Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zahrada jako fantaskní krajina s vietnamskou Dračí zátokou

  1:04aktualizováno  1:04
Původně toužil po skalce. Místo ní začal osazovat travertin miniaturními borovicemi a budovat krajinu kopírující slavnou Dračí zátoku v Tonkinském zálivu na severu Vietnamu. Časem ji obklopily sbírky vzácných a exotických rostlin, takže dnešní podoba zahrady nadšeného pěstitele je fantaskní i bizarní současně.

Legenda praví, že známá Dračí zátoka na severu Vietnamu se zrodila po pádu draka do tamního Smaragdového moře. Podobně malebně vyhlíží i toto zákoutí. | foto: www.e-knihovnicka.cz

Budování této neuvěřitelné zahrady odstartovala koupě parcely se starším domem a poněkud svérázně udržovanou zahradou v 80. letech minulého století. Nový majitel, původním vzděláním agronom, se chtěl kromě kompletní rekonstrukce domu věnovat i vysněné zahradě. Původní představu velké skalky ale rychle opustil, protože na rovině žádný velký zázrak nevytvoříte.

Pozor, není travertin jako travertin!

Shodou okolností tenkrát objevil travertin, který si začali do zahrad vozit ze Slovenska především nadšení skalničkáři. On začal realizovat svůj nápad s miniaturními napodobeninami vápencových skalisek vynořujících se strmě nejen od hladiny mělkého zahradního rybníčku, ale také z povrchu svěžího zeleného trávníku.

Od stylizované Dračí zátoky pokračují do zahrady miniaturní Dračí hory.

Bystrý pozorovatel odhalí už na pohled, které z malých boroviček koření pouze v kameni. "Jsou na pohled chudší, ve srovnání s keříky, které postupně prokořenily až do půdy dole, kde už mají k dispozici živin i vody daleko víc. Proto k rostlinám pěstovaným pouze v kameni přidávám v průběhu sezóny hnojivo v podobě granulátu, který umí obsažené živiny uvolňovat zvolna a dlouhodobě," vysvětluje nadšený pěstitel. Takové partie je třeba daleko častěji zalévat, což platí i o jednotlivých kamenech rozestavěných prostě na vyvýšené terase nad bazénem u domu.

"Pozor, v podstatě existují dva druhy tohoto vápenitého tufu," upozorňuje potencionální budovatele skalek Václav Šiškin. "První je porézní velice málo. Také je poměrně tvrdý a těžký, díky tomu špatně drží vláhu a navíc se do něj obtížně vrtají otvory. Pro pěstování rostlin se tedy moc nehodí, ačkoli je jinak velice pohledný." Tento typ travertinu se dnes běžně dováží z Itálie a k dostání je téměř v každém větším zahradním centru.

Zcela odlišné vlastnosti má lehký pěnovitý travertin, který v přírodě vznikl dlouhodobým usazováním z pramenů vyvěrajících z vápenitého podloží a často jsou v něm zalité dokonce kousky větviček a listy. "Ten je již pro pěstitele skalniček, hlavně některých lomikamenů, nesmírně zajímavý. Je totiž silně nasákavý, a přestože přebytečnou vodu snadno propustí, dokáže v sobě ještě spoustu vláhy nějakou dobu udržet. Je ovšem třeba zapustit ho do půdy, ze které může vlhkost neustále průběžně přibírat, protože nahoře ji z nezakrytého povrchu opět odpařuje. Ke svému životu ji potřebují i rostliny, jež se dají do těchto kamenů zasadit. Mimo jiné i zakrslé jehličnany," zkušeně vysvětluje zahradník.

Rozsáhlá sbírka s řadou příběhů

V počátcích budování zahrady se Václav Šiškin pustil do sbírání čarověníků, pohledných miniaturních mutantů běžných druhů dřevin. "Jak mi ale v zahradě postupně přirůstaly, začal jsem zjišťovat, že se od sebe příliš neliší," říká dnes.

Dendrologicky zajímavá je například kryptomerie (Cryptomeria japonica) s lopatkovitě tvarovanými ztloustlými výhony.Terasa s pergolou porostlou vistárií.

Začal tedy vyhledávat jiné zakrsle rostoucí konifery, jichž bylo dříve u šikovných specializovaných zahradníků kupodivu více než dnes. "Množí se totiž roubováním, což je velice pracné a méně efektivní, než o poznání jednodušší řízkování," vysvětluje pěstitel, který díky tomuto trendu objevil například krásu borovice bělokoré (Pinus leucodermis).

Aby měly jeho vysněné pohádkové kompozice odpovídající pozadí, vysadil ale v první řadě po obvodu zahrady živý plot z tisů, dnes pečlivě tvarovaný. Pokud vás také čeká budování živého plotu, čtěte Živý plot vás schová. Poradíme vám, jak ho vypěstovat.

