Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zelené hnojení pomáhá půdě odpočinout si a chrání ji před nemocemi

aktualizováno 
Je všeobecně známo, že by se dlouhodobě neměly pěstovat stejné plodiny na stále stejném místě. Když záhony v době před sázením a po sklizni osejete nepříbuznými plodinami, ozdravíte půdu a navíc nenecháte prostor pleveli.

Vikev na zahradě nádherně rozkvete. | foto: Profimedia.cz

Hlavní přínos takzvaného zeleného hnojení spočívá v tom, že se nenechává nezakrytá půda. Jakmile sklidíte a necháte záhony ležet, z půdy se více vymývají živiny a nastupuje zbytečná eroze. Navíc se dostává ke slovu plevel, který v tuto chvíli nemá žádnou konkurenci a je schopen rozšířit se po celé zahrádce.

Fotogalerie

„Tento způsob navíc přerušuje osevní cyklus a ta půda se revitalizuje,“ připomíná Radka Pokorná, která se zabývá poradenstvím pro společensky prospěšnou společnost Kokoza, zabývající se mimo jiné kompostováním a pěstování ve městě.

Trochu to připomíná staré čtyř nebo trojpolní hospodářství. V okamžiku, kdy se neustále na jednom místě pěstuje monokultura, půda se brzy vyčerpá. Navíc se tam dostanou nemoci a škůdci. „Při tomto přerušení navíc dochází k dezinfekci půdy, takže je lépe připravená znovu rodit,“ vysvětluje Pokorná.

Co se stane s půdou

Dalším kladem je fakt, že vyseté rostliny pomáhají prokořeňovat půdu. Když tam zůstanou, jsou pro ni zdrojem organické hmoty. Pro hodně zhutnělé půdy se cíleně používají rostliny s hlubšími kořeny, které půdu odlehčí a provzdušní, a v takové půdě dokáží lépe žít i žížaly. Jejich kořenový systém se snaží propracovat do hloubky, aby se dostal k vláze a živinám, a tím rozrušuje udusané vrstvy.

To vše slouží k podpoře tvorby humusu, navíc když před zimou zelenou plochu posečete a zapravíte do hlíny, dostanete do ní další porci organické hmoty.

Co je to zákvas

Nasbírejte například kopřivy nebo různé léčivé byliny a nechte je ve vodě zkvasit. Při procesu zkompostovaní nastartuje proces podobně, jako byste na políčku se zapraveným hnojením rozhodili samotný kompost.

Některé z rostlin navíc dokážou vázat vzdušný dusík a přesouvají ho ke kořenům, kde se dostávají do půdy. Takto přírodním způsobem hnojíte podobně, jako byste po záhonech rozhazovali umělá hnojiva. Většinu takových rostlin je třeba posekat dříve, než rozkvetou. Shromažďují si totiž „sílu“ pro budoucí květy. Po zapravení do půdy navíc začíná kompostovací proces, který obohacuje půdu o další živiny, které rostliny obsahovaly.

Dusík nejvíce vážou rostliny vikvovité, tedy například vikev, jetel, lupina, bob pravý, peluška – patří do skupiny bobovitých.

Další skupinou rostlin, které se používají k zelenému hnojení, jsou brukvovité, což je například hořčice, řepka, ředkev. Ta je však tak trochu kontroverzní, protože když pěstujete i košťáloviny, můžete si do půdy zanést nádorovitost košťálovin.

Nejvíce se na podzim osévají obilniny, například ozimé žito, které se hodně používá kvůli potlačení plevele. K dalším využívaným rostlinám patří složnokvěté, třeba slunečnice, měsíček či afrikán. Poslední dva skvěle dezinfikují půdu proti háďátku. „Třeba afrikán se ani tak nepoužívá přímo na zelené hnojení, ale sází se mezi zeleninu, protože skvěle dokáže odrazovat škůdce,“ doporučuje Radka Pokorná.

Vždy jiný druh

Základní poučkou je, aby se na záhonu zeleně hnojilo vždy jiným druhem. Takže na poli, kde byl jetel, byste například neměli sázet fazole. Jde o to, že příbuzný druh rostliny vyčerpává půdu stejným způsobem, proto je důležité střídání, aby si půda oddechla. Jde i o to, že každá rostlina váže jiné choroby a škůdce, takže výběrem odlišných druhů se půda dezinfikuje. To je podobné, jako když byste na záhonu po bramborách měli pěstovat něco, co nepotřebuje takovou výživu, třeba cibuli, fazole nebo saláty.

Navíc mohou rostliny pro zelené hnojení působit jako medonosné. Například svazenka nádherně kvete a přiláká na zahradu spoustu včel a čmeláků. Stejně tak působí i slunečnice nebo měsíček.

