Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Idylickou zahradu vytvořili ve svahu, kam museli vynést každý kámen

  0:21aktualizováno  0:21
Už od vrat vypadá víkendová oáza manželského páru z Prahy pohádkově idylicky, jako snová zahrada vybudovaná v bývalém kamenolomu. Ve skutečnosti sem veškerý trochu opracovaný kámen Bohumila a Jiří Jandovi průběžně svážejí dobrých 30 let z blízkého i vzdáleného okolí. Každý větší i menší kvádr sem bylo třeba dopravit a vynést nahoru.

Pohled od vrat: vypadá to, jako by tato zahrada "vyrostla" ve starém kamenolomu. Ale není tomu tak. | foto: Jiří Savinec, www.e-knihovnicka.cz

Právě s šutry a zahradou bezprostředně souvisí reputace, kterou si především Bohumila Jandová u místních vysloužila. Kdykoli se na kohokoli v obci obrátí, zda by jí nepomohl postavit novou zídku či terasu, dočká se otázky: „A cihly máte, paninko? Cože, kameny!? Bože Jandová, zase kameny!“ Manžel Jiří už je tedy smířený s tím, že na veškerou hrubou práci na zahradě zůstává sám.

Fotogalerie

Mšené Lázně na Litoměřicku nejsou od stověžaté matičky měst vůbec daleko, je to pouhých 45 kilometrů, které už na konci 18. století movití Pražané neváhali překonat za účelem návštěvy místního balneologického zařízení. „Naše“ chalupáře z Prahy sem ovšem v roce 1984 víceméně zavála náhoda. To už za sebou měla paní Bohumila čtvrtý pokus o založení skalky, pokaždé však se špatným koncem.

K zahradničině má totiž blízko, byť se živí jako účetní. „Podědila jsem to po tatínkovi, původem ze zahradnické rodiny,“ přiznává hrdě a vzpomíná, jak se tatínek znal s prezidentem Novotným a díky tomu dostal práci v zámeckém parku v Lánech, kde s ním pak trávila spousty času. „Když si hlava státu zamanula, že vyrazí na houby, obětavý tatínek instaloval pod stromy v zahradách hříbky s vlaječkami, aby je nemohlo oko všemohoucího, tedy prezidenta, za žádných okolností neobjevit,“ přidává perličku ze zákulisí.

Chalupa, kde se ze sklepa vyklubal jeskynní labyrint

Jandovi žijící v paneláku ovšem nikdy ani ve snu nepomysleli na to, že by mohli mít vlastní chalupu a zahradu. Až Jiří náhodně potkal jednoho dne svoji učitelku z univerzity a trochu si na život ve městě posteskl. Následovalo pozvání na chalupu do Mšeného s tím, že v sousedství je také jedna k mání.

„Hned o víkendu jsme vyrazili, ale vůbec se mi nechtělo. Dokonce jsem z toho byla pěkně nakyselo,“ přiznává Bohumila. „Vždyť je to nic moc místo, kolem žádné kloudné lesy, namítala jsem a ani při prohlídce stavení mě to nepřešlo.“

Za zelenou hradbou docela nahoře jsou zahrádky obyvatel ze sousedství.
Do jednotlivých teras vestavěné kamenné trůny jsou specialitou Bohuslavy...
Jakoby zapomenutý šicí stroj plní úlohu stolku, jinde zase stojí staré ratanové...
Mohlo by se zdát, že Jandovi už ve své skalní stěně odkryli vše, co se objevit...

Z původně plánované malé skalky vznikla rozlehlá zahrada s řadou půvabných zákoutí.

