„Zeleninu jsme získali v Lipencích ve velkoskladu, máme toho tu 150 kilo, jinak by v podstatě skončila v koši. Lidé z pražské pobočky Slow Food společně zeleninu nakrájejí a uvaří z ní oběd pro dvě stě lidí,“ popisuje Anička. Podle jejích informací se jenom v jednom podobném velkoskladu za týden vyhodí i osm šestitunových kontejnerů zeleniny. A část z ní je hygienicky nezávadná a mohla by nakrmit lidi.
Vzor si vzali z projektu Discosoup, který začal v Berlíně jako protestní akce proti potravinovému plýtvání. Cílem akce je ukázat, že velmi často dochází k vyhazování potravin, které jsou použitelné a zdravotně nezávadné.
Discosoup je cestou, jak tyto potraviny zachránit před vyhozením, udělat z nich něco dobrého a ještě se u toho pobavit. Po vyzvednutí potravin od domluvených dodavatelů se sejdou dobrovolníci, kteří posléze krájí a vaří do rytmu hudby. Discosoup je projektem mezinárodního významu, velký ohlas má například ve Francii.
Kdo je Anička GrosmanováStudentka a nadšená kuchařka, která se proslavila projektem Sandtnerová, to znamená uvařit všechny recepty z této slavné kuchařky. V poslední době se věnuje také dalším projektům, například práci v Slow Food Youth Network, akcím na podporu přeštického čuníka či propagaci farmářských trhů. |
V Česku se akce chopilo sdružení Slow Food Youth Network Prague, které je pražskou pobočkou mezinárodního hnutí, které klade velký důraz na kvalitu stravování a zároveň i důraz na zachování biodiverzity. „Chceme znát příběh za každou potravinou na talíři. Nebojíme se vařečky, ani rýče. Máme rádi jídlo a záleží nám na tom, odkud pochází,“ přesvědčují mladí aktivisté.
Proto spolupracují i s potravinovými bankami, které shromažďují jídlo, skladují ho a rozdělují humanitárním nebo charitativním organizacím. Tyto banky mají podobný zájem – sehnat pro potřebné lidi co nejvíce potravin co nejlevněji. A ideálně získat takové potraviny, které by se jinak vyhodily.
