Zkušený tvůrce zahrad Miroslav Pacner nezaváhal a vytvořil zahradu (další jeho zahradu najdete například zde), která působí obdobně minimalisticky jako dům a nesnaží se za každou cenu přebít okolní přírodu. Naopak, do svérázného koloritu beskydských hor nenásilně zapadá a nebrání výhledu na nádhernou krajinu okolo.
Majitele domu navíc pojí s Miroslavem Pacnerem dlouholeté přátelství, jednu zahradu už pro něj výtvarník před lety realizoval v jižních Čechách. Tehdy ho na fotografiích v časopise upoutal jeho styl. "Mirkovo pojetí kamenné zahrady s japonskými javory a skalníky bylo na tehdejší dobu ohromující," vzpomíná majitel. Navíc ho už tehdy překvapilo, že Pacnerovy realizace vyhlížejí po založení dva tři roky stejně, ale pak najednou poskočí o dvacet roků: "Což je opět něco nevídaného."
Přesun do přírody na úpatí Beskyd
Do terénu zakopaný dům se v Beskydech ocitl řízením osudu, jeho majitel totiž na Ostravsku dostal nabídku zajímavého zaměstnání, náročného na čas i nasazení, takže pravidelné dojíždění domů, byť jen na víkendy, bylo najednou stále obtížnější.
Minimalistická zahrada |
Proto se tu s rodinou rozhodl zapustit tu kořeny, a to nikoli v bytě, ale v domě, ideálně v přírodě. A tak mu kamarádi dohodili jednoho dne parcelu: "Nic moc svažitý pozemek, navrch na vodě, který se nedařilo původnímu majiteli dlouho prodat. Samozřejmě jsem věděl okamžitě, že po stavební stránce bude vše velice komplikované a nákladné. Ale to jsem ještě netušil, jak moc," směje se dnes kupříkladu vzpomínce, jak se při hloubení základů pohnulo cosi v podloží a na místě, kde je dnes jezírko, vyrazil ze země silný pramen.
S architektem z Brna dlouho zvažovali, jak minimalistickou budovu v terénu situovat. Aby vůbec nerušila a zároveň nabídla domácím nádherný výhled z oken i terasy přes údolí dál do hor. "A tak jsme ji zakopali zčásti do země, takže od silnice nahoře není vůbec zřejmé, že je tu nějaký dům," vysvětluje majitel. Řidiči i kolemjdoucí tak při pohledu z ulice míjejí vlastně jen strohou zeď z kamene, ostatní jim zůstává skryto.
Nádherně otevřená zahrada. Ale jen pro domácí
Podobně uzavřený pohledům shora je i celý pozemek. Pokud ovšem člověk vystoupá ze zahrady po zatravněné rampě na plochou střechu domu, která je zčásti zakrytá trávníkem a štěrkem, výhled do kraje je odtud bezkonkurenční. Ještě o něco lepší než z oken domu a z venkovní terasy o patro níž.
Pohled na dům z terasy nad jezírkem, které je situované do zadní části zahrady, opět dává tušit, že největší důraz domácí kladou na pečlivě udržovaný trávník.
Jednoznačně největší důraz se v této zahradě klade na perfektní trávník oživený místy většími soliterními kameny, japonskými javory a trsy dekorativních travin.
Proto také domácí návrh zahrady s Miroslavem Pacnerem mnohokrát konzultovali, aby se zmiňovaný výhled za žádnou cenu nenarušil. Dalším jejich požadavkem bylo, aby zůstaly při hranici dole zachovány skupiny vzrostlých stromů, pod jejichž korunami se daří rozmanité škále keřů vysázených v početných ostrůvcích. A trvali také na rozlehlém trávníku.
Tipy na letní pohodu na zahraděMáte-li pěknou zahradu nebo terasu, nechte se inspirovat tipy, jak si zpříjemnit posezení - od portálu Obydleni.cz |
Zelený pažit samozřejmě kopíruje původní svah pod domem, ten se ale musel pracně upravovat. Dnes se atraktivně vlní, takže místy připomíná zelené tsunami s dominantou v podobě sochy od přátel výtvarníků. "Trvali jsme na něm bez ohledu na skutečnost, že tady v zimě leží dlouho sníh a tráva kvůli tomu trpí plísní sněžnou," vysvětluje majitel, nakolik si zvlněného terénu i trávníku cení.
Dál do zahrady ale svah nabírá podobu nepravidelných teras zpevněných po vzoru alpína velikými kameny, ty největší z nich přitom plní úlohu atraktivních solitérů ve výsadbách kopírujících hrany teras. Zatravněné je vrchní i spodní patro celé kaskády, zatímco ve středním došlo na jezírko, jež stahuje většinu podpovrchové i spodní vody, která zde na řadě míst vyvěrá. A aby nerušilo v návaznosti na výhled do okolí, dostalo podobu kamenitého mořského oka.
Terasu s jezírkem bylo třeba navršit uměle, což při modelování terénu budoucí zahrady patřilo k náročním zemním pracem. Jezírko dostalo podobu skalnatého horského plesa.
Na realizaci obdobně ztvárněného potoka již nedošlo, protože by tu působil nepatřičně. Nicméně veškerou vodu rybníček zadržet nedokáže, takže v nižších partiích zahrady, na které navazuje podmáčená louka, se zeleni moc nedaří. Dokonce i s rododendrony jsou potíže a bylo třeba je už několikrát přesadit. Stejně jako vzácnější borovice u domu, na které bylo i tam příliš vlhko.
Po stranách zahradu uzavírá živý plot: blíže k domu spíše pravidelný, vzadu za jezírkem naopak příjemně rozvolněný, takže navazuje na původní zeleň. Díky tomu se ji podařilo ze tří stran uzavřít, ale zároveň zůstala otevřená výhledům do krajiny. "Dům i okolní zeleň, všechno jde spolu pěkně ruku v ruce a tvoří dnes harmonický celek. Hlavně vůbec nemusím jezdit o víkendech na chalupu do hor, protože je mám přímo před okny," říká majitel.
Tuto a další zajímavé zahrady najdete v aktuálním čísle měsíčníku Knihovnička Zahrada.