Ale pak se prodrali ruinami a houštím ve dvoře ke skále se vstupem do sklípku. „Ukázalo se totiž, že to není sklep jen tak ledajaký, ale pokračuje dál do podzemí v podobě uměle vyhloubené jeskyně, vlastně celého jeskynního labyrintu. Tady se ve mně všechno rázem zlomilo, manžel milé učitelky to zaregistroval a významně poznamenal: Tak vidím, že paní inženýrka je už rozhodnutá. A bylo to.“

Dřina po chvilkách

Může se hodit

Toužíte po krásné zahradě? Sháníte zahradníka, který by Vám pomohl? Zadejte si zdarma poptávku na AAAPOPTÁVKA.CZ

„Chalupu na spadnutí jsme si nadělili k mým narozeninám a od té doby sem dojíždíme, jak jen to jde. A neustále přestavujeme, bouráme, renovujeme, vyklízíme, budujeme, rozšiřujeme a také objevujeme. Po chvilkách a hlavně o dovolených,“ dozvídáme se. „Ještě štěstí, že mám kamaráda primáře, který mě pokaždé, když se tu zhuntuju k smrti, postaví na nohy,“ směje se Bohumila Jandová. A dodává, že mýcení křovin, práce s krumpáčem, přehazování zeminy a tahání kamenů už ji nerozhodí. A to je na začátku vozila po jednom v kočárku - šutry se o jeden „povoz“ dělily s jejich ratolestmi.

Za těmito původními plechovými vraty se ukrývá doslova pohádková zahrada.
Oprýskaný původní modrý nátěr dveří i bílá úprava verandy přispívají k...
Interiér verandy nezapře celý mix vlivů a trendů na vlně staré dobré Anglie.

V nárožním pokoji nevelkého stavení býval kdysi obchod, jak jim ještě prozradil bývalý majitel. Klasický vesnický krám, kde se prodávalo smíšené zboží a pivo. Parádně vychlazené z jeskynního sklípku. „Dokonce jsme nalezli ceduli s nápisem Flaškové pivo v lahvích,“ prozrazují majitelé něco z historie domu.

Ovšem nejzajímavější je asi původní koncept skalní zahrady. „Prostě jsme to nalajnovali tak, že si za dvorkem pořídíme malou skalku, do které bude třeba přivézt jen pár kamínků. A celá zahrada bude takzvaně samoudržovací, aby nevyžadovala moc práce. Jak jsme nakonec dopadli, můžete posoudit sami,“ smějí se manželé, kteří ale ničeho nelitují, protože právě v jejich případě je cílem cesta, na kterou se vydali.

Chvála živelnosti!

Zpočátku probíhaly veškeré úpravy zahrady spíše živelně, ale jinak to ani nešlo. Každý větší zásah do terénu dvora se skaliskem i navazující zahrady totiž přinesl nějaké překvapení. Tak trochu bez rozmyslu se například zrodilo první schodiště směrem vzhůru, jež ovšem nikam nevedlo. S výjimkou skalní stěny, koryta nebo kamenného trůnu vsazeného vzápětí do stupně další z teras o patro výš, která opět nebyla v plánu.

Jenže pak znovu přišel pracovní záchvat v podobě masivní likvidace náletových dřevin a zrodila se další nevídaná úroveň. A s ní přišel kupříkladu objev zajímavě strukturovaného kamene, skalního výklenku, lavice či jen pukliny. „Nic tedy nebylo zbytečné a také jsme nikdy nemuseli cokoli předělat,“ shodují se manželé.

Jedno z mnoha pohodlných posezení, zde pod původním vzrostlým modřínem na třetí...

Jedno z mnoha pohodlných posezení, zde pod původním vzrostlým modřínem

Jednotlivé terasy ladně kopírují terén, tedy vrstevnice. Na několika místech...

Jednotlivé terasy ladně kopírují terén a na několika místech jsou prostoupené schodišti.

To ostatně platí i pro veškerou vysázenou zeleň, pokud ji zrovna nepodřízli omylem v rámci některého z pracovních záchvatů. S povděkem například zachovali prastarý modřín, který dnes tvoří jednu z největších dominant alpinia společně s břízou a několika borovicemi.

Spoustu dalších druhů do zahrady postupně doplnili. „Mezi prvními jsem vysázela 22 azalkových semenáčků, které mi daroval tatínek, a strašně jsem se těšila, až rozkvetou. Následovalo zklamání, protože všechny kvetly žlutě. Takže jsem je okamžitě doplnila dalšími barevnými kultivary z obchodu,“ přiznává paní Bohumila.

