Až na podzim zvednete hlavu k obloze, všimněte si vznešené nebeské architektury ptačího hejna. Existují dva základní druhy. Tažní ptáci, třeba husy, létají v klínu ve tvaru písmene V.
Britští vědci v roce 2014 s pomocí senzorů a počítačové animace zjistili, že jim to šetří energii. Tvar V vytváří vzduchové proudy, které ptáci letící za sebou optimálně využívají. Samozřejmě neznají aerodynamické ani fyzikální zákony – příroda jim naprogramovala mozky.
Menší ptáci, třeba špačci, mají jiný problém. Potřebují uniknout dravcům. Sdružují se proto do obrovských hejn, která se chovají jako superorganismus. Amébovitě se ve vzduchu přelévají a chaoticky mění tvar, ovšem pořád přitom zůstávají kompaktní. Sokoly, káňata a další dravce to mate a znemožňuje jim to soustředit se na jedinou oběť.
Jak se však špačci v hejnu domlouvají? Kdo pohyby řídí? Italští vědci v roce 2011 zjistili, že nikdo. Každý pták sleduje směr letu přesně šesti svých sousedů, čímž vzniká samoorganizující se struktura. Když jeden pták před dravcem uhne, vznikne v hejnu vlna, jejímž výsledkem je únik všech ptáků kolem.
A teď se podívejte na další instinktivní a zároveň geniální zvířecí řešení problémů, nad kterými bychom si my museli lámat hlavu.
