Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Žížaly vytvořily uprostřed cesty špagetová klubíčka. Vědci nevědí proč

aktualizováno 
Na začátku června žížaly pořádně zamotaly hlavu americkým biologům, když začaly uprostřed asfaltové cesty vytvářet podivná hemžící se klubíčka. Podle jedněch po dešti opustily příliš vlhkou půdu, podle druhých zaměnily zvuk kapek za zvuky predátora a vytvořily obranné valy.

Při rutinní kontrole po několikadenních deštích čekalo na správce Státního parku Eisenhower v Texasu překvapení. Zhruba tři desítky pravidelných „smotků“ vytvořených ze stovek žížal bylo doslova vyskládáno na povrchu vozovky, přesně uprostřed žlutých dělicích čar. 

Nenáhodné shluky propletených žížal vylučovaly z povrchu těl zvláčňující lubrikační tekutinu s trusem shromážděným ve středu tohoto útvaru. V těchto zvláštních útvarech setrvaly po dobu dvou dnů, než se navrátily zpět pod zem. 

Fotogalerie

Důvod takového počínání? Američtí biologové se stále přou: zatímco jedni předkládají teorii o tom, že žížaly opustily příliš vlhkou půdu a pohromadě se držely kvůli bezpečí, druhá teorie předpokládá, že žížaly si spletly pravidelný zvuk deště se zvukem predátora.

Například Václav Pižl z Ústavu půdní biologie AV ČR soudí, že obě zmíněné hypotézy mají reálný podklad. „Zdaleka nejpravděpodobnější je v daném případě ta první – žížaly se hromadně snaží uniknout ze zaplaveného území. I když jsou žížaly fyziologicky spíše vodní než suchozemští živočichové a v chladné okysličené vodě mohou přežívat měsíce, tak v teplé záplavové vodě kyslíku rychle ubývá a žížaly se snaží migrovat na vyvýšená místa. Po opadnutí vody se žížaly zase rozlézají do okolí,“ vysvětluje.

Podle něj je ještě další možnost. Zamračené a deštivé počasí možná spustilo vylézání žížal na půdní povrch za účelem rozšíření jejich areálu. Žížaly jinak kolonizují nová území velmi pomalu, rychlostí maximálně několika metrů za rok.

Pod zemí máme i půlmetrové žížaly

Podle zooložky Dagmar Říhové je to druh Allolobophora hrabei s krásným českým jménem žížala hlubinná, která dorůstá až 45 centimetrů. Ale pořádně velké jsou i docela obyčejné žížaly obecné (Lumbricus terrestris), které mohou dorůstat délky i 30 cm. 

Mezi malé druhy naopak patří Eiseniella tetraedra, ta je navíc obojživelná a má čtverhranný zadní konec těla nebo Dendrobaena pygmaea, dorůstající délky 10–35 mm.

Takový jev můžeme několikrát v roce pozorovat i u nás. Pro tento úkaz se vžil termín „žížalí den“ a objevuje se tehdy, kdy v noci vydatně prší a ráno je podmračené, spíše chladné, s vysokou vzdušnou vlhkostí. 

Tehdy můžeme na asfaltových silnicích či chodnících spatřit stovky žížal. Pokud jde o soustředění žížal právě uprostřed silnice, mezi dvěma žlutými čarami, uveřejněný snímek dává tušit, že právě v tomto místě se udržuje vrstvička vody, kterou žížaly při osychání asfaltu vyhledávají – zabraňuje jejich vyschnutí. 

„Domnívám se, že právě toto je i důvodem soustředění žížal do agregací. Lépe tak udrží potřebnou vláhu a lépe jsou chráněny před pro ně smrtícími hodnotami UV záření při případném projasnění oblohy. Důvodem může být i ochrana před predátory. Žížaly vylučují z těla takzvanou coelomovou tekutinu, která mnohdy výrazně zapáchá a může dravce odpudit, pro některé americké plazy pak je i toxická. A v agregaci jedinců se pak tento efekt násobí. Tendenci vytvářet podobné agregace mají i naše žížaly, pokud je zbavíme substrátu, ve kterém žijí,“ doplňuje Pižl, který výzkumu zasvětil celý život.

