Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


K divokým koním přibyli zubři. Prohánět se budou tam, kde dříve Rusové

  17:40aktualizováno  17:40
Zpětně vyšlechtění zubři přicestovali do unikátní rezervace, která vzniká v bývalém vojenském výcvikovém prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou ve středních Čechách. Je to první lokalita, kde v Česku najdete na jednom místě divoké koně, zubry a pratury.

K sedmi zubřím samicím, které dnes byly přivezeny a vypuštěny do aklimatizační ohrady u Benátek nad Jizerou, brzy přicestuje i býk. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Bývalý vojenský výcvikový prostor mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou se dnes díky příjezdu sedmi zubřích samic z Polska stal prvním místem, kde se vyskytují všechny tři klíčové druhy původních velkých kopytníků Evropy: tedy divocí koně, zubři a pratuři.

Koně se do Česka vrátili letos v lednu a u Milovic jim daří (o prvním hříběti zde), pratuři se k nim připojili v říjnu, zpětně vyšlechtění zubři dnes odpoledne.

Koně, pratuři a zubři

Nedělní příjezd sedmi samic do lokality Trhaviny mírně pozdržel rozmáčený terén na posledním úseku dlouhé cesty, takže k aklimatizační ohradě kamion se zvířaty dorazil až za asistence bagru po druhé hodině odpolední. Zhruba o hodinu později byla zvířata vypuštěna.

„Podobný pohled se lidem nenaskytl možná několik posledních tisíc let,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, která za tímto projektem stojí.

Zubři byli v přírodě vyhubeni až počátkem dvacátého století, poslední pratur uhynul v roce 1627 v královské honitbě u polského městečka Jaktorow a koně přinejmenším před mnoha sty lety. Jejich populace však přežívaly na různých místech, takže opravdu neměly tisíce let možnost potkat se v jedné lokalitě.

Zubři měli původně na pastviny u Milovic přicestovat jako první, ale organizace jejich transportu byla nejsložitější. Protože jsou zubři velmi plachá zvířata, přepravují se ve speciálních bednách, přesto bývá jejich přeprava riziková.

Zubři a pratuři jsou příbuzní, takže musí být odděleni

„V bývalém vojenském prostoru Milovice se teď velcí kopytníci vyskytují na dvou pastvinách vzdálených přes čtyři kilometry. Zubři a pratuři jsou totiž příbuzné druhy a jejich soužití zatím není vyzkoušeno, ani jedna z pastvin navíc není pro dvě stáda velkých turů dostatečně velká,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Zubři v České republice

Patří k původním živočišným druhům u nás, na území současného Středočeského kraje se dochovaly jedny z posledních archeologických dokladů o jejich výskytu.

Nálezy z Libice nad Cidlinou na Nymbursku dokládají jejich výskyt ještě v 10. století, na území dnešní ČR ale zřejmě žili až do 14. století. V 16. století se je arcikníže Ferdinand Tyrolský pokusil vrátit do lesů na Brandýsku a později i na Křivoklátsku.

Momentálně zubři v Česku žijí v několika oborách, například v Ralsku (více zde).

Zatímco divocí koně a zpětně šlechtění pratuři se pasou na čtyřicetihektarové pastvině v sousedství Milovic, zubři dnes začali zabydlovat aklimatizační ohradu v lokalitě Traviny nedaleko Benátek nad Jizerou. Po karanténě na ně čeká pastvina o rozloze zhruba sto dvaceti hektarů. Podle Dostála probíhají další jednání, mimo jiné se Středočeským krajem, která by měla umožnit další rozšíření.

Skupina sedmi samic dorazila ze tří polských rezervací: Pszczyna, Niepołomice a Kiermusy, náklady na jejich pořízení přesáhly včetně ceny transportu půl milionu korun. Nejstaršímu zvířeti je sedm let, nejmladšímu dva.

Býk za samicemi přijede o pár dní později, protože původně vybraný samec neprošel přísnými veterinárními testy. „Předpokládáme, že v průběhu příštího roku by mohla být na světě první mláďata,“ doufá Dalibor Dostál. Přikrmování zubři nepotřebují, vystačí si s tím, co jim nabízejí pastviny.

Projekt chrání další ohrožené druhy rostlin i živočichů

Projekt Česká krajina, který za návratem velkých divokých zvířat do Česka stojí, oceňuje nejen veřejnost, pro niž se ohrada s divokými koňmi stala oblíbeným místem vycházek. „Sleduji i velmi pozitivní vliv velkých savců na proměnu stepní krajiny Milovicka, kde se opět šíří vzácné druhy rostlin,“ ocenil přínos hejtman Středočeského kraje Miloš Petera.

Projekt podporuje i město Benátky nad Jizerou. „Město Benátky nad Jizerou vítá iniciativu společnosti Česká krajina v nasazení velkých kopytníků v oblasti Traviny u Benátek nad Jizerou. Doufáme, že zubři a divocí koně budou postupně napravovat to, co člověk zanedbal. Šetrným cíleným spásáním se vytváří podmínky pro obnovu původní skladby ohrožených stepních biotopů v této oblasti,“ konstatoval Jaroslav Král, starosta města Benátky nad Jizerou.

