Terasa je místo, kde budete určitě trávit nejvíc volného času. Proto jí věnujte maximální pozornost. Jedná se o obytnou zpevněnou plochu, která navazuje na dům. To ovšem neznamená, že by k němu musela být přímo nalepená.
„Mám moc rád, když mezi obývacím pokojem a terasou vznikne pruh záhonu a vy se při pohledu z obýváku nebo kuchyně nedíváte přímo do zad venkovního sezení, nýbrž na pěknou výsadbu,“ inspiruje zahradní architekt Leffler.
Zahradní stavby mohou být třešničkou na dortu... |
Terasu vybudujte vždy radši o půl metru větší, než vám připadá dostatečné, ať se vám na ni všechno pohodlně vejde. Počítejte nejen s prostorem pro samotné sezení, ale i s manipulační plochou kolem něj. Prostor zabydlete květináči, polštáři, ledabyle odloženým kamenným valounem nebo záhonem vyříznutým na správném místě přímo do podlahy terasy.
Atraktivní je, když materiál povrchu terasy navazuje na podlahu obýváku, a to přímo použitým materiálem nebo i směrem uložení. To ale v žádném případě neznamená, že by to měl být materiál naprosto identický.
Podlaha terasy by měla být vždy dobře udržovatelná, navíc si dejte pozor na materiál s výrazným reliéfem, aby se vám na něm neviklaly židle a stůl. Jestli už na terase takovou hrubší podlahu máte, je třeba na ni pořídit opravdu těžký, stabilní nábytek, se kterým se však zase bohužel docela nepohodlně manipuluje. Když si podlahu terasy naplánujete o schod níže než tu v obýváku, nebude vám do interiéru lítat tolik listí a drobných zahradních nečistot.