Podle zooložky Univerzity Karlovy v Praze Dagmar Říhové žížaly poměrně rychle reagují  na zvýšení množství vody v půdě. Takže když prší delší dobu nebo hodně intenzivně, opouští svá doupátka v půdním horizontu a vylézají na povrch, protože dýchají celým povrchem těla a v zaplavené půdě jim hrozí udušení. 

Pokud jde o vnímání otřesů půdy a zvuků, citlivější jsou například severoamerické druhy především z čeledí Acanthodrillidae a Megascolecidae, které se u nás nevyskytují. Američané toho dokonce využívají a pořádají festivaly bručení červům – Worm Grunting Festivals. Funguje to velmi jednoduše: otřásání půdy žížale poví, že se blíží nebezpečný predátor a že je lepší vylézt z půdy a „ulézat“ pryč jako o život.

Autoři:



Nejčtenější

Kde už mrzlo, hřiby nesbírejte, i když ještě rostou, varuje mykoložka

Na hřiby stále ještě můžete v lese narazit. Pokud už ale teploty klesají - i...

Houbaři mají stále důvod vyrazit do lesa s košíkem v ruce, protože už začaly růst zimní druhy. Leckde ještě rostou i...

Čeští modeláři zaperlili. Z mistrovství světa přivezli desítky medailí

Jeden z exponátů na Scale Modelword 2017 v britském Telfordu

Akce Scale Modelword 2017 v britském Telfordu je největší modelářská show na světě a mezi odborníky se považuje za...



Velká soutěž o nejkrásnějšího psa. Pošlete fotku svého mazlíčka

Rotvajler Hank u kufru s aparaturou pro geologický výzkum. Pes našel kufr,...

Redakce iDNES.cz vyhlašuje velkou soutěž o nejkrásnějšího pejska. Během čtyř týdnů můžete posílat fotografie svých psů...

Dnes je Světový den toalet. Nejzdravější je vyměšování v podřepu

Muzeum historických nočníků a toalet na pražské Výtoni

Podle Světové zdravotnické organizace nemá k toaletě stále přístup více než 2,4 miliardy lidí. Letošním tématem...

Berlínský řízek není prasárna, říká Pohlreich a míchá hořčici s křenem

Zdeněk Pohlreich vysvětluje, jak vám pikantní hořčice pomůže v případě...

Křupavý řízeček vonící po másle, s pikantním ocáskem dvou druhů hořčice a křenu. Kombinace, která zní podezřele, přesto...

Další z rubriky

Spadané listí nadělá neplechu v jezírku i bazénu. Obojí potřebuje péči

V jezírkách hlubokých kolem 1,5 metru bezpečně přezimují ryby, dbejte ovšem,...

Počasí už pěkných pár týdnů není na koupání, ale právě v tomto období bazén i jezírko potřebují vaše služby. Je...

Stačí vyfotit list nebo květ rostliny a aplikace prozradí její jméno

Aplikaci PlantNet k určování divokých druhů rostlin si lze do mobilního...

Uživatelsky příjemnou aplikaci, díky níž se z vás může stát vášnivý botanik, vyvinuli francouzští vědci. Stačí vyfotit...

Róza a její parta na statku, kde užitková zvířata nechovají pro užitek

Statek Radosti ve Velimi založila Klára Netušilová

Bylo nebylo. Za devatero horami, devatero řekami a jedním železničním přejezdem leží statek, kde se hospodářská...

Vozový park, který obstojí i v podzimním počasí
Vozový park, který obstojí i v podzimním počasí

Přečtěte si recenze kočárků na eMimino.cz a vyberte ten nejlepší.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.