Sobotní program oficiálně zahájí v 11 hodin ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a náměstek pražského primátora Jiří Vávra z pódia uprostřed autentického afrického tržiště poblíž hlavního vchodu.
Unikátní tržiště nabídne tradiční africké šperky, figurky, obrázky, šátky, tašky i oblečení, část výtěžku z jejich prodeje zoo použije na výstavbu nového pavilonu goril v horní části zoologické zahrady. Jak ukázala letošní červnová povodeň, budoucnost goril v Praze je totiž možná jen v novém pavilonu na bezpečnějším místě (více o nutnosti nového pavilonu čtěte zde).
Kalendář Zoo Praha na rok 2014, ve kterém zoo představuje své hlavní projekty na záchranu ohrožených druhů živočichů ve volné přírodě.
Koho unaví nákupy, může se osvěžit ovocem či jiným drobným občerstvením, nebo si vyzkoušet vlastní dovednosti a vědomosti o Africe v některé z her. Dopolední program vyvrcholí vystoupením Jiřího Korna a skupiny 4TET, na které naváže křest kalendáře Zoo Praha na rok 2014, v němž pražská zoo představuje své hlavní projekty na záchranu ohrožených druhů živočichů ve volné přírodě.
Milovníci goril si v sobotu přijdou na své
Během slavnosti si zoo s návštěvníky připomene příchod prvního samce Titana, následovaného o rok později samicí Nigrou, ale i další historické zajímavosti. Otevřena bude i výstava připomínající 50 let chovu goril nížinných v Praze.
V Pavilonu goril pak ve 13, 15 a 17 hodin proběhnou mimořádná komentovaná setkání, během kterých chovatelé představí současnou skupinu goril vedenou samcem Richardem. Kdo se chce o minulosti i současnosti chovu goril v Praze dozvědět víc, neměl by si ve 14 hodin nechat ujít přednášku kurátora chovu primátů Víta Lukáše ve Vzdělávacím centru.
V Pavilonu goril pak návštěvníci mohou zastihnout kompletní skupinu, tedy samce Richarda, čtyři samice a dvě mláďata. Tento týden se totiž ke skupině vrátila i samice Bikira, kterou skupina netrpělivě očekávala (více v deníku zde). Největší radost z návratu své "tety" měl ale jednoznačně sameček Kiburi, jak dokládá videozáznam z pavilonu.
Seznamte se s pražskými gorilami, ať je rozeznáte
Gorilí samec Richard se narodil v Německu (19. 11. 1991, Frankfurt nad Mohanem), mládí strávil v anglickém Paigntonu. Jeho rozložitá ramena i pronikavý pohled budí respekt, přesto je podobně jako jiní dominantní samci trochu strašpytel. Je hodně konzervativní a průzkum čehokoliv neznámého raději nechává na samici Shindě. Jako otec je trpělivý, někdy si s vlastními potomky dokonce hraje. Poznáte ho podle stříbřitého hřbetu, hřebene na temeni hlavy. A samozřejmě je z pražských goril jednoznačně největší.
Samice Kijivu se narodila v Holandsku (18. 3. 1993, Appeldoorn), do Prahy ale se svou starší nevlastní sestrou Shindou (mají stejného otce) přicestovala až z Austrálie, ze Sydney. Kijivu je ovšem nejistější a plašší než Shinda, ještě donedávna si při nervozitě zakrývala uši. Jinak je to skvělá matka, jako první porodila v roce 2004 samičku Moju, vůbec první mládě gorily nížinné narozené v českých zoo. Později se Kijivu a Richardovi narodili ještě Tatu, Kiburi a naposledy z 22. prosince 2012 sameček Nuru. Je drobná, má jemný obličej a jemně osrstěnou hlavu a velká prsa.
Shinda (14. 6. 1991, Appeldoorn) je vyrovnaná a klidná samice, která ze všeho nejvíc miluje jídlo. Když má Richard z něčeho obavy, je to právě ona, kdo za něj na okamžik zaskočí a vede rodinu do neznáma. Případně jde prozkoumat, jestli se za novotami neskrývá něco k snědku. Je totiž i nesmírně inteligentní a svůj důvtip často využívá právě k získání chutných soust. Díky své lásce k jídlu a robustní kostře je Shinda bezpečně druhá největší gorila ve skupině. Zatím neměla vlastní mládě, ale po narození samečka Nurua se občas věnuje odrůstajícímu samečkovi Kiburimu. Poznáte ji bezpečně: je nejmohutnější ze samic, s tvrdými rysy ve tváři.
Přesné datum narození gorilí babičky Kamby nikdo nezná. Pochází z pralesů Kamerunu, kde ji na počátku 70. let jako mládě upytlačili a odvezli do Evropy. V pražské skupině Kamba funguje díky klidné povaze a zkušenostem jako silný tmelící prvek a chůva na plný úvazek. Ačkoli je normální, že samice bez potomků pomáhají s odchovem mláďat ve skupině, Kamba věnovala Moje, Tatuovi, Kiburimu a teď i Nuruovi zcela mimořádnou péči. Sama o své potomky přišla v roce 2007 a 2013 (více zde) při komplikovaných porodech. Poznáte ji podle zamyšleného pohledu a šedin.
Bikira se narodila v Holandsku, matka se však o ni nedokázala postarat, takže vyrůstala v gorilí školce v německém Stuttgartu. Poté žila se samcem Gugasem v irském Belfastu, nikdy však neporodila mládě. Před třemi lety proto koordinátor evropského chovu rozhodl umístit Bikiru do Prahy. Své první mládě (více o narození samečka Tana zde) však odložila, takže také vyrůstá ve školce ve Stuttgartu. Bikiru poznáte podle narůžovělých rtů, má hnědavou barvu na hlavě a hřbetu, chodí po dvou a má drobnější stavbu těla.
Kiburi je hravý, společenský a veselý třiapůlletý gorilí samec. Na nové mládě téměř vůbec nežárlil. Okamžitě začal trávit daleko více času s tetou Shindou. Rád se chová tak trochu jako drsňák - buší se do prsou, zavěšuje se zakousnutý jen zuby za lano nebo předstírá, že už je zcela samostatný. To si dlouhé minuty zaujatě staví hnízdo, natřásá ho, aby bylo co nejpohodlnější... a potom jde stejně zase spát k některé ze samic. Poznávací znaky: velké, velmi hravé mládě. Většinu času tráví s tetou Kambou.
Sameček Nuru je z pražské skupiny momentálně nejmladší a tedy i nejmenší, je mu devět měsíců. K radosti chovatelů skvěle prospívá, dělá rychlé pokroky a postupně se osamostatňuje. Často si hraje se starším bratrem Kiburim, hodně času tráví u tetičky Kamby, která ho občas i kojí. Poznáte ho spolehlivě.
