Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Poláci sledují zubří stádo on-line. Návrat zubrů je možný i do Česka

aktualizováno 
Sledovat stádo zubrů žijící v divočině je možné díky lesákům z Bělověžského pralesa. Poláci jsou z této možnosti nadšeni, denně zubry sleduje na 20 tisíc lidí a na Facebooku už mají přes 11 tisíc fanoušků. Pro nás je zajímavé, že podle vědců by se zubři mohli vrátit i na naše území, protože historicky sem patří.

Zubr evropský zvládá evropskou zimu bez problémů. Do Polska už se vrátil, snad se vrátí i do Česka. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

"V zimě dokrmujeme zvířata žijící v divočině a napadlo nás nainstalovat u krmelců kameru a předvést lidem, jaká zvěř žije v polských lesích," vysvětlil lesník Jerzy Lugowoj z lesnictví na východě Polska, které umožnilo návštěvníkům internetové stránky (zde) naživo sledovat scénky ze života stáda zubrů.

Jak je to se zubry

Zubr, největší suchozemský obratlovec Evropy (samci váží 920 kg, samice polovinu) patří k ohroženým druhům: v současnosti žijí zhruba čtyři tisíce zvířat, z toho polovina v přírodě.

Po první světové válce byly vyhubeny volně žijící populace zubrů na Kavkaze i v polské Beloveži, druh přežil jen díky chovu v zajetí. Nyní se vrací do Polska, Ruska, Litvy, Španělska, Běloruska, Německa, Slovenska a na Ukrajinu, návrat zubrů připravují v Nizozemsku, Srbsku a Rumunsku.

Diváci se však musí obrnit trpělivostí: pokud se zubři pasou jinde, kamera vysílá záběry z krmení ptactva. Ale i ty jsou moc pěkné, například ve čtvrtek kolem poledne si diváci mohli z bezprostřední blízkosti prohlížet sojku.

V Polsku žije okolo 1 250 zubrů, z nichž největší stádo, čítající skoro 500 kusů, žije v Bělověžském pralese na polsko-běloruském pomezí. Právě odtud přenáší webová kamera živé obrázky stáda zubrů.   

Kdo je na zubry opravdu zvědavý a rád by je před kamerou zastihl, musí si pospíšit. Ke krmelcům stádo chodí jen do doby, než se oteplí. Pak už budou mít pozorovatelé zubrů smůlu.

Lesníci však slibují, že přenosy z pralesa zařídí i příští rok. A navíc, pod dojmem současného úspěchu s pozorováním zubrů, polské státní lesy slibují časem i přímé přenosy ze života čápů a mořských orlů.

Podle vědců je návrat zubrů do volné přírody v Česku možný

Podle vědců je možný návrat zubrů do volné přírody i v Česku, kde zubři vyhynuli ve 14. století a jsou tu pro jejich návrat do volné přírody podmínky. Vhodnou oblastí by mohly být například Boletice, Doupovské hory či Libavá, loni byli zubři vypuštěni do obory Židlov v bývalém vojenském prostoru Ralsko.

Zubři v Česku

Zubři u nás vyhynuli ve 14. století, přesto o jejich tehdejším rozšíření svědčí místopisné názvy obcí jako jsou Zubří (v okresech Vsetín, Chrudim a Žďár nad Sázavou) nebo Zubrnice (okres Ústí nad Labem) a vodních toků Zubřina a Zubřinka. Zubr je také ve znaku pánů z Pernštejna (černá hlava zubra se zlatým provazcem protaženým chřípím) či Auerspergů (vzpínající se zubr).

Uvádějí to odborníci z Akademie věd, kteří představili studii Návrat zubra evropského do České republiky (najdete ji zde). Mimo jiné v ní vědci vyvrací mýty bránící návratu těchto zvířat na naše území, například přesvědčení, že zubři ke svému životu potřebují rozsáhlé oblasti hlubokých a listnatých lesů.

Například podle spoluautora studie Miloslava Jirků z Biologického centra Akademie věd žije v Litvě jejich stabilní populace v mozaikovité kulturní krajině s fragmenty lesů, loukami a zemědělskými kulturami. V Bělorusku prosperují v jehličnatých lesích, které tvoří převažující podíl dřevin i v tuzemsku.

Také nejnovější zahraniční výzkumy ukazují, že střední Evropa je pro rozšíření zubrů vhodnějším regionem, než se donedávna předpokládalo. Zatím není jasné, kdy by se to mohlo stát, i když se Česká republika přijetím závazné směrnice oficiálně zavázala podporovat navracení původních vyhynulých druhů do volné přírody. Upravit by se ještě musela i česká legislativa.

Právě Česko se po desetiletí významně podílelo na záchraně tohoto druhu. V rámci někdejšího Československa bylo po Polsku dokonce druhou zemí na světě v počtu v zoo odchovaných zvířat. A podle vědců by byl návrat tohoto druhu jedním ze způsobů, jak Česko zařadit do první ligy v ochraně životního prostředí.

Autoři: ,




Nejčtenější

Kareta pravá (Eretmochelys imbricata)
Ekolog zjistil, že množství želv ve světových mořích roste. Až desetkrát

Světové populace mořských želv jsou zřejmě na vzestupu. Vědci z Aristotelovy univerzity v Soluni totiž zjistili, že po historickém úbytku se želvám v...  celý článek

Jeden z druhů octomilek pod mikroskopem. Ilustrační snímek
Masožravky, pastičky, samolepky, vysavač. Jak se doma zbavit octomilek

Tyto malé mušky milují sladké vůně a znepříjemňují pobyt v bytě v okamžiku, kdy se na stole objeví ovoce, pivo, víno, mošt nebo limonáda. Boj s nimi se zdá na...  celý článek

Bedla vysoká má štíhlou tygrovanou nohu s pohyblivým prstenem a velký šupinatý...
Bedly rostou jako o život. Na řízky jsou skvělé, ale umí i otrávit

Houbařská sezona vrcholí a s ní i růst oblíbených bedel. Pro laiky často prezentují houby, které si nelze splést, jenže opak je pravdou. Některé druhy jsou...  celý článek

Další z rubriky

Na této fotce mají štěňata velmi dobře zřetelný ridge na zádech.
Thajský ridgeback je přírodní plemeno, potřebuje důslednost, ale i něhu

Thajský ridgeback, zkráceně thajec, je původní nešlechtěné plemeno, o němž se tvrdí, že je staré až tři tisíce let. Jedná se o velmi vášnivého běžce a skokana,...  celý článek

Theraphosa blondi (na výstavě sklípkanů v Zoo Praha, 9.- 30.9.2017)
Sklípkani v Troji. Září v Zoo Praha patří chlupatým osminohým krasavcům

Téměř třiceticentimetrová samice druhu Theraposa stirmi vévodí od soboty expozici Galerie Gočárovy domy v rámci výstavy sklípkanů. A to minimálně do konce...  celý článek

Nejmenší a nejmladší člen pražského sloního stáda zatím přišel o první zub a...
Pražským slůňatům už se mění zuby. Na pořádné kly si ale ještě počkají

U slůněte by bez předchozího tréninku mohla dopadnout kontrola zubů hůře než u dítěte, kterému průběh návštěvy u dentisty předem nevysvětlili. Chovatelé je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.