Rybníčky má na své zahradě hned dva, seřazené kaskádovitě pod sebou. "Jeden je okrasný s maximální hloubkou 80 cm a s barevnými rybami, jako jsou jelec jesen a kapr koi. V druhém, hlubokém až jeden a půl metru, chovám lososovité ryby," vypočítává své budovatelské i chovatelské úspěchy Boris Bělohlávek.
Fotky své zahrady zaslal do letošní soutěže Hobby.cz a televize Spektrum o nejkrásnější zahradu Česka. Z dvaceti vybraných jste hlasovali ZDE.
"Od malička jsem chtěl mít doma rybičky"
Dětství strávil malý Boris v paneláku, takže mu rodiče nedovolili ani křečka nebo rybičky, natož psa. Naštěstí měl možnost trávit víkendy a prázdniny u babičky na vsi. A tak i když v dospělosti bydlí stále v paneláku a na stavbu vlastního domu nemá, zatoužil splnit si své přání a chovat ve vlastním rybníku ryby. Začal hledat pozemek s přírodním vodním tokem.
Po čase objevil obyčejnou zarostlou bažinu v údolí, ovšem s vysněným potůčkem, tedy s výhledem splněného snu, že si vybuduje svoje "přírodní akvária". Pronájem parcely byl celkem hračka proti tomu, co všechno musel na úřadech vyřídit, aby mohl začít s budováním rybníčků: "To bylo stavební povolení, povolení povodí Ohře, povolení z životního prostředí, výkresová dokumentace na rybníčky, vyměření..." Toto a další papírování s půlroční lhůtou vzalo tolik času, že musel vydržet s budováním do dalšího roku.
Před šesti lety se tedy konečně mohl začít prosekávat bažinou, upravovat terén, budovat oplocení a poprvé zarýt do země. Hromady kamenů a kulatiny vozil ručně na kolečku, technika se k jeho zahradě žádná nedostane. "Dnes už bych do toho nikdy nešel, nehorázná dřina," konstatuje pan Bělohlávek.
Vybudování rybníčků trvalo téměř rok, druhý rok vybudoval chatku. Dolaďování detailů na rybníčích trvalo ještě několik dalších let, kdy z ruky téměř neodložil rýč, hrábě a vidle. "Zároveň jsem započal s výsadbou jehličnanů kolem okrasného jezírka: thují kulatou zlatou, jalovcem poléhavým, jalovcem šupinatým, cypřišem tupolistým a okrasnou trávou. Podél plotu jsem zasadil jedle bělokoré a smrk pichlavý," popisuje hrdý majitel.
Idylka netrvalo dlouho. "Do hrází se mi nastěhovali vodní hryzci, se kterými bojuji dodnes. Hráze lze přirovnat k ementálu, neustále protékají. Hlavně v letních teplých měsících bez srážek většinou vody odtéká víc než stačí přitékat, takže mám o zábavu postaráno," popisuje současné trable.
Nyní konečně může chovat rybičky. A místo křečka má vodního hryzce, který mu pokaždé připraví nějaké nové překvapení. Ale nestěžuje si a ani náhodou nelituje. Svoji zahradu miluje, přestože ho stála "mnoho úsilí, mozolů, potu, finančních prostředků a volného času".
