Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je nejvyšší čas zasít semena, která mají dlouhou vegetační dobu

aktualizováno 
Předpěstování sadby v únoru je potřebné u rostlin, které mají velmi dlouhou vegetační dobu. Pokud se zahrádkář zpozdí, nestačí zelenina během vegetačního období dorůst do požadované velikosti a nepřinese dostatek plodů.

Kdo má skleník, může už začít i se saláty. | foto: Zuzana Kohoutová

„Z těch nejznámějších zelenin jsou to hlavně papriky, protože by to jinak nestihly, ale patří k nim i například celer,“ popisuje Jaroslav Čuba, šéf zahradníků ze Střední odborné školy Jarov. Proto doporučuje začít už v únoru.

Staří zahradníci pro výsev používali dřevěné lísky, kdo počítá s tím, že bude vysévat doma za oknem, asi si nebude chtít byt obložit takovými pomůckami. „Do bytu bych považoval za ideální použít plastové vaničky, v jakých v samoobsluze kupujeme maso. Můžete tam použít vyšší vrstvu substrátu, který jen tak rychle nevyschne a objemově se to dá v domácnosti lépe přežít,“ doporučuje.

Rostlinám pomáhá přežít chytrá houba

Rozhodně nedoporučuje používat na vysévání zeleniny zeminu, kterou vykopnete někde ze záhonu nebo kompostu. 

Fotogalerie

„Zpravidla je to zemina, která je kontaminovaná různými chorobami a škůdci. Existují sice metody, jak lze tuto zeminu desinfikovat, ale pro běžného uživatele je daleko snazší koupit si pytlík výsevového substrátu.

Většinou to bývá prosátá rašelina obohacená živinami. Navíc tam bývá přidaná takzvaná chytrá houba, která působí proti rostlinným patogenům. Bývá to trichoderma harzianum. „V podstatě substrát obsadí a nedovolí se rozšířit ostatním patogenním houbám, takže klíčící rostlinky jsou chráněné a nedochází k jejich úhynu,“ popisuje Čuba.

Klíčové je teplo

Každá ze zelenin se seje jinak: některé klíčí na světle, některé ne, ale tuto informaci obvykle najdete na sáčku se semeny. Ale zásadní chybu nikdo neudělá, když semena jemně zasype substrátem, ale jen do výšky průměru semínka.

Alternativy

  • Místo výsevového substrátu je možné k výsevu použít i perlit. Ten má tu výhodu, že je to inertní materiál, ovšem neobsahuje žádné živiny. Je však možné jej zavlažit slabým roztokem hnojiva, takže rostlina se tam bude moci po určitou domu vyvíjet. Pak se však stejně musí přepíchat do sadbovačů.
  • Semena je možné nechat klíčit v takzvaných jiffech, což jsou slisované rašelinové tablety, které se na několik minut namočí do vody a semeno klíčí přímo v něm. Tyto rostliny se nemusí přepíchávat do sadbovačů, sázejí se do země přímo v nich, což znamená úsporu práce.

Existují dva systémy výsevu: takzvaně naširoko, kdy se semínka ze sáčku rovnoměrně „rozpráší“ na upravený substrát, anebo je možné dát si s tím více práce a semínka ručně jedno po druhém rozmístit dále od sebe. Což dá sice více práce, ale klíčící se rostliny si méně konkurují a jsou silnější.

Pro klíčení je ideální teplota alespoň 20 °C, což lze dobře splnit na okenním parapetu vzhledem k tomu, že dnes už bývají okna dobře izolovaná. Rozhoně se nedoporučuje stavět misky se zasetými semeny přímo na radiátor, protože by se substrát „upekl“ a semena by zahynula. Pokud už volíte radiátor, tak pod misky položte kousek prkna nebo desku z polystyrénu.

Když už máte zaseto, je vhodné alespoň z počátku vaničku uzavřít potravinářskou fólií, která pomůže udržet v substrátu vlhkost. Jakmile ze semínek vyrostou dva děložní lístky, je vhodné fólii sundat, aby se rostlinka začala adaptovat na normální podmínky.