Živý plot z tisů skrývá pohledům zvenčí neuvěřitelně pohádková zákoutí.Rovná zelená hradba by ale nestačila, tak nakombinoval i rozmanité vzrůstné jehličnany vystupující pozvolna směrem vzhůru. Zaujaly ho cedry, které dnes v zahradě tvoří zajímavou sbírku, postupně ale začaly přibývat také podivuhodné kryptomerie, tisovce, bambusy, dokonce i podivuhodný a bujný sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum) se zajímavě tloustnoucím kmenem.

Zahrada pro velmi aktivní oddych

Ačkoliv je tato zahrada určená především k oddychu, práce je v ní pro pána domu a zahrady i jeho paní stále dost a dost. Koneckonců i v zimě, protože spousty vzácnějších rostlinných druhů a forem vyžadují různý stupeň zazimování. Už proto, že nejnovější sběratelský počin věčného zahradního experimentátora tvoří palmy a juky.

Pěstování exotických palem a juk

Praktické rady a tipy pro pěstování mrazuvzdorných palem, juk a agáve v našich podmínkách najdete v článku Palmy, juky či agáve v zahradě zvládnou i českou zimu.

Z mrazuvzdorných palem se osvědčil panu Šiškinovi hlavně Trachycarpus fortunei, i když specifickou ochranu na zimu přece jen vyžaduje. "Především je třeba zajistit, aby do srdéčka v listové růžici nezatekla v zimním období kapka vody. Proto nad nimi stavím přístřešek z průsvitného polykarbonátu a dokola je obaluji rákosovou rohoží," vyjmenovává pěstitel nejnovější trendy v oboru ochrany.

Kolem bazénu panuje až středomořská idylka. Obklopují ho i palmy a stromovité kapradiny.

Kolem bazénu panuje až středomořská idylka. Obklopují ho i palmy a stromovité kapradiny.

Přes léto u nás juky vykazují úžasné přírůstky, o to těžší je ale postarat se o ně v zimě.

Přes léto u nás juky vykazují úžasné přírůstky, o to těžší je ale postarat se o ně v zimě.

Fotografie dalších zákoutí z této zajímavé zahrady a řadu praktických rad a zkušeností pěstitele Václava Šiškina najdete v únorovém čísle časopisu Knihovnička Zahrada.

Autoři:




Nejčtenější

Většina červených vín by se měla podávat o teplotě kolem 18 °C. (ilustrační...
Šroubovací uzávěry nemusí být jen u nekvalitních vín, tvrdí someliér

Someliér Libor Nazarčuk upozorňuje, že sudové víno stáčené do PET lahví je určeno k rychlé spotřebě. A už dávno neplatí, že šroubovací uzávěry se používají jen...  celý článek

Šlechtitelé představili koně jako z animáka
Šlechtitelé představili koně jako z animáka. Odborníci se bouří

Americká farma Orrion se chlubí dlouhou tradicí v chovu a šlechtění koní. Ovšem arabský plnokrevník El Rey Magnum, kterého představili, vyvolal mezi odborníky...  celý článek

Při metodě vaření sous-vide neboli ve vakuu se neobejdete bez vakuovacího...
Pohlreich učí vařit sous-vide neboli ve vakuu. Tedy šetrně a jednoduše

„Sous-vide je kámoš, ne soupeř. Pomůže vám uvařit věci, o kterých jste si v životě mysleli, že jsou neproveditelné,“ popisuje Pohlreich francouzskou metodu...  celý článek

Blecha pod elektronovým mikroskopem. Ilustrační fotografie.
PORADNA: Sousedčin kocour má blechy. Může je chytit i náš pes?

Moje sousedka má doma kocoura, který neustále courá ven, a často ho vidím drbat se. Je to starší paní a sama se zmínila, že má asi kocour blechy. Mám doma...  celý článek

Další z rubriky

Opal je typický krásným, zlatavě žlutým, rustikálním vzhledem, výrazně křupavou...
Česká jablka se u nás prodávají málo, ale v zahraničí slaví úspěchy

Přestože se v českých obchodech prodávají více jablka vypěstovaná v zahraničí, existují české odrůdy, které jsou naopak v cizině oblíbené. Nejen mezi...  celý článek

Batáty neboli sladké brambory lze grilovat, péct v troubě i zpracovat na pyré....
Podzimní zelenina jako zdravá lahůdka na posílení imunity

Odborníci mají červenou řepu, batáty, růžičkovou kapustu či dýni za ideální suroviny pro sychravé dny. Zasytí a posílí imunitu. Co z nich uvařit?  celý článek

Místo trávníku směs plevelů
PORADNA: Sousedi nesekají zahradu, máme trávu plnou pampelišek

Sousedi mají vedle nás pozemek, na kterém chtějí v budoucnu stavět. Ale nechávají ho ladem a k nám se dostávají bodláky i pampelišky. Co s tím? ptá se zoufalá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.