Dům zarostlý v zeleni

Dům zarostlý v zeleni | foto: Ing. Jiří Savinec

Zahrada jako divočina plná kamenů, kde si každý lístek prohlédnete zblízka

  • 13
Pohodlný přístup k rostlinám pěstovaným v zahradě umožní, aby si je mohl každý pěkně zblízka prohlédnout a třeba si na ně i sáhnout. Nadšený alpinkář podle těchto pravidel vybuduje divočinu i na rovině, protože jen tak se může naplno obdivovat jejich kráse a současně jim poskytnout tu nejlepší péči.
Karel Veselý je vskutku horlivým zastáncem tohoto přístupu a také jej ve své zahradě uplatňuje: "Opravdu se snažím, aby se u mě mohl kdokoli, návštěvy nevyjímaje, obdivovat kráse rostlin v jednotlivých partiích z bezprostřední blízkosti. Například z chodníku hned vedle nebo z travnatého palouku na druhé straně."

Skalka jako stavebnice

Pohodlný přístup k rostlinám je důležitý i z důvodu údržby. A jak nadšený alpinkář dodává: "Vyplatí se na to myslet s patřičným předstihem. Člověk by si měl uvědomit, že na stará kolena či v nemoci nebude už schopen vyrazit na náročný výšlap za horskými kytkami do přírody. A bude pak vděčný za to, že se k nim může posadit ve své zahradě. Nebo se dokonce natáhne na trávníku vedle, aby se pokochal jejich krásou."

Jako dekoraci můžete na zahradě použít takřka cokoliv. Ale s citem.Rostliny vyrůstající ze spár mezi kameny si prohlédnete z přístupové cesty.

S touto myšlenkou, kterou Veselý rád předává dalším generacím, přišel už před několika desetiletími Josef J. Halda, jeden z prvních propagátorů kamenných zahrad u nás a objevitel tzv. vrstevnatých neboli spárových skalek. "I když vlastně nic převratného nevymyslel, jen odkoukal a napodobil proces, kterým s kameny a rostlinami odnepaměti pracuje sama příroda," dodává s humorem skalničkář.

Na Josefa Haldu nedá dopustit. Už v roce 1974 ho oslovil, zda by mu pomohl se stavbou nového alpína. Dohodli se a dodnes je v zahradě v Sedlci k vidění partie, kterou společně zbudovali. "Je to stěna hned nad jezírkem," ukazuje Karel na stěnu, která vypadá jako porostlá přírodní skála.

Partie s betonovým jezírkem.Jezírko s osazenou "skalní" stěnou, vytvořenou samozřejmě uměle.

Od té doby prodělala zbývající část zahrady řadu podstatných proměn s ohledem na pohledově lepší, efektnější spárové uspořádání. "Vrstevnatá skalka je opravdu nejlepší; je ovšem třeba mít k dispozici vhodný kámen, který zvětrává a rozpadá se do podoby různě mocných, spíše plochých bloků. S takovým materiálem je pak radost si hrát," popisuje nadšeně skalničkář.

Kamínek po kameni, krok za krokem

Zahradu podle svých představ mohl začít Karel Veselý realizovat až poté, co vyženil domek s malou zahradou o rozloze pouhých 300 m2. První rok zjistil, že půda je přehnojená dusíkem, proto mu většinu skalkových rostlin v sousedství zeleninových záhonků sežrala plíseň. Zkoušel pak zeminu upravovat, vymývat, doplňoval novou. A taky začal svážet z okolí na káře vhodné kameny. Materiál pro svoji první skalku tahal ze svahů vrchu Kaňk.

Travertinová skalka ukrytá za rohem domu.Travertinová skalka ukrytá za rohem domu.

Okolí Kutné hory je z geologického hlediska velice pestré, a tak Karel mohl ve své zahrádce postupně vyzkoušet různé druhy kamene. "Začínal jsem s třetihorní křídou, ale je velmi rozpadavá, což je na závadu. Na druhou stranu je to alkalický sediment a vápno jde, jak známo, spoustě skalniček k duhu," radí alpinkář.

Následoval vápenec rozvrstvený do podoby různě mocných lavic. Veselý ale zkusil i jiné horniny, třeba rulu, znělec, a dokonce hadec. "Obsahuje totiž spoustu hořčíku, který u dřevin vyvolává zakrslý růst," vysvětluje Veselý dále.

Dům doslova zarostlý v zeleni nezapře, že takováhle zahrada je budovaná celá desetiletí.

V jeho zahradě ale laik jednotlivé druhy kamenů nerozezná, protože jednotlivé partie jsou sestavené na stejném principu. Je to důležité; zásadně totiž platí, že na tak malé ploše je třeba se vyvarovat odlišných způsobů vrstvení kamene. "A také spolu různé druhy nekombinujte a vytvářejte z nich vždy jen ucelené partie," doporučuje dnes již proslulý stavitel skalek. "A samozřejmě to s kamením nepřehánějte, abyste nakonec neměli u domu přeskalkováno. V tomto směru je moje zahrada ukázkovým odstrašujícím příkladem," směje se Karel Veselý.

Červnová knihovnička zahrady

Titulní strana červnového čísla časopisu Knihovnička Zahrada.Další snímky z této kouzelné zahrady, budované nadšeným alpinkářem Karlem Veselým po čtyři dlouhá desetiletí, najdete v červnovém čísle časopisu Knihovnička Zahrada.

Dále v něm najdete tipy na kamenné předzahrádky, několik návštěv na českých zahradách, články o zajímavých květinách, informace o kořenových čističkách, tržiště nápadů či zápisníky zahradních zajímavostí.