Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní opice kahau nosaté lze zachraňovat jedině v Indonésii

  11:42aktualizováno  11:42
Kahau nosatý je kriticky ohrožený primát, na jehož ochraně přímo v Indonésii se velmi aktivně podílejí Češi. Indonésie totiž sice stále ještě je zemí nejrozlehlejších tropických deštných pralesů v Asii, ale také zemí s nejrychlejším tempem jejich devastace. Opicím kahau by měl pomoci i pražský koncert.

Kahau nosatí jsou endemickým druhem, to znamená, že nikde jinde na světě je nenajdete. Jen na Borneu. Pokud tu přežijí. | foto: Petr Čolas

Doslova před očima mizí v Indonésii džungle a mangrovy při pobřeží moře a podél velkých řek (více například v reportáži zde). A právě na porostech mangrovů je kromě jiných živočichů přímo závislý i pozoruhodný kahau nosatý, druh opice, za jehož ochranu bojuje projekt Pesisir Balikpapan.

Projekt založil ve spolupráci s ústeckou zoologickou zahradou v roce 2007 primatolog Stanislav Lhota. Za těch téměř deset let dobře ví, že vyvíjet tlak na ochranu přírody není v této oblasti zrovna jednoduché. Indonésie je na jednu stranu jednou z nejdemokratičtějších zemí v Asii a ochrana přírody tu má velkou podporu veřejnosti, ale je to i velmi zkorumpovaná země. (Loňský otevřený rozhovor se Stanislavem Lhotou o situaci v Indonésii najdete zde.)

Nosaté opice se buď zachrání na Borneu, nebo nebudou nikde

Kahau nosatí se nevyskytují nikde jinde na světě než na Borneu, jde o endemický druh a bohužel už také kriticky ohrožený. Na celém Borneu jich zbývá odhadem zhruba 20 až 25 tisíc.

Fotogalerie

„Populární je kahau díky obrovskému nosu dospělých samců, který zřejmě funguje hlavně jako sexuální atraktant,“ vysvětluje primatolog Stanislav Lhota.

Jinak je kahau nosatý - ke své smůle - specializovaným obyvatelem lužních a mangrovových lesů. „Vždy se vyskytuje v blízkosti vod a nejčastěji se dá pozorovat z lodi,“ popisuje zoolog se specializací na primáty.

Právě lužní a mangrovové porosty jsou dnes nejrychleji ubývajícím prostředím na Borneu. „Děje se to hlavně v souvislosti s budováním farem na chov krevet a ryb a s rozvojem průmyslu a infrastruktury, včetně rafinérií palmového oleje. Roli hraje také šíření plantáží olejné palmy až k břehům řek,“ konstatuje Lhota.

V záchranných stanicích tu však kahau nenajdete. „Nevydrží většinou dlouho v lidské péči, protože kahau vyžaduje hodně speciální potravu a je náchylný ke stresu a nemocem. Pokud už se stane, že se kahau zabaví ilegálnímu majiteli, musí se co nejdřív vypustit do volné přírody, jinak většinou zahyne,“ vysvětluje Stanislav Lhota. Ochrana prostředí je tedy jedinou možností záchrany druhu.

Češi pomáhají zachránit prales, kde kahau nosatí žijí

„Cílem je zachránit prales v indonéské provincii Východní Kalimantan, kde dodnes přežívá už jen 1 400 kahau nosatých. Žije zde i celá řada dalších pozoruhodných zvířat, jako jsou delfíni orcely tuponosé, dugongové, karety obrovské, krokodýli mořští, orangutani, levharti obláčkoví nebo medvědi malajští,“ vyjmenovává zoolog.

Aukce i koncert na podporu kriticky ohrožených opic

Nezisková organizace Neotáčej se zády! pořádá 3. listopadu v pražském klubu Rock Café 1. benefiční koncert na pomoc pro kahau nosaté v Balikpapanském zálivu. Vystoupí hudební uskupení jako Maranatha Gospel Choir, PayaNoia nebo nejznámější selector české reggae scény MC Boldrik. Výtěžek ze vstupného poputuje v plné výši na projekt Pesisir Balikpapan.

