Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poláci sledují zubří stádo on-line. Návrat zubrů je možný i do Česka

aktualizováno 
Sledovat stádo zubrů žijící v divočině je možné díky lesákům z Bělověžského pralesa. Poláci jsou z této možnosti nadšeni, denně zubry sleduje na 20 tisíc lidí a na Facebooku už mají přes 11 tisíc fanoušků. Pro nás je zajímavé, že podle vědců by se zubři mohli vrátit i na naše území, protože historicky sem patří.

Zubr evropský zvládá evropskou zimu bez problémů. Do Polska už se vrátil, snad se vrátí i do Česka. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

"V zimě dokrmujeme zvířata žijící v divočině a napadlo nás nainstalovat u krmelců kameru a předvést lidem, jaká zvěř žije v polských lesích," vysvětlil lesník Jerzy Lugowoj z lesnictví na východě Polska, které umožnilo návštěvníkům internetové stránky (zde) naživo sledovat scénky ze života stáda zubrů.

Jak je to se zubry

Zubr, největší suchozemský obratlovec Evropy (samci váží 920 kg, samice polovinu) patří k ohroženým druhům: v současnosti žijí zhruba čtyři tisíce zvířat, z toho polovina v přírodě.

Po první světové válce byly vyhubeny volně žijící populace zubrů na Kavkaze i v polské Beloveži, druh přežil jen díky chovu v zajetí. Nyní se vrací do Polska, Ruska, Litvy, Španělska, Běloruska, Německa, Slovenska a na Ukrajinu, návrat zubrů připravují v Nizozemsku, Srbsku a Rumunsku.

Diváci se však musí obrnit trpělivostí: pokud se zubři pasou jinde, kamera vysílá záběry z krmení ptactva. Ale i ty jsou moc pěkné, například ve čtvrtek kolem poledne si diváci mohli z bezprostřední blízkosti prohlížet sojku.

V Polsku žije okolo 1 250 zubrů, z nichž největší stádo, čítající skoro 500 kusů, žije v Bělověžském pralese na polsko-běloruském pomezí. Právě odtud přenáší webová kamera živé obrázky stáda zubrů.   

Kdo je na zubry opravdu zvědavý a rád by je před kamerou zastihl, musí si pospíšit. Ke krmelcům stádo chodí jen do doby, než se oteplí. Pak už budou mít pozorovatelé zubrů smůlu.

Lesníci však slibují, že přenosy z pralesa zařídí i příští rok. A navíc, pod dojmem současného úspěchu s pozorováním zubrů, polské státní lesy slibují časem i přímé přenosy ze života čápů a mořských orlů.

Podle vědců je návrat zubrů do volné přírody v Česku možný

Podle vědců je možný návrat zubrů do volné přírody i v Česku, kde zubři vyhynuli ve 14. století a jsou tu pro jejich návrat do volné přírody podmínky. Vhodnou oblastí by mohly být například Boletice, Doupovské hory či Libavá, loni byli zubři vypuštěni do obory Židlov v bývalém vojenském prostoru Ralsko.

Zubři v Česku

Zubři u nás vyhynuli ve 14. století, přesto o jejich tehdejším rozšíření svědčí místopisné názvy obcí jako jsou Zubří (v okresech Vsetín, Chrudim a Žďár nad Sázavou) nebo Zubrnice (okres Ústí nad Labem) a vodních toků Zubřina a Zubřinka. Zubr je také ve znaku pánů z Pernštejna (černá hlava zubra se zlatým provazcem protaženým chřípím) či Auerspergů (vzpínající se zubr).

Uvádějí to odborníci z Akademie věd, kteří představili studii Návrat zubra evropského do České republiky (najdete ji zde). Mimo jiné v ní vědci vyvrací mýty bránící návratu těchto zvířat na naše území, například přesvědčení, že zubři ke svému životu potřebují rozsáhlé oblasti hlubokých a listnatých lesů.

Například podle spoluautora studie Miloslava Jirků z Biologického centra Akademie věd žije v Litvě jejich stabilní populace v mozaikovité kulturní krajině s fragmenty lesů, loukami a zemědělskými kulturami. V Bělorusku prosperují v jehličnatých lesích, které tvoří převažující podíl dřevin i v tuzemsku.

Také nejnovější zahraniční výzkumy ukazují, že střední Evropa je pro rozšíření zubrů vhodnějším regionem, než se donedávna předpokládalo. Zatím není jasné, kdy by se to mohlo stát, i když se Česká republika přijetím závazné směrnice oficiálně zavázala podporovat navracení původních vyhynulých druhů do volné přírody. Upravit by se ještě musela i česká legislativa.

Právě Česko se po desetiletí významně podílelo na záchraně tohoto druhu. V rámci někdejšího Československa bylo po Polsku dokonce druhou zemí na světě v počtu v zoo odchovaných zvířat. A podle vědců by byl návrat tohoto druhu jedním ze způsobů, jak Česko zařadit do první ligy v ochraně životního prostředí.

Autoři: ,



Nejčtenější

Zachraňte medvědí česnek, zní na sociálních sítích. Nájezdníci ho ničí

Nasbírané listy medvědího česneku s květy. I ty jsou jedlé.

Sběrači módního druhu česneku často trhají celé rostliny tak, že zničí i poupata. Tím, že nemají čas vykvést, zabrání...

Nezapomeňte pohnojit trávník, zesílí a nedá prostor pampeliškám

Na malé plochy si vystačíte s ručním rozmetačem.

Kdo se pokouší udržet svůj trávník bez plevelů, neměl by ho na jaře opomenout pohnojit. Po zimě zesílí a až začnou...



Kooikerhondje je akční a radostný psík, původně naháněl kachny

Pojmenování „kooikerhondje“ se dá volně přeložit jako „kachní pes“. V...

Kooikerhondje, je málopočetné plemeno, jehož domovinou je Nizozemsko. Tento menší psík se zvláštním jménem je jako...

KVÍZ: Klíšťata už řádí. Nakolik víte, s kým máte tu čest?

Hladové klíště připravené zaútočit na teplokrevné zvíře nebo člověka. Potřebuje...

Pořekadlo o nepříteli, jehož je nutno nejprve pořádně poznat, abyste proti němu mohli účinně bojovat, platí u klíšťat...

Britskou královnu podle médií zasáhla smrt milovaného psa

Na této oficiální fotografii vydané Buckinghamským palácem k jejím 90....

Britskou královnu Alžbětu II. hluboce zasáhla smrt posledního z jejích milovaných psů, píše britský tisk. Pes plemene...

Další z rubriky

Gorilí omladina ze Zoo Praha slaví narozeniny, hodovat bude na zelenině

Sameček Ajabu, který v neděli oslaví své druhé narozeniny, venkovnímu výběhu...

Dvouletý sameček Ajabu, nečekané mládě jara 2016, se gorilí samici Shindě narodil 23. dubna. O šest let dříve přišel na...

Psi zachraňují životy i honí pašeráky. Toto jsou letošní psí hrdinové

Fenka Cama se stala postrachem pašeráků zvířat v Africe.

Dokázali zachránit lidi pokoušející se o sebevraždu či bojující o život po zdravotním kolapsu. A fenka Cama se dokonce...

I zvířata se podvádějí, šikanují a závidí si, říká sociobiolog Frynta

Sociobiolog Daniel Frynta

I zvířata se k sobě umějí chovat ošklivě. Závidí si, lžou, šikanují se. Někdy nám jsou až překvapivě podobná, prozradil...

Najdete na iDNES.cz