Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

K divokým koním přibyli zubři. Prohánět se budou tam, kde dříve Rusové

  17:40aktualizováno  17:40
Zpětně vyšlechtění zubři přicestovali do unikátní rezervace, která vzniká v bývalém vojenském výcvikovém prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou ve středních Čechách. Je to první lokalita, kde v Česku najdete na jednom místě divoké koně, zubry a pratury.

K sedmi zubřím samicím, které dnes byly přivezeny a vypuštěny do aklimatizační ohrady u Benátek nad Jizerou, brzy přicestuje i býk. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Bývalý vojenský výcvikový prostor mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou se dnes díky příjezdu sedmi zubřích samic z Polska stal prvním místem, kde se vyskytují všechny tři klíčové druhy původních velkých kopytníků Evropy: tedy divocí koně, zubři a pratuři.

Koně se do Česka vrátili letos v lednu a u Milovic jim daří (o prvním hříběti zde), pratuři se k nim připojili v říjnu, zpětně vyšlechtění zubři dnes odpoledne.

Koně, pratuři a zubři

Nedělní příjezd sedmi samic do lokality Trhaviny mírně pozdržel rozmáčený terén na posledním úseku dlouhé cesty, takže k aklimatizační ohradě kamion se zvířaty dorazil až za asistence bagru po druhé hodině odpolední. Zhruba o hodinu později byla zvířata vypuštěna.

„Podobný pohled se lidem nenaskytl možná několik posledních tisíc let,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která za tímto projektem stojí.

Zubři byli v přírodě vyhubeni až počátkem dvacátého století, poslední pratur uhynul v roce 1627 v královské honitbě u polského městečka Jaktorow a koně přinejmenším před mnoha sty lety. Jejich populace však přežívaly na různých místech, takže opravdu neměly tisíce let možnost potkat se v jedné lokalitě.

Zubři měli původně na pastviny u Milovic přicestovat jako první, ale organizace jejich transportu byla nejsložitější. Protože jsou zubři velmi plachá zvířata, přepravují se ve speciálních bednách, přesto bývá jejich přeprava riziková.

Zubři a pratuři jsou příbuzní, takže musí být odděleni

„V bývalém vojenském prostoru Milovice se teď velcí kopytníci vyskytují na dvou pastvinách vzdálených přes čtyři kilometry. Zubři a pratuři jsou totiž příbuzné druhy a jejich soužití zatím není vyzkoušeno, ani jedna z pastvin navíc není pro dvě stáda velkých turů dostatečně velká,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Zubři v České republice

Patří k původním živočišným druhům u nás, na území současného Středočeského kraje se dochovaly jedny z posledních archeologických dokladů o jejich výskytu.

Nálezy z Libice nad Cidlinou na Nymbursku dokládají jejich výskyt ještě v 10. století, na území dnešní ČR ale zřejmě žili až do 14. století. V 16. století se je arcikníže Ferdinand Tyrolský pokusil vrátit do lesů na Brandýsku a později i na Křivoklátsku.

Momentálně zubři v Česku žijí v několika oborách, například v Ralsku (více zde).

Zatímco divocí koně a zpětně šlechtění pratuři se pasou na čtyřicetihektarové pastvině v sousedství Milovic, zubři dnes začali zabydlovat aklimatizační ohradu v lokalitě Traviny nedaleko Benátek nad Jizerou. Po karanténě na ně čeká pastvina o rozloze zhruba sto dvaceti hektarů. Podle Dostála probíhají další jednání, mimo jiné se Středočeským krajem, která by měla umožnit další rozšíření.

Skupina sedmi samic dorazila ze tří polských rezervací: Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy, náklady na jejich pořízení přesáhly včetně ceny transportu půl milionu korun. Nejstaršímu zvířeti je sedm let, nejmladšímu dva.

Býk za samicemi přijede o pár dní později, protože původně vybraný samec neprošel přísnými veterinárními testy. „Předpokládáme, že v průběhu příštího roku by mohla být na světě první mláďata,“ doufá Dalibor Dostál. Přikrmování zubři nepotřebují, vystačí si s tím, co jim nabízejí pastviny.

Projekt chrání další ohrožené druhy rostlin i živočichů

Projekt Česká krajina, který za návratem velkých divokých zvířat do Česka stojí, oceňuje nejen veřejnost, pro niž se ohrada s divokými koňmi stala oblíbeným místem vycházek. „Sleduji i velmi pozitivní vliv velkých savců na proměnu stepní krajiny Milovicka, kde se opět šíří vzácné druhy rostlin,“ ocenil přínos hejtman Středočeského kraje Miloš Petera.

Projekt podporuje i město Benátky nad Jizerou. „Město Benátky nad Jizerou vítá iniciativu společnosti Česká krajina v nasazení velkých kopytníků v oblasti Traviny u Benátek nad Jizerou. Doufáme, že zubři a divocí koně budou postupně napravovat to, co člověk zanedbal. Šetrným cíleným spásáním se vytváří podmínky pro obnovu původní skladby ohrožených stepních biotopů v této oblasti,“ konstatoval Jaroslav Král, starosta města Benátky nad Jizerou.

