Želvušky z Antarktidy dokázaly přežít 30 let ve zmrazeném stavu

Vědci v Japonsku před třiceti lety zmrazili vzorek mechu. Nyní, po rozmrazení, překvapeně zaregistrovali, že některé mikrospické želvušky žijící na rostlině hibernaci přežily. Třicetiletá doba zmrazení je zatím nejdelší doba, kterou lidstvo na těchto organismech vyzkoušelo.

Mikroskopické želvušky dokázaly přežít 30 let při -30 °C. | foto: Profimedia.cz

Mikroskopické organizmy zvané želvušky jsou považovány za jeden z nejodolnějších živočišných druhů na Zemi a nyní překonaly další rekord, který se týká přežití v nepříznivých podmínkách - dokázaly v pořádku přestát 30 let ve zmrazeném stavu.

Informoval o tom server BBC. Upozornil na práci vědců v Japonsku, kteří rozmrazili vzorek mechu, jenž byl odebrán v Antarktidě v roce 1983 a od té doby skladován při teplotě minus 20 stupňů Celsia. Dvě želvušky obsažené ve vzorku se probudily k životu, a jedna z nich se pak dokonce úspěšně rozmnožila.

Přežijí všechno

Želvuška není jediná z tvorů, kteří se obdivuhodně dokáží přizpůsobit okolním podmínkám. Podobně odolní jsou i švábi nebo velbloudi a další živočichové mají další vlastnosti, o kterých se člověku může jen zdát. Více čtěte zde.

Želvušky jsou svou nesmírnou odolností známé. Odborníci už dříve dobře popsali stav zvaný anabióza, do něhož želvušky upadají za nepříznivých podmínek a kdy dokážou prakticky zastavit svůj metabolismus. V tomto stavu zvládnou přežít nejen dlouhotrvající sucho, ale také extrémně nízké i vysoké teploty nebo vliv škodlivého záření.

Nejdelší zaznamenané přežití želvušky ve zmrazeném stavu dosud bylo devět let - dva exempláře rozmrazené v japonském Národním institutu polárního výzkumu ale tuto dosavadní hranici třikrát překročily.

Vědci pojmenovali dvě želvušky kódovými jmény SB-1 a SB-2 a pozorovali, zda se po rozmrazení vrátí k životu. Obě se začaly po nějaké době pohybovat a přijímat potravu. Jedna nicméně po 20 dnech uhynula. Druhá se ale začala rozmnožovat: nakladla 19 vajíček, ze 14 z nich se úspěšně vylíhly nové organizmy.

Želvušky v nepříznivých podmínkách upadají do stavu, který se nazývá anabióza, ve kterém jsou nesmírně odolné vůči vnějším vlivům. Vydrží v něm sucho, osmihodinové ponoření do kapalného helia, var, škodlivé záření i anaerobní podmínky. Proto se vyskytují jak na ledovcích, tak na pouštích celého světa.

Želvušky dokážou v anabióze přežít radiaci až tisícinásobek radiace než člověk, vydrží rozpětí teplot cca od -273 do +150 stupňů Celsia. Na celém světě žije asi 400 druhů želvušek, z toho asi 110 druhů se vyskytuje i v České republice (Zdroj: Wikipedia).