Město se chystá v místě vybudovat naučnou cyklostezku s pozorovatelnou a šetrnou turistikou tak zvýšit osvětu a propagaci celého území. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.

Na péči o zubry lze přispět

Kromě větších sponzorů, což jsou většinou soukromé společnosti, může na návrat těchto zvířat do české krajiny přispět i veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777.
(Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.)

Dnešní vypouštění zubrů do aklimatizační ohrady u Benátek nad Jizerou.
Samicím je od svou do sedmi let a ředitel projektu Česká krajina Dalibor Dostál...

Záchranu biodiverzity bývalého vojenského prostoru, který je dnes evropsky významnou lokalitou, podporuje i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která spravuje část tamních pozemků. „Zachování specifických stanovišť pomocí velkých spásačů vegetace vidím jako smysluplnou a efektivní cestu péče o připravovanou národní přírodní památku. Navíc se jedná o projekt významný z vědeckého hlediska, a to nejen pro přírodovědce,“ říká Ladislav Pořízek, ředitel příslušného regionálního pracoviště AOPK ČR, kterým je Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

Projekt chce naší přírodě pomoci nejen tím, že do ní navrátí velké kopytníky. Cílem je především ochrana a obnovení ohrožených stepních biotopů s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů, které se spolu svelkými kopytníky vyvíjely po tisíce let.

Zubři teď budou pobývat v dvouhektarové aklimatizační ohradě, po karanténě budou vypuštěni na hlavní pastvinu. Krátce na to je doplní druhá skupina divokých koní, kteří přijedou z anglického Exmooru. Péči o zvířata bude zajišťovat Správa městských lesů Benátky nad Jizerou.

„Pro vznik přirozené mozaiky je totiž klíčová právě kombinace zubrů a divokých koní, protože každé z těchto zvířat se zaměřuje na jiný typ potravy. Zatímco koně spásají především traviny, zubři spásají jiné spektrum bylin a budou více odstraňovat náletové dřeviny. Díky tomu vznikne přirozená mozaika, kterou pro svůj život potřebuje řada ohrožených druhů rostlin a živočichů,“ vysvětluje důvody tohoto spojení Dalibor Dostál, jehož ochranářská organizace spolupracuje na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Výzkumného ústavu živočišné výroby, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalšími odbornými institucemi.

Na videu z března se můžete podívat, jak to u Milovic sluší divokým koním

Autor:



Nejčtenější

Za předražené „květákové steaky“ si britský řetězec vysloužil posměch

Květák běžně koupíte v zelenině nebo na trhu celý a nezabalený. Je kompaktní,...

Řetězec Marks & Spencer se minulý týden ocitl pod palbou kritiky poté, co začal v Británii prodávat takzvaný květákový...

Vaněk: Co Čech, to food bloger. A za českou kuchyni jako bychom se styděli

Doménou Romana Vaňka jsou tradiční recepty. V jeho kuchařkách nenajdete jediný,...

Kulinář Roman Vaněk svou urputností připomíná národního buditele. Křísí české jazyky, a to doslova. Učí nás znovu...



Naši největší a nejkrásnější kočku musí dobrovolníci bránit před pytláky

Rys ostrovid, největší kočkovitá šelma naší přírody, u nás byla zhruba před sto...

Rys ostrovid byl u nás doma jako největší kočkovitá šelma až do přelomu 19. a 20. století, kdy ho člověk vyhubil....

Chytili 114cm hlavatku pouhých šest minut před koncem povoleného lovu

Hlavatka ulovená Radkem Filipem měřila neskutečných 114 cm.

Sezona lovu dravců u nás skončila posledním prosincovým dnem. Existuje ale mnoho zahraničních zemích s pružnější...

Francouzská omeleta jako od šéfkuchaře je pravým prubířským kamenem

Hotovou omeletu posypejte nasekanou čerstvou pažitkou.

Příprava francouzské omelety často bývá zkušebním pokrmem právě přijímaných kuchařů. Nesmí být vyschlá, jako se to...

Další z rubriky

Čas petard: psa nepouštějte na volno, podávejte sedativa a buďte s ním

Pro citlivé psy je Silvestr nejhorším dnem v roce.

Silvestr je pro většinu pejskařů dnem hrůzy. Ač existují výjimky, hodně psů nesnáší hlasitý hluk, který vydává zábavní...

Naši největší a nejkrásnější kočku musí dobrovolníci bránit před pytláky

Rys ostrovid, největší kočkovitá šelma naší přírody, u nás byla zhruba před sto...

Rys ostrovid byl u nás doma jako největší kočkovitá šelma až do přelomu 19. a 20. století, kdy ho člověk vyhubil....

Pět rad co dělat, když cizí pes napadne toho vašeho. Hlavně nenadávejte

Když se psi poperou, je nejdůležitější zachovat chladnou hlavu.

Leckterý pejskař už to zažil a pro mnohé je to noční můra: co když se váš pes nepohodne s cizím a zakousnou se do sebe?...

Najdete na iDNES.cz