je jedním z 340, kterými lidé nominovali 98 koček a 242 psů, mezi nimi i 26 profesionálních hrdinů do soutěže o titul Můj hrdina. Hlasující zatím rozdělili více než 5 tisíc hlasů, vy můžete ještě do dnešní půlnoci poslat další.

"Cílem naší ankety od počátku bylo, aby se mezi veřejnost dostala informace, že psi nejsou jen ti zlí trhači, ale že kočky a psi jsou pro mnohé lidi nedílnou součástí života. Řadě lidí pomáhají překonávat životní trable už jen tím, že jsou, psi pomáhají vozíčkářům či nevidomým, zvedají náladu lidem a dětem v nemocnicích, pomáhají s rehabilitací těžce pohyblivých pacientů. A není to pro ně žádný relax, ale pořádná dřina," vysvětluje manažerka Lucie Speváčková ambice letos spuštěného projektu.