Zeleninová zahrádka paní Jandové se kupodivu nachází v nejvyšší úrovni skalního...
Všeříkající pohled do romantické zahradní pracovny paní Jandové se nabízí až z...
Zahradní pracovna pod otevřeným nebem může sloužit i jako výstavní plocha pro...
Staré dveřní křídlo tvoří oporu pro malé kompostiště v zahradní pracovně paní...

Zleva zeleninová zahrádka v nejvyšším patře zahrady, romantická zahradní pracovna v odlehlém koutě zahrady a kompost za starými dveřmi.

Nakonec se Jandovi dopracovali k úctyhodné skalce o pěti úrovních, a protože se jim už nedostávalo místa pro zeleninové záhonky, začali vitamíny a aromatické rostliny kultivovat až docela nahoře, v nejvyšším „podlaží“ zahrady.

Zatímco v nejzazším koutě zahrady dole v přízemí si paní domácí zřídila půvabnou venkovní pracovnu s originálním stolem a kompostem za dveřmi naležato, které nikam nevedou. A znovu zde dostaly slovo spousty dekorativních rostlin, což je koneckonců zřejmé z našich fotografií pořízených na přelomu jara a léta.

Nejednou si v této souvislosti paní Jandová vzpomene na varování místních, aby zde žádné kytky nesázela: „Paní, co to tam vysazujete za klacky!? V tom studené krpálu vám nikdy nic pořádného nevyroste. Tady je to zelinářský kraj, zelí tam proto musíte dát!“

Autoři:



Nejčtenější

Za předražené „květákové steaky“ si britský řetězec vysloužil posměch

Květák běžně koupíte v zelenině nebo na trhu celý a nezabalený. Je kompaktní,...

Řetězec Marks & Spencer se minulý týden ocitl pod palbou kritiky poté, co začal v Británii prodávat takzvaný květákový...

Vaněk: Co Čech, to food bloger. A za českou kuchyni jako bychom se styděli

Doménou Romana Vaňka jsou tradiční recepty. V jeho kuchařkách nenajdete jediný,...

Kulinář Roman Vaněk svou urputností připomíná národního buditele. Křísí české jazyky, a to doslova. Učí nás znovu...



Naši největší a nejkrásnější kočku musí dobrovolníci bránit před pytláky

Rys ostrovid, největší kočkovitá šelma naší přírody, u nás byla zhruba před sto...

Rys ostrovid byl u nás doma jako největší kočkovitá šelma až do přelomu 19. a 20. století, kdy ho člověk vyhubil....

Chytili 114cm hlavatku pouhých šest minut před koncem povoleného lovu

Hlavatka ulovená Radkem Filipem měřila neskutečných 114 cm.

Sezona lovu dravců u nás skončila posledním prosincovým dnem. Existuje ale mnoho zahraničních zemích s pružnější...

Francouzská omeleta jako od šéfkuchaře je pravým prubířským kamenem

Hotovou omeletu posypejte nasekanou čerstvou pažitkou.

Příprava francouzské omelety často bývá zkušebním pokrmem právě přijímaných kuchařů. Nesmí být vyschlá, jako se to...

Další z rubriky

Unikátní pojízdný záhon přiveze seniorům hlínu a květináče až k lůžku

Hlína údajně obsahuje tzv. hodné bakterie, které podobně jako čokoláda...

Té paní už bylo osmdesát roků. V domově pro seniory leží na posteli mezi čtyřmi stěnami, celé dny tráví na lůžku,...

Jaro je tu za pár chvil, zkontrolujte a doplňte své zahradnické náčiní

Zahradničení bývá doménou žen. Ilustrační snímek.

Jarní zahrádkářská sezona začíná pomalu klepat na dveře a je nejvyšší čas zkontrolovat nářadí. Nebudete pak muset...

První česká akumulátorová vřetenová sekačka, která nebude rušit sousedy

Jediný řemen, který je v sekačce použitý, je pohon vřetene, válec se pohání...

Společnost Swardman představuje první sekačku na světě poháněnou dvěma elektromotory. Model Electra je také nejtišší...

Najdete na iDNES.cz