Vanička se semeny by měla mít na dně otvory, ze kterých může vytékat přebytečná voda a ideálně by měla stát v podmisce, ze které se spodem zalévá. „Kdybyste zalévali horem, splavili byste semena. Pokud shora, tak jedině rozprašovačem,“ upozorňuje učitel.

Obvykle nakonec trvá podle druhu zeleniny a podmínek zhruba pět až 14 dnů, než rostliny vyklíčí.

Pak už se může přepichovat

Jakmile se objeví dva pravé lístky, je možné začít rostliny přepichovat do sadbovačů, klidně můžete použít třeba i kelímky od jogurtů. Tady se už použije pěstební substrát, který bývá o něco hrubší než výsevový. V tomto stavu se udržují rostliny až do doby, kdy je možné přesadit je do skleníku nebo ven, což bývá až někdy po 15. květnu.

Proto odborník varuje před předčasným výsevem rostlin, které nemají tak dlouhou vegetační dobu, protože v bytě obecně nejsou tak dobré podmínky jako venku. I když se na první pohled zdá, že na okenním parapetu je světla dost, rostliny mají tendenci se příliš vytahovat a slábnout.

Z toho vyplývá, že pokoušet se pěstovat zeleninu přímo v bytě je nesmysl, minimálně balkon je potřeba. A i tam je třeba volit větší nádoby, protože v květináči nemá rostlina takové podmínky a tolik živin jako přímo v záhonu. „Třeba některé feferonky se pěstují i jako pokojové kytky a pár plodů vyroste. Ale pokud vám jde o úrodu, v bytě je pro tento účel nikdy nevypěstujete,“ říká zahradník.

Autor:



Nejčtenější

Do lesa jen o úplňku, babky způsobují rakovinu a další mýty o houbách

Na tradiční zářijové výstavě hub v Přerově je letos k vidění nejméně 350 druhů...

Houbaření je u nás jedním z nejoblíbenějších „sportů“. Houbaře však provází spousta mýtů, o nichž jsou mnohdy schopni...

Po vstupu do EU začalo v Česku rychleji ubývat ptáků, zjistila studie

Skřivan polní (Alauda arvensis)

Od vstupu Česka do Evropské unie začalo rychleji ubývat polní ptactvo, zjistili vědci z Přírodovědecké fakulty...



Drahý kopaný bazén stavět nemusíte. Osvěžení na zahradě rychle a levně

Bazén je vítaným letním osvěžením.

Ceny malých bazénů strmě klesají, a tak dávají možnost každému, kdo má trochu místa na zahradě, zchladit se po úmorném...

Zdeněk Pohlreich: Končím, patřím do starého železa, už většinou ani nevařím

Zdeněk Pohlreich (v bistru Next Door by Imperial)

Téměř deset let jezdil po celé zemi a radil majitelům restaurací. Jeho pořad Ano, šéfe! se stal legendou. Teď se...

Klidná zahrada plná ovoce uprostřed města je splněným rodinným snem

Vysazení třešně a meruňky bylo prvním zahradnickým počinem manželů, kteří si...

„Naším prvním zahradnickým počinem bylo vysazení třešně a meruňky, které se nám po letech péče odměňují velkou úrodou...

Další z rubriky

Evropou se šíří noví škůdci. Tesaříci a krasci napadají okrasné dřeviny

Krasec Lamprodila festiva

Tesaříci a krasci vázaní na jalovce byli posledních padesát let ve střední Evropě velice vzácní a ohrožení. S útlumem...

Zase se má oteplit, hrozí tvorba řas v zahradním jezírku

Pokud se příliš rozmnoží řasy, začnou utlačovat i vodní rostliny.

Zahradní jezírko je skvělým vodním prvkem na zahradě. Ale když je teplo, hrozí tvorba řas, které mohou ohrozit rybky,...

VIDEO: Vodu v zahradě udrží kompost plný humusu. Podívejte se na pokus

Hnůj a žížaly. Pomůžou vám zadržet vodu na zahradě.

Sucho posledních týdnů vyslalo jasný signál, že se musíme naučit lépe hospodařit s vodou. Nejde jen o chytání dešťovky...

Najdete na iDNES.cz