Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Žížaly vytvořily uprostřed cesty špagetová klubíčka. Vědci nevědí proč

aktualizováno 
Na začátku června žížaly pořádně zamotaly hlavu americkým biologům, když začaly uprostřed asfaltové cesty vytvářet podivná hemžící se klubíčka. Podle jedněch po dešti opustily příliš vlhkou půdu, podle druhých zaměnily zvuk kapek za zvuky predátora a vytvořily obranné valy.

Při rutinní kontrole po několikadenních deštích čekalo na správce Státního parku Eisenhower v Texasu překvapení. Zhruba tři desítky pravidelných „smotků“ vytvořených ze stovek žížal bylo doslova vyskládáno na povrchu vozovky, přesně uprostřed žlutých dělicích čar. 

Nenáhodné shluky propletených žížal vylučovaly z povrchu těl zvláčňující lubrikační tekutinu s trusem shromážděným ve středu tohoto útvaru. V těchto zvláštních útvarech setrvaly po dobu dvou dnů, než se navrátily zpět pod zem. 

Fotogalerie

Důvod takového počínání? Američtí biologové se stále přou: zatímco jedni předkládají teorii o tom, že žížaly opustily příliš vlhkou půdu a pohromadě se držely kvůli bezpečí, druhá teorie předpokládá, že žížaly si spletly pravidelný zvuk deště se zvukem predátora.

Například Václav Pižl z Ústavu půdní biologie AV ČR soudí, že obě zmíněné hypotézy mají reálný podklad. „Zdaleka nejpravděpodobnější je v daném případě ta první – žížaly se hromadně snaží uniknout ze zaplaveného území. I když jsou žížaly fyziologicky spíše vodní než suchozemští živočichové a v chladné okysličené vodě mohou přežívat měsíce, tak v teplé záplavové vodě kyslíku rychle ubývá a žížaly se snaží migrovat na vyvýšená místa. Po opadnutí vody se žížaly zase rozlézají do okolí,“ vysvětluje.

Podle něj je ještě další možnost. Zamračené a deštivé počasí možná spustilo vylézání žížal na půdní povrch za účelem rozšíření jejich areálu. Žížaly jinak kolonizují nová území velmi pomalu, rychlostí maximálně několika metrů za rok.

Pod zemí máme i půlmetrové žížaly

Podle zooložky Dagmar Říhové je to druh Allolobophora hrabei s krásným českým jménem žížala hlubinná, která dorůstá až 45 centimetrů. Ale pořádně velké jsou i docela obyčejné žížaly obecné (Lumbricus terrestris), které mohou dorůstat délky i 30 cm. 

Mezi malé druhy naopak patří Eiseniella tetraedra, ta je navíc obojživelná a má čtverhranný zadní konec těla nebo Dendrobaena pygmaea, dorůstající délky 10–35 mm.

Takový jev můžeme několikrát v roce pozorovat i u nás. Pro tento úkaz se vžil termín „žížalí den“ a objevuje se tehdy, kdy v noci vydatně prší a ráno je podmračené, spíše chladné, s vysokou vzdušnou vlhkostí. 

Tehdy můžeme na asfaltových silnicích či chodnících spatřit stovky žížal. Pokud jde o soustředění žížal právě uprostřed silnice, mezi dvěma žlutými čarami, uveřejněný snímek dává tušit, že právě v tomto místě se udržuje vrstvička vody, kterou žížaly při osychání asfaltu vyhledávají – zabraňuje jejich vyschnutí. 

„Domnívám se, že právě toto je i důvodem soustředění žížal do agregací. Lépe tak udrží potřebnou vláhu a lépe jsou chráněny před pro ně smrtícími hodnotami UV záření při případném projasnění oblohy. Důvodem může být i ochrana před predátory. Žížaly vylučují z těla takzvanou coelomovou tekutinu, která mnohdy výrazně zapáchá a může dravce odpudit, pro některé americké plazy pak je i toxická. A v agregaci jedinců se pak tento efekt násobí. Tendenci vytvářet podobné agregace mají i naše žížaly, pokud je zbavíme substrátu, ve kterém žijí,“ doplňuje Pižl, který výzkumu zasvětil celý život.

Podle zooložky Univerzity Karlovy v Praze Dagmar Říhové žížaly poměrně rychle reagují  na zvýšení množství vody v půdě. Takže když prší delší dobu nebo hodně intenzivně, opouští svá doupátka v půdním horizontu a vylézají na povrch, protože dýchají celým povrchem těla a v zaplavené půdě jim hrozí udušení. 

Pokud jde o vnímání otřesů půdy a zvuků, citlivější jsou například severoamerické druhy především z čeledí Acanthodrillidae a Megascolecidae, které se u nás nevyskytují. Američané toho dokonce využívají a pořádají festivaly bručení červům – Worm Grunting Festivals. Funguje to velmi jednoduše: otřásání půdy žížale poví, že se blíží nebezpečný predátor a že je lepší vylézt z půdy a „ulézat“ pryč jako o život.

Autoři:




Nejčtenější

U vody je nyní božský klid.
Rybář Vágner chce sjednotit dobu lovu. Kdo chodí pozdě z práce, nemá šanci

Jakub Vágner zahájil kampaň za prodloužení doby lovu tak, aby byla celoročně od čtyř hodin ráno až do půlnoci. Podle něj současná doba, kdy se smí lovit...  celý článek

Vlhké košile se postupně jedna za druhou vtahují do skříně přístroje.
VIDEO: Automat na nenáviděné žehlení zvládne dvanáct kusů v jedné várce

Britští inženýři se rozhodli dát sbohem nejúmornější domácí práci, tedy žehlení. Rohan Kamdar a Trevor Kerth vymysleli parní stroj Effie, do kterého můžete...  celý článek

Hovězí carpaccio zvládnete podle Pohlreicha připravit i doma.
Hovězí naložte do soli a nemusíte vařit, doporučuje Pohlreich carpaccio

Většinou máme zažito, že maso má být hlavně pořádně tepelně upravené. Přitom jsou i jiné možnosti, jak ho upravit tak, abychom si na něm co nejvíc pochutnali....  celý článek

Max a Angie zkoumají spinner
VIDEO: Princip spinneru pochopila i koťata něžných chlupatých obrů

Jak dopadne spinner, který svěříte tlapkám a drápkům dvěma téměř čtyřměsíčních kocourků mainské mývalí? Zasunou ho rázným úderem někam pod nábytek, nebo ho...  celý článek

Další z rubriky

Kompostér K 700 pojme až 720 litrů biomasy.
Soutěžte a vyhrajte kompostér, který na zahradě urychlí běh času

V uzavřeném kompostéru trvá celý proces kompostování daleko kratší dobu než u běžného kompostu, takže ušetří měsíce času. A když dodržíte správný postup,...  celý článek

Svah za domem by měl být zpevněný výsadbou keřů nebo stromů.
PORADNA: Máme nad domem svah. Mám strach, že se nám sesune na barák

Čtenáře Michala děsí, že se půda sesune na jeho dům. Ptá se, zda je možné svah zpevnit výsadbou vhodných dřevin.  celý článek

Hlína údajně obsahuje tzv. hodné bakterie, které podobně jako čokoláda...
Unikátní pojízdný záhon přiveze seniorům hlínu a květináče až k lůžku

Té paní už bylo osmdesát roků. V domově pro seniory leží na posteli mezi čtyřmi stěnami, celé dny tráví na lůžku, chodit už moc nemůže. A pak se ozve zaťukání....  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.