Město se chystá v místě vybudovat naučnou cyklostezku s pozorovatelnou a šetrnou turistikou tak zvýšit osvětu a propagaci celého území. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.

Na péči o zubry lze přispět

Kromě větších sponzorů, což jsou většinou soukromé společnosti, může na návrat těchto zvířat do české krajiny přispět i veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777.
(Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.)

Dnešní vypouštění zubrů do aklimatizační ohrady u Benátek nad Jizerou.
Samicím je od svou do sedmi let a ředitel projektu Česká krajina Dalibor Dostál...

Záchranu biodiverzity bývalého vojenského prostoru, který je dnes evropsky významnou lokalitou, podporuje i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která spravuje část tamních pozemků. „Zachování specifických stanovišť pomocí velkých spásačů vegetace vidím jako smysluplnou a efektivní cestu péče o připravovanou národní přírodní památku. Navíc se jedná o projekt významný z vědeckého hlediska, a to nejen pro přírodovědce,“ říká Ladislav Pořízek, ředitel příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR, kterým je Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

Projekt chce naší přírodě pomoci nejen tím, že do ní navrátí velké kopytníky. Cílem je především ochrana a obnovení ohrožených stepních biotopů s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů, které se spolu svelkými kopytníky vyvíjely po tisíce let.

Zubři teď budou pobývat v dvouhektarové aklimatizační ohradě, po karanténě budou vypuštěni na hlavní pastvinu. Krátce na to je doplní druhá skupina divokých koní, kteří přijedou z anglického Exmooru. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.

„Pro vznik přirozené mozaiky je totiž klíčová právě kombinace zubrů a divokých koní, protože každé z těchto zvířat se zaměřuje na jiný typ potravy. Zatímco koně spásají především traviny, zubři spásají jiné spektrum bylin a budou více odstraňovat náletové dřeviny. Díky tomu vznikne přirozená mozaika, kterou pro svůj život potřebuje řada ohrožených druhů rostlin a živočichů,“ vysvětluje důvody tohoto spojení Dalibor Dostál, jehož ochranářská organizace spolupracuje na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalšími odbornými institucemi.

Na videu z března se můžete podívat, jak to u Milovic sluší divokým koním

Autor:



Nejčtenější

KVÍZ: Znáte naše brouky, pavouky a další bezobratlé?

Na Velké výstavě bezobratlých 2018 na půdě Přírodovědecké fakulty University...

Tvoří zhruba 95 % všech živočišných druhů na naší planetě, jen v České republice jich podle odhadů žije více než 40...

KVÍZ: Umíte nakupovat maso, abyste uvařili klasická česká jídla?

Segedinský guláš

Jiné maso potřebujete na karbanátky, jiné na cikánskou pečeni nebo ke koprovce. Umíte si u řezníka říci, které maso vám...



Domácí jahodový džem jako od babičky: jen ovoce, trochu cukru a citron

Pokud vás příprava domácích džemů baví, investujte do speciálního nerezového...

Jak to ty naše babičky dělaly? Vždyť neměly možnost jednoduše koupit želírující přípravky a přesto byl jejich jahodový...

VIDEO: Gorilí samec Richard dělal z nervozity psí kusy, Kamba mu chybí

Richard ve venkovním výběhu poté, co byla Kamba oddělena od ostatních a...

Kamba je téměř dva týdny oddělená od skupiny, a přestože je po operačním zákroku s ostatními v kontaktu alespoň přes...

Makrela je u nás nedoceněná ryba. Pohlreich ukáže, jak na ni

Makrela s petrželovou marinádou s opékaným bramborem s šalotkou

Zdeněk Pohlreich ve své sérii Rozpal to šéfe ve Španělsku! na Primě opět používá místní produkty. Zaujala ho zde...

Další z rubriky

Divocí koně na pastvinách u Milovic oživují nehostinné pláně

Přítomnost divokých koní, kteří se na pastvinách u Milovic úspěšně množí,...

Divocí koně z anglického Exmooru, kteří se již čtvrtým rokem prohánějí na pastvině u Milovic, mění nehostinné pláně...

VIDEO: Trenér zvířat radí, jak prací se psem a vodítkem předejít konfliktu

Naučte svého psa povel stůj, předejdete tím konfliktu s ostatními psy, radí...

Psi, kteří po sobě navzájem vyjedou nebo mají problém s běžci. Častý obrázek z městských parků či cyklostezek. „Psi na...

V Indii zalili omylem psa do asfaltu. Lhostejní dělníci ho odmítli vykopat

Spícího psa zaživa pohřbili do asfaltu

Až vzpoura místních obyvatel donutila silničáře vysvobodit ubohého psa. Kolemjdoucí jim sebrali bagr a psa z nově...

Maminka těžce postižené Terezky: Nevíme, co bude za týden
Maminka těžce postižené Terezky: Nevíme, co bude za týden

V loňském roce se Radce Doudové narodila holčička. Terezky život ale bude poznamenaný tělesným i mentálním postižením.

Najdete na iDNES.cz