Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zámecká zahrada v mužských rukách: romantická zákoutí i zelenina

aktualizováno 
Zámeček v Třebešicích na Čáslavsku padesát let nikdo nepotřeboval, až ho ve zbědovaném stavu koupili před pár lety dva Italové žijící v Praze. Na víkendy. A aby si měli kde pěstovat zeleninu, bez které se italská kuchyně neobejde a v Čechách ji nekoupíte.

Třebešický zámeček. Pro nezúčastněné zámecká idylka, pro majitele neodbytný pocit, že jsou stále jen na začátku. | foto: www.e-knihovnicka.cz

Zámecká zahrada, to nikdy nebyl jen pohádkový park s okrasnými stromy, keři a spoustou květin. Součástí panské zahrady bývala i část užitková, a to zeleninová i ovocná. Ty se teď k venkovskému třebešickému zámečku u Čáslavi navrací.

Třebešický zámeček. Pro nezúčastněné zámecká idylka, pro majitele neodbytný
Nástup na most vedoucí k hlavnímu vchodu do zámku

Třebešický zámeček, zhmotnělá zámecká idylka, je přístupný i veřejnosti. Vpravo nástup na most vedoucí k hlavnímu vchodu do zámku.

A architekt Alberto di Stefano s přítelem Eugeniem Percossim v Třebešicích rekonstruují a budují s citem a smyslem pro detail a s úctou k tradicím. Více v článku Z ruiny zarostlé jako věž Šípkové Růženky vznikl pohádkový zámek.

Trochu větší chalupa s trochu větší zahradou

Galerie zámecké zahrady

Pergolový systém s pilíři vyzděnými z cihel, vybudovaný na půdorysu elispy,
Obvodové zdi porůstají kvetoucí i plodící popínavci. Zde vistárie a plamének
Průchozí stodola odděluje užitkovou a okrasnou zahradu.
Zahradní cesta lemovaná levandulí

Realitní makléř a stavitel Alberto a jeho přítel výtvarník Eugenio se navzájem doplňují a současně inspirují. "Chalupu" na víkendy mimo Prahu hledali poměrně dlouho, přičemž se zaměřili na stará sídla, pivovary, továrny a podobné stavby.

"Vlastně na tom byl ze všech objektů nejhůř, protože do stodol a chlévů investovali alespoň něco málo zemědělci, kteří zde hospodařili. Ale panský dům 50 let nikdo nepotřeboval," popisuje Alberto zámeček třebešického panství, do kterého se zamilovali na první pohled.  

Začali velkým úklidem, který trval dva roky. Museli odstranit porosty bezu a ostružiníku z neobyvatelné budovy, kvůli nim byla zřejmá jen její horní polovina. Při té příležitosti také zjistili, že úroveň terénu dosahující téměř pod okna v přízemí není původní a že kolem býval kdysi vodní příkop.

Nechali tedy odbagrovat nekonečné kubíky zeminy včetně staletého odpadu. A zámek najednou nabyl nečekaně na hmotě a majestátnosti, protože mu v podstatě vrátili podobu z období baroka.

Napouštění vodního příkopu
Osázené břehy potůčku, který napájí z kaskády rybníků obnovený vodní příkop
Za můstkem už se zrcadlí hladiny rybníků, na ně dál navazují svěží louky s

Vlevo napouštění vodního příkopu, uprostřed břehy potůčku napájeného z vodního příkopu kolem hlavní budovy. Vpravo můstek, za kterým se zrcadlí hladiny rybníků.

V návaznosti na tyto zásahy vyvstala nutnost postavit téměř znovu most k hlavnímu vchodu a nezbytná se ukázala i obnova kaskády rybníků, která napájí příkop vodou z nedalekého potoka. Splnili si tak jeden z velkých snů a do své zámecké zahrady dostali vodní živel. 

Z historie zámku

Barokně přestavěný renesanční objekt na základech gotické tvrze má pestrou minulost, majitelé se zde střídali jako na běžícím pásu. S výjimkou dvou delších období prosperity. O jedno se zasloužil rod Chotků, protože byli zdatní hospodáři. Druhé spadá do přelomu 19. a 20. století, kdy měl Třebešice v pronájmu agronom doktor Vojtěch Vraný. Zřídil tu vzorovou farmu a nakonec celý areál roku 1924 koupil v dražbě. Za II. světové války ho vyhnalo gestapo, po roce 1948 byl zámek i se statkem zestátněn. Tehdy začala jeho málem poslední éra existence. Dokud se tu neobjevili dva výše uvedení Italové.

Italská kuchyně diktuje, co se bude v Třebešicích pěstovat

Jakmile měli majitelé konečně kde přenocovat, začali zvát do Třebešic významné současné umělce, kteří by vdechli celému areálu další rozměr a vlastně nový život. A zároveň se pustili do dalších úprav okolí: Alberto navrhl celkové členění, hlavní osy, cesty i podobu jednotlivých parterů, zatímco výtvarník Eugenio se ujal detailů.

Jako výtvarník se v zahradní tvorbě doslova našel, ačkoli stále postupuje metodou pokusů a omylů a nijak to nezakrývá. "Bez toho bych nezjistil, jaké druhy zde budou prospívat, a které se naopak vyplatí oželet," říká.

