Iniciátorům petice jde o udržení rozumné podoby zemědělské krajiny v Česku. Aby uživila i příští generace. | foto: Profimedia.cz

Petici „Za obnovu zemědělské krajiny“ už podepsalo přes 18 tisíc lidí

  • 31
Staří sedláci pěstovali a střídali plodiny tak, aby půda zůstala úrodná a dokázala je uživit další a další roky. Protože ale na tyto staletími ověřené zákonitosti v současnosti moc zřetel nebereme, už jsou vidět negativní dopady. A může být hůř. Iniciátoři petice to chtějí změnit, podporují už je tisíce lidí.

"Jsme rádi, že se petice setkala s takovým ohlasem," říká Josef Novák, myslivecký hospodář a iniciátor petice. "Teď je na politicích, aby podpořili takové podmínky hospodaření, které zastaví úbytek drobné zvěře v zemědělské krajině."

Je celkem přirozené, že podnět ke vzniku petice dali právě myslivci; například lány řepky olejky totiž ročně zabíjejí stovky srnců (více zde). K myslivcům se postupně přidali i ornitologové, včelaři, vědci, politici a řada zemědělců. Každý z nich sice nahlíží na krajinu jiným pohledem, ale spojuje je společný zájem a obavy o její budoucnost. Podporu veřejnosti vítají, protože bez ní se neobejdou.

Krajina je veřejná hodnota, zaslouží si peníze z našich daní

Víc než 18 tisíc lidí, kteří nejsou spokojeni se současnou podobou naší krajiny, se pod petici podepsalo během necelých čtyř měsíců. Všichni tito signatáři požadují po vládě, parlamentu a příslušných ministerstvech, aby veřejné prostředky ze Společné zemědělské politiky sloužily i k podpoře veřejných hodnot, ke kterým krajina nesporně patří. 

A odborníci to vidí jednoznačně: esteticky i ekonomicky hodnotnou krajinu budoucím generacím přenecháme jen tehdy, pokud se v ní bude dařit motýlům, koroptvím i zajícům stejně, jako lidem.

(Více o důvodech iniciativy a cíle petice najdete zde.)

"Krajina poskytuje lidem zajištění obživy, je místem odpočinku i poučení. Chceme přispět k tomu, aby se odpovědný přístup ke krajině, k půdě i všem jejím obyvatelům opět stal obvyklých standardem. Společnou zemědělskou politiku platíme ze svých daní a je oprávněné požadovat, aby toto obrovské množství peněz sloužilo všem," vyjádřil se k obavám z nevratných změn krajiny Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, další z organizátorů petice.

"Velmi si ceníme toho, že v dnešní internetové době se našlo tolik motivovaných lidí, kteří se neváhali podepsat na papír a dojít s archem na poštu," řekl docent Jakub Hruška, který je předsedou petičního výboru. "Je zřejmé, že spoustě lidí na krajině stále záleží. Pro nás je to veliká vzpruha i závazek k jednáním, která nás čekají."

Členové petičního výboru požádají o projednání petice v Poslanecké sněmovně, Senátu a na příslušných ministerstvech. Hodlají také oslovit naše zástupce v Evropském parlamentu, který bude v nadcházejících měsících rozhodovat o základních podmínkách zemědělských dotací.

Hlavním cílem těchto setkání je představit politikům nejpalčivější problémy dnešní krajiny, mezi než patří postupující degradace půdy vodní i větrnou erozí, nedostatek vody v krajině, změny klimatu, trvalý pokles druhové rozmanitosti nebo snížená prostupnost krajiny.

Požadavky signatářů petice

- Alespoň 10 % zemědělské půdy by měly tvořit meze, polní cesty, terasy, prameniště, mokřady či jiné přírodní prvky.

- Alespoň 50 % prostředků Programu rozvoje venkova by mělo být vyčleněno na k přírodě šetrné způsoby hospodaření.

Petice Za obnovu zemědělské krajiny přichází v situaci, kdy probíhá politická i odborná diskuse o budoucí podobě Společné zemědělské politiky Evropské unie a především před projednáváním evropského rozpočtu na příštích sedm let. Právě Společná zemědělská politika tvoří zhruba 40 procent rozpočtového balíčku a dlouhodobě patří mezi jeho nejvíce kontroverzní části.

Při obecném nedostatku peněz hrozí výrazné krácení prostředků na ochranu přírody a šetrné zemědělské hospodaření. Veřejnost dává prostřednictvím petice jasně najevo, že s takovým postupem nesouhlasí.