Žížaly vytvořily uprostřed cesty špagetová klubíčka. Vědci nevědí proč

aktualizováno 
Na začátku června žížaly pořádně zamotaly hlavu americkým biologům, když začaly uprostřed asfaltové cesty vytvářet podivná hemžící se klubíčka. Podle jedněch po dešti opustily příliš vlhkou půdu, podle druhých zaměnily zvuk kapek za zvuky predátora a vytvořily obranné valy.

Při rutinní kontrole po několikadenních deštích čekalo na správce Státního parku Eisenhower v Texasu překvapení. Zhruba tři desítky pravidelných „smotků“ vytvořených ze stovek žížal bylo doslova vyskládáno na povrchu vozovky, přesně uprostřed žlutých dělicích čar. 

Nenáhodné shluky propletených žížal vylučovaly z povrchu těl zvláčňující lubrikační tekutinu s trusem shromážděným ve středu tohoto útvaru. V těchto zvláštních útvarech setrvaly po dobu dvou dnů, než se navrátily zpět pod zem. 

Fotogalerie

Důvod takového počínání? Američtí biologové se stále přou: zatímco jedni předkládají teorii o tom, že žížaly opustily příliš vlhkou půdu a pohromadě se držely kvůli bezpečí, druhá teorie předpokládá, že žížaly si spletly pravidelný zvuk deště se zvukem predátora.

Například Václav Pižl z Ústavu půdní biologie AV ČR soudí, že obě zmíněné hypotézy mají reálný podklad. „Zdaleka nejpravděpodobnější je v daném případě ta první – žížaly se hromadně snaží uniknout ze zaplaveného území. I když jsou žížaly fyziologicky spíše vodní než suchozemští živočichové a v chladné okysličené vodě mohou přežívat měsíce, tak v teplé záplavové vodě kyslíku rychle ubývá a žížaly se snaží migrovat na vyvýšená místa. Po opadnutí vody se žížaly zase rozlézají do okolí,“ vysvětluje.

Podle něj je ještě další možnost. Zamračené a deštivé počasí možná spustilo vylézání žížal na půdní povrch za účelem rozšíření jejich areálu. Žížaly jinak kolonizují nová území velmi pomalu, rychlostí maximálně několika metrů za rok.

Pod zemí máme i půlmetrové žížaly

Podle zooložky Dagmar Říhové je to druh Allolobophora hrabei s krásným českým jménem žížala hlubinná, která dorůstá až 45 centimetrů. Ale pořádně velké jsou i docela obyčejné žížaly obecné (Lumbricus terrestris), které mohou dorůstat délky i 30 cm. 

Mezi malé druhy naopak patří Eiseniella tetraedra, ta je navíc obojživelná a má čtverhranný zadní konec těla nebo Dendrobaena pygmaea, dorůstající délky 10–35 mm.

Takový jev můžeme několikrát v roce pozorovat i u nás. Pro tento úkaz se vžil termín „žížalí den“ a objevuje se tehdy, kdy v noci vydatně prší a ráno je podmračené, spíše chladné, s vysokou vzdušnou vlhkostí. 

Tehdy můžeme na asfaltových silnicích či chodnících spatřit stovky žížal. Pokud jde o soustředění žížal právě uprostřed silnice, mezi dvěma žlutými čarami, uveřejněný snímek dává tušit, že právě v tomto místě se udržuje vrstvička vody, kterou žížaly při osychání asfaltu vyhledávají – zabraňuje jejich vyschnutí. 

„Domnívám se, že právě toto je i důvodem soustředění žížal do agregací. Lépe tak udrží potřebnou vláhu a lépe jsou chráněny před pro ně smrtícími hodnotami UV záření při případném projasnění oblohy. Důvodem může být i ochrana před predátory. Žížaly vylučují z těla takzvanou coelomovou tekutinu, která mnohdy výrazně zapáchá a může dravce odpudit, pro některé americké plazy pak je i toxická. A v agregaci jedinců se pak tento efekt násobí. Tendenci vytvářet podobné agregace mají i naše žížaly, pokud je zbavíme substrátu, ve kterém žijí,“ doplňuje Pižl, který výzkumu zasvětil celý život.