Záchrana Balikpapanského zálivu je důležitá nejen pro kahau nosaté, jichž tam žije posledních 1 400. Je to unikátní místo, kde dodnes najdete primární deštný prales, pobřežní mangrovy, korálové útesy, delfíny, orangutany a další vzácné a ohrožené živočichy a rostliny. Kromě Balikpapanu, který je známý jako vstupní brána do centrální částí indonéského souostroví, nemá žádné jiné město v Asii ve svém okolí takové bohatství přírodních ekosystémů, které jsou domovem pro 10 druhů primátů, více než 100 druhů savců, téměř 300 druhů ptáků a více než tisíc druhů stromů.

Balikpapanskému zálivu totiž hrozí bezprostřední zánik. Důvodem jsou vládní a korporátní akce, k nimž patří výstavba silnice, další a další expanze průmyslu a zakládání plantáží palmy olejné tam, kde pro to nejsou vhodné podmínky.

Společně s primatologem Stanislavem Lhotou se na tomto projektu záchrany indonéského pralesa podílí celá řada aktivních Čechů, mezi které patří mladí výzkumníci, dokumentaristé, osvětoví pracovníci nebo specialisté na analýzu satelitních snímků. A co je pozitivní - okruh sympatizantů, kteří chtějí podpořit jedinečný živočišný druh a jeho ekosystém, stále narůstá.

„Naším záměrem je zvýšit povědomí o této oblasti, shromáždit údaje o biologické diverzitě a hrozících rizicích, zajistit oblasti statut chráněného území a zavést zde ozbrojené hlídky,“ vysvětluje Stanislav Lhota.

Pro záchranu Indonésie jsou podle jeho zkušeností klíčové prostředky od neziskových projektů a veřejnosti. „Závislost na penězích nabízených nezodpovědnými korporacemi a zkorumpovanými indonéskými vládními úřady, které si svými penězi snaží koupit mlčení ochranářů a ekologických aktivistů, nikam nevede,“ konstatuje zoolog. To je důvod, proč je pro projekt důležitý nejen výše uvedený benefiční koncert, ale i internetová „Aukce na Pomoc Balikpapanskému zálivu“, která do 2. listopadu probíhá na sociální síti Facebook, obojí jako benefiční aktivita neziskové organizace.

Autor:



Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

KVÍZ: Deset anglických kuchařských výrazů, které musíte znát v receptech

Při vaření se používá hodně postupů, které v anglické terminologii u nás nejsou...

Dnes jen už málokdo vaří podle ušmudlaného deníčku po mamince. Není nic snadnějšího než sednout k počítači nebo...



Pláže Floridy ochromil červený příliv. Hynou ryby, ptáci i želvy

Mrtvé ryby na plážích Floridy

Velká horka trápí nejen Česko, ale i americkou Floridu. Čtenářka Renata Mysliveček, která u zdejších pláží žije, den za...

Se zahradou si hraje. Má být oslavou života, pod jehličnany je mrtvo, říká

Růže jsou podle majitele tohoto nádherně rozkvetlého království pro každou...

Zahradničí přes dvacet let a miluje anglický a holandský typ neformálních zahrad s ostrým kontrastem květů a syté...

Z Prahy prchají do Posázaví na chalupu s půvabnou zahradou po babičce

Dům a zahrada po babičce s dědou přinášejí rodině z Prahy spoustu radosti a...

Domek se zahradou, které budovali zhruba před sedmdesáti lety její děda s babičkou, jsou srdeční záležitostí čtenářky,...

Další z rubriky

Pláže Floridy ochromil červený příliv. Hynou ryby, ptáci i želvy

Mrtvé ryby na plážích Floridy

Velká horka trápí nejen Česko, ale i americkou Floridu. Čtenářka Renata Mysliveček, která u zdejších pláží žije, den za...

Včelařka z Prahy: Nenajdete tu žádné pesticidy, proto je med nejlepší

Včelařka Dagmar Šormová

Nejlepší český med pochází už tři roky po sobě z hlavního města. Na Petříně ho sbírá Dagmar Šormová, která včely...

Velcí kopytníci umí snížit riziko požárů v krajině lépe než ovce a kozy

Mládě zubra a divocí koně v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice.

Návrat velkých kopytníků do naší přírody by mohl snížit riziko požárů v krajině. Divocí koně, zubři či pratuři totiž...

Najdete na iDNES.cz