Mrzne. Netopýři a ptáci zalézají do topidel, ježci nestihli zazimovat

Mrzne i přes den, takže ježci i netopýři by už měli spát. Jenže ježkům v řádném zazimování doteď bránilo teplé počasí, a protože je brzy tma, mnozí došli k úhoně pod koly aut. Netopýři zase kvůli nedostatku vhodných zimovišť zalézají do plynového topení, kde se popálí. Stává se to i drobným ptákům.

„Vidím je, otvírají tlamičky,“ nevěřil svým očím Pavel Kubálek, když montoval na fasádu jednoho pražského domu hned vedle košíčku od vafek budku pro netopýry. Jak dlouho bude trvat, než netopýři opustí dosavadní nebezpečný úkryt a přestěhují se do budky, bude možné sledovat pomocí zabudovaných teplotních čidel, která zaznamenají přítomnost zahřátého netopýra.

Ptáci a netopýři v plynových topidlech

Paní Hana topí v těchto kamnech jenom příležitostně. Když teď ví, že jsou tam živá zvířata, bude při zatápění jen pomalu zvyšovat teplotu, aby netopýři měli čas zareagovat a mohli se přestěhovat do vlastního připraveného domečku.

„Živá zvířata ve vafkách se projevují šramocením, škrábáním, někdy i pískáním. Lze je pozorovat při výletu z vývodu kamen na fasádě po západu slunce. Při podezření na netopýry ve vafkách lze zavolat SOS netopýří linku 731 523 599,“ vysvětluje Dagmar Zieglerová ze základní organizace ČSOP Nyctalus s tím, že popálení netopýři mohou v topidle i zahynout a zavinit poruchu hoření (případně otravu zplodinami, více zde). Projekt „Netopýři v plynových topidlech a jejich vývodech“ je finančně podpořen hlavním městem Prahou.

Co s nalezeným netopýrem?

Netopýři, které někde najdete během zimy, v žádném případě nepatří na půdu. Netopýři tam v zimě nepřežijí, protože tyto prostory v zimě promrzají. Pokud jsou navíc uzavřené, netopýr se odtud nedostane a uhyne hlady.

Netopýra nalezeného v zimě nelze ani vypustit, protože chybí zdroj potravy a létání je energeticky velmi náročné. V krátké době netopýra připraví o zásobní tuk a ten hyne vyčerpáním. V mrazu je to otázka hodin.

V mrazu netopýrům také snadno omrzají křídla, což je problém u kolonií z doupných stromů, pokácených v zimě. Ty totiž často obsadí právě zimující netopýři.

V případě nálezu jakéhokoliv zraněného volně žijícího živočicha v Praze můžete také volat 24 hodin denně do Záchranné stanice hl. města Prahy na tel. číslo 773 772 771 (pečovat o takové zvíře doma je dokonce nezákonné).

Netopýři často obývají prostor mezi vývodnou rourou a zdivem, ale někteří mohou proniknout až do topného tělesa, kde se ocitnou v pasti. Jejich „volání o pomoc“ pak přiláká další jedince, ale z topného tělesa se sami nedostanou.

„Ohroženi popálením mohou být i v případě, že obývají prostor mezi rourami na odvod spalin a zdí. Při plném výkonu se roury zahřejí až na 180°C a netopýři, kteří se jich dotýkají, si mohou popálit křídla. Hibernujícímu netopýrovi trvá zhruba půl hodiny, než je schopen zareagovat na ohřáté roury a přemístit se,“ vysvětluje Dagmar Zieglerová. Až do nitra topného tělesa se ale mohou dostat i ptáci, jak dokládá naše fotogalerie.

Teplý podzim ježkům zavařil, teď už měli spát

Ježci už měli ke konci listopadu dávno spát, ale teplé počasí jim to až do minulého týdne nedovolilo. A protože se ježek jako noční zvíře vydává ven za setmění, které se v listopadu kryje s dopravní špičkou, spousta jich skončila pod koly aut. O ty, co s těžkými zraněními přežili, se teď starají v záchranných stanicích, které jich během podzimu i s těmito zraněnými přijaly přes 1 300. Většinu tvoří nevyspělá podzimní mláďata.

Kde a jak zimují ježci?

Je ideální, když si ježek vhodný úkryt na zimování vybere sám v místech, které zná. „Nejvhodnější jsou k tomu hromady přírodního materiálu, jako je listí, tráva, větve či kompost. Vyrobit jim lze i zateplené budky, případně se dají i koupit,“ popisuje Zdeňka Nezmeškalová, jak lze ježkům na zahradě vytvořit vhodné podmínky k přežití.

Ježci nespí celou zimu v kuse. Pokud se oteplí, vylézají ven, vyvenčí se, protáhnou si nožky a zase zalézají. Na aktivního ježka tak lze venku narazit i během zimy.

„Pokud ježci nespí ještě ani teď, kdy mrzne i přes den, není něco v pořádku. Pravděpodobně jsou zranění, mají nedostatečné tukové zásoby, nebo trpí invazí vnitřních či vnějších parazitů. Bez pomoci člověka pak většinou nejsou schopni zimu přežít,“ vysvětluje Zdeňka Nezmeškalová z ČSOP.

Potřebné ježky je nutné nejdříve zbavit parazitů a dokrmit. Pokud přetrvávají mrazy, menším ježečkům vyhovuje zimování v chladném sklepě. A vzhledem k tomu, že se v noci budí, je ideální zimování v krabici umístěné ve výběhu. Dobré je nezapomenout na misku s čerstvou vodou a suché krmivo, ideálně kočičí granule.

Pomozte s krmením ježků, cenné jsou i staré noviny

Záchranáři ocení pomoc materiální i finanční, jde o to, aby měli ježci plné misky. Hodí se kočičí konzervy a granule, na podestýlku pak noviny. To vše lze po dohodě stanicím pro ježčí svěřence předat.

Finanční dar na záchranu zraněných volně žijících živočichů lze poslat na konto veřejné sbírky Zvíře v nouzi číslo: 33 55 33 22/0800 nebo poslat dárcovskou SMS ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI na číslo 87777 (DMS vás přijde na 30 Kč, příjemce obdrží 28,50 Kč, službu provozuje Fórum dárců, více info na www.zvirevnouzi.cz).

Vzhledem k tomu, že záchranáři o ježky přes zimu pečují i půl roku, vyšplhají se náklady na péči o každého z nich na tisíc až 1 500 Kč. Aktuálně jim tedy na péči o ně chybí zhruba milion, a ten vystačí zhruba pro 1 000 ježků na základní úkony, jako je odblešení a odčervení a na krmení v podobě kvalitních kočičích konzerv, moučných červů, kuřecího masa a vnitřností nebo libového hovězího.

Případnou léčbu už tyto peníze nepokryjí. Péče o ježky zimující v péči člověka je tedy natolik finančně náročná, že s ní záchranné stanice potřebují pomoci.