Kdy použít metodu zeleného hnojení

Zelené hnojení se používá ve dvou fázích. Jednak na jaře, kdy chystáte záhony na plodiny, které můžete sázet až po „zmrzlých“, tedy například papriky nebo rajčata. Takže před tím můžete osít oves, hrách, pelušku či jarní vikev.

„Obecně se říká, že tyto rostliny by měly na poli zůstat alespoň šest týdnů, aby měly čas vzrůst a vytvořit si kořenový systém a dost hmoty, která pak přinese užitek,“ radí Pokorná. Ideální je použít rostliny, které snesou i nízké teploty. Například svazenku, která dobře snáší i mrazíky.

Na jaře nemusíte zelenou hmotu ani zapravovat do půdy a využijete ji jako mulč, který chrání půdu před erozí. Když se pak chystáte sázet, zelenou hmotu nahrnete kolem vysázených rostlin. Budete tak kolem nich udržovat teplotu, vlhkost a zpomalíte růst plevelů.

Další fází je letní období na záhonech, kde rostly rané druhy zeleniny. Pak se používají slunečnice (pozor, ta roste pomaleji), svazenka, pohanka, hořčice, řepka či měsíček. „Klidně zasejte i fazole, salát, špenát, košťáloviny. A tady klidně použijte i starší semena, u kterých byste si nebyli jisti jejich výkonem. Pokud se zadaří, možná i něco sklidíte, ale určitě minimálně získáte tu zelenou hmotu,“ radí odbornice.

Podzimní zapravení do půdy je dobré provádět ještě pár týdnů před tím, než by nízké teploty zastavily proces přeměny organické hmoty. Pokud máte, poházejte kompost, nebo polijte zákvasem. Přes zimu nemá cenu nechávat posečenou zelenou hmotu na záhonu, protože při nízkých teplotách se proces zkompostování nenastartuje.

Autor:




Nejčtenější

Hovězí carpaccio zvládnete podle Pohlreicha připravit i doma.
Hovězí naložte do soli a nemusíte vařit, doporučuje Pohlreich carpaccio

Většinou máme zažito, že maso má být hlavně pořádně tepelně upravené. Přitom jsou i jiné možnosti, jak ho upravit tak, abychom si na něm co nejvíc pochutnali....  celý článek

Vlhké košile se postupně jedna za druhou vtahují do skříně přístroje.
VIDEO: Automat na nenáviděné žehlení zvládne dvanáct kusů v jedné várce

Britští inženýři se rozhodli dát sbohem nejúmornější domácí práci, tedy žehlení. Rohan Kamdar a Trevor Kerth vymysleli parní stroj Effie, do kterého můžete...  celý článek

U vody je nyní božský klid.
Rybář Vágner chce sjednotit dobu lovu. Kdo chodí pozdě z práce, nemá šanci

Jakub Vágner zahájil kampaň za prodloužení doby lovu tak, aby byla celoročně od čtyř hodin ráno až do půlnoci. Podle něj současná doba, kdy se smí lovit...  celý článek

Max a Angie zkoumají spinner
VIDEO: Princip spinneru pochopila i koťata něžných chlupatých obrů

Jak dopadne spinner, který svěříte tlapkám a drápkům dvěma téměř čtyřměsíčních kocourků mainské mývalí? Zasunou ho rázným úderem někam pod nábytek, nebo ho...  celý článek

Další z rubriky

Statek Radosti ve Velimi založila Klára Netušilová
Róza a její parta na statku, kde užitková zvířata nechovají pro užitek

Bylo nebylo. Za devatero horami, devatero řekami a jedním železničním přejezdem leží statek, kde se hospodářská zvířata nechovají pro užitek, ale jen pro...  celý článek

Květinové cibulky musí být pevné a bez známek plísně či jiného poškození.
Tulipány a spol. sázejte právě teď, ať stihnou do jara nabrat sílu

Má-li vaše zahrada na jaře rozkvést pestrými květy cibulovin, právě teď na podzim si vyhrňte rukávy a začněte je strkat do hlíny. Tulipány či narcisy totiž...  celý článek

Svah za domem by měl být zpevněný výsadbou keřů nebo stromů.
PORADNA: Máme nad domem svah. Mám strach, že se nám sesune na barák

Čtenáře Michala děsí, že se půda sesune na jeho dům. Ptá se, zda je možné svah zpevnit výsadbou vhodných dřevin.  celý článek

Kočárky, které přežijí i dva raubíře.
Kočárky, které přežijí i dva raubíře.

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.