Podle zooložky Univerzity Karlovy v Praze Dagmar Říhové žížaly poměrně rychle reagují  na zvýšení množství vody v půdě. Takže když prší delší dobu nebo hodně intenzivně, opouští svá doupátka v půdním horizontu a vylézají na povrch, protože dýchají celým povrchem těla a v zaplavené půdě jim hrozí udušení. 

Pokud jde o vnímání otřesů půdy a zvuků, citlivější jsou například severoamerické druhy především z čeledí Acanthodrillidae a Megascolecidae, které se u nás nevyskytují. Američané toho dokonce využívají a pořádají festivaly bručení červům – Worm Grunting Festivals. Funguje to velmi jednoduše: otřásání půdy žížale poví, že se blíží nebezpečný predátor a že je lepší vylézt z půdy a „ulézat“ pryč jako o život.

Autoři:

Nejčtenější

Svatomartinská husa krok za krokem: peče se sama bez kontroly 13 hodin

Sliny se sbíhají i na obrázku

Dozlatova pečená husička patří k oslavám svatého Martina stejně jako Ježíšek k vánočním svátkům. Ideální je vložit ji...

V Paříži na ryby? Kvůli imigrantům dnes musíte mít odvahu, řekl Vágner

Rybář Jakub Vágner v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel (13. listopadu 2018)

Jakub Vágner je rybář, který proslul „hony“ za téměř vymřelými rybami po celém světě a několika světovými rekordy. Dnes...

Nájem platí Šárce Grossové, mají boží svíčkovou a od šéfové první hvězdu

Jitka a Santo Pagana na terase pražského podniku Černý kohout s výhledem do...

Jen těžko lze nahradit někoho, kdo je jako doma jak v kuchyni svého podniku, tak v jeho organizaci. Nekompromisně to v...

Pohlreich už zase vaří v televizi. V neděli dopoledne a opět lehce

O zeleninu není nouze ani v nové řadě Teď vaří šéf, protože Zdeněk Pohlreich...

Zdeněk Pohlreich z obrazovek úplně nezmizel, pěkně v klidu si pro své fanoušky připravil další lehké recepty, po...

Přes léto dala dohromady starou dřevěnou chatku. Díky barvám prokoukla

S minimálními náklady čtenářka proměnila i malinkou koupelnu.

Shodou náhod se čtenářka Kateřina dostala k opuštěné chatičce, kterou někdo používal naposledy před dvaceti lety. Stav...

Další z rubriky

Zazimování zahrady: nezapomeňte na vodní plochy, radí zahradník

Vysokým výkonem, záběrem 46 cm a pevným kovovým šasi připomíná AKU rotační...

Nenechte nic náhodě a zazimujte zahradu ještě před příchodem prvních večerních mrazíků. Speciální péči potřebuje...

Oblečení pro zahradu a dílnu se mění. Využívá se i kosmických materiálů

Všichni jsou v práci, přesto mohou být pestře a módně odění.

Pracovní oblečení pro zahradu a dílnu se mění. Neuspokojují nás už obyčejné montérky. Baví nás nové barevné kombinace a...

Čtenáře nadchla zahrada respektující podhorskou krajinu Nízkého Jeseníku

Výherci druhého kola soutěže Naše krásná zahrada

Týden vybírali čtenáři iDNES.cz pět vítězů druhého kola soutěže Naše krásná zahrada, kteří získávají nové pomocníky i...

Seriál o motorickém vývoji: Jak ve druhém roce dítě podpořit, aby se vyvíjelo správně?
Seriál o motorickém vývoji: Jak ve druhém roce dítě podpořit, aby se vyvíjelo správně?

Ve druhém roce se z kojence stává batole a jeho vývoj jde stále kupředu. Podívejte se, jaké aktivity mu v něm pomohou.

Najdete na iDNES.cz