Jednoletky, dvouletky i trvalky jsou zdánlivě vysazené bez ladu a skladu. Je
Pergolový systém s pilíři vyzděnými z cihel, vybudovaný na půdorysu elispy,

Jednoletky, dvouletky i trvalky jsou zdánlivě vysazené bez ladu a skladu, tak vypadá inspirace anglickými zahradami; za průchozí stodolou se ukrývá užitková zahrada. Vévodí jí pergolový systém.

Jejich představy měly poměrně jasné obrysy díky častým cestám po světě. "Vzorem nám byly hlavně anglické zahrady z počátku 20. století kolem starých sídel," přiznává Eugenio v kulisách areálu přetnutého vedví takzvanou Velkou stodolou, možná největší v Česku. I proto se rozhodli rozčlenit většinu venkovních prostor do podoby samostatných oddílů, vlastně různě ztvárněných zahradních pokojů, jež by na sebe nicméně volně navazovaly.

Zelený ostrov se zvoničkou uprostřed jezírka
Zelený ostrov se zvoničkou uprostřed jezírka
Zelený ostrov se zvoničkou uprostřed jezírka

Zelený ostrov se zvoničkou uprostřed jezírka

Týká se to i hlavního prostranství před zámkem, kterému vévodí barokní socha Panny Marie a empírová zvonička na vysokém sloupu, obklopeném nově zbudovanou vodní nádrží.

Chodníky z masivních dřevěných hranolů v užitkové zahradě

Kuchyňská zahrada sevřená z několika stran budovami či kamennými zdmi představuje opravdový fenomén praktikovaný běžně například v Anglii. Pěstované zeleniny a bylinky jsou pěkně za větrem a zahradník má pro ně na výběr jak místa stinná, tak výslunná.

Okouzlily je také dekorativně pojaté francouzské "potagers" neboli kuchyňské zahrady, ve kterých jsou rozmanité zeleninové druhy součástí květinových kompozic a plní zde i funkci ozdobnou.

Majitelé si sami pěstují zeleninu, bez které se v italské kuchyni neobejdou.
Boby
Zajímavá odrůda salátu - netvoří hlávky, ale přerostlý má podobu stromečku.

Majitelé si sami pěstují zeleninu, bez které se v italské kuchyni neobejdou. Zleva mangold, bob, salát

Zeleninu Eugenio miluje; nejen že ji s oblibou pěstuje, ale také ji zpracovává. "Do vaření mu u nás doma nesmí nikdo mluvit," směje se Alberto. "Vlastně je to takový kuchyňský diktátor". Svoji domácí kuchyni si ale nedokáží bez – pro našince často zcela neznámých druhů zelenin – představit oba.

Autoři:




Nejčtenější

V Praze se chystá nejpálivější zmrzlina.
Nejpálivější zmrzlina na světě? Taková se bude prodávat v říjnu v Praze

S výraznou chilli chutí se rozhodl experimentovat Jan Hochsteiger, alias pan Zmrzlinka ze zmrzlinárny Crème de la Crème. Tvrdí, že by to měla být...  celý článek

Bedla vysoká má štíhlou tygrovanou nohu s pohyblivým prstenem a velký šupinatý...
Bedly rostou jako o život. Na řízky jsou skvělé, ale umí i otrávit

Houbařská sezona vrcholí a s ní i růst oblíbených bedel. Pro laiky často prezentují houby, které si nelze splést, jenže opak je pravdou. Některé druhy jsou...  celý článek

Kareta pravá (Eretmochelys imbricata)
Ekolog zjistil, že množství želv ve světových mořích roste. Až desetkrát

Světové populace mořských želv jsou zřejmě na vzestupu. Vědci z Aristotelovy univerzity v Soluni totiž zjistili, že po historickém úbytku se želvám v...  celý článek

Soutěžní příspěvek do fotosoutěže pořádané Zoo Praha
Fotosoutěž Zoo Praha se blíží do finále. Klikněte pro nejlepší fotky

Zoo Praha vyzvala všechny fotografy, aby posílali své nejlepší výtvory do fotografické soutěže. Nejlepší z nich použije na billboardy a citylighty. Naše...  celý článek

Další z rubriky

Opal je typický krásným, zlatavě žlutým, rustikálním vzhledem, výrazně křupavou...
Česká jablka se u nás prodávají málo, ale v zahraničí slaví úspěchy

Přestože se v českých obchodech prodávají více jablka vypěstovaná v zahraničí, existují české odrůdy, které jsou naopak v cizině oblíbené. Nejen mezi...  celý článek

Džungle v Holešovicích Prazelenina od letošního jara funguje přímo u Vltavy v...
Zelenina i sousedské vztahy se pěstují v komunitních zahradách

Komunitní zahrada Prazelenina v Holešovicích byla prvním místem svého druhu v Praze, aktuálně se jen přestěhovala. Dnes se trend propojování zahrádkaření a...  celý článek

Krychlové melouny jsou samozřejmě skladnější. Ale také výrazně dražší. V...
Tvarovaný meloun je spíš jen dekorace. Jako rarita víc vynáší

Těžko říci, jestli melouny tvarované během růstu do podoby krychlí, srdcí či pyramid ještě patří do krámků s ovocem a zeleninou. Japonci za ně zaplatí nemalé...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.