„S chladnou hlavou si stanovte priority, co má smysl zachraňovat, co vaši pomoc nepotřebuje a co vzhledem k letošnímu suchu prostě oželíte,“ zkušeně radí Pavel Jeřábek, který se profesně věnuje praktické péči o zeleň celý život.
Využijte odpadní vodu z domácnosti i vodu z rybníka
Třeba letničky nebo trávník podle něj nemá smysl zachraňovat. „Letničky kvetou tři měsíce a konec, tak je prostě oželte. A u trav jde o stepní rostliny, ty by se měly vzpamatovat, i když zaschnou,“ plaší obavy těch, kteří si kvůli krásnému trávníku pořídili i zavlažování (jak zavlažovat trávník v horku čtěte zde), ale zákaz zalévání jim udělal čáru přes rozpočet.
„I když v tom je rozdíl mezi vesnicí a velkými městy, která jsou na tom ohledně přístupu k vodě obecně mnohem lépe,“ konstatuje, že zákaz zalévání se většinou týká spíše menších obcí než měst.
Ale ani při zákazu zalévání nerezignujte. Třeba se u vás dá přinést voda z rybníka, pokud nějaký v okolí máte. „Ano, i to je varianta, ale nesmíte použít na čerpání například motorové čerpadlo, to už byste museli žádat o povolení místně příslušný vodoprávní úřad. Ale pokud si vodu do sudu naberete kýblem, žádné povolení nepotřebujete,“ ubezpečuje Jeřábek, který je členem Komise pro životní prostředí v Mníšku pod Brdy.
U potoků je to složitější. „Pokud mají vzhledem k dlouhodobému suchu minimální průtok, nesnažte se je kvůli zalévání připravit i o ten zbytek. Může to pak ve vodotečích zlikvidovat veškerý život,“ varuje starý praktik.
Začněte používat osvědčené rady předků
Zálivka se dá částečně nahradit i opatřeními při schraňování použité vody v domácnostech a různými pěstitelskými opatřeními v zahradě. Což jsou mnohdy zkušenosti našich prababiček, jen jsme na ně zapomněli.
Například i tam, kde se zalévat vodou z vodovodu nesmí, lze na zálivku použít alespoň vodu, ve které jste oplachovali nádobí. Případně tu po koupání z vany, nebo z posledního máchání při praní, kterou byste jinak také vypustili do kanálu. Rostliny ocení každý litr.
A hlavně Jeřábek radí: „Začněte zalévat motykou (viz rady v předchozím článku). V užitkové i okrasné zahradě přerušíte obyčejným kypřením motykou kapiláry, kterými se voda z půdy vypařuje. Je to obdoba podmítání strnišť, kterým se snaží vodu na poli udržet zemědělci.“ To znamená, že pokud u vás zapršelo, obejděte teď záhony právě s motykou.
Dále má smysl ve vedrech zalévat v podvečer, když se ochladí vzduch. A co nejvíce na zem, ne na rostliny. „Důležitá je také pomalá zálivka, aby se voda vsákla do půdy a nestekla. Zajistíte to třeba pomalým vytékáním nachytané vody ze sudů, speciálních vaků, barelů a podobně.“
Také se vyplatí, zalít zahradu sice jen jednou za několik dnů, ale vydatnou dávkou. „To znamená jeden večer zahradu zalít, jak půda zaschne, tak ji hned prokypřit a zase zalévat až za několik dní,“ vysvětluje Jeřábek.
Doporučuje také mulčování, i to chrání půdu před odpařováním vody. Použít lze posečenou trávu, slámu, kůru, hobliny, kartonový papír, mulčovací fólii i jutu. Cenné rostliny lze navíc chránit stíněním, které odpar vody také sníží, třeba stínícími plachetkami z bílé netkané geotextilie, pergolou či větvemi jehličnanů.
Chytejte dešťovou vodu, pořiďte si kapkovou závlahu
Pokud se opakují léta, kdy bojujete s nedostatkem vody pro zahradu, možná začněte uvažovat o rozvedení kapkové závlahy (více o možnostech zde).
Elegantním řešením je jímání dešťové vody ze střech a zpevněných ploch do povrchových nádob či podzemních nádrží. „Většinou je to do plastových sudů o obsahu zhruba 100 litrů, či do nádrže o objemu zhruba jednoho kubíku, tedy 1 000 litrů. Ty se dají koupit jako vyřazené a vymyté, stačí zapátrat na internetu,“ radí Jeřábek.
Zkušenosti ukazují, že se to vyplatí a tuto vodu lze následně využit nejen na zalévání zahrady, ale také na praní či dopouštění zahradního jezírka. Vždyť na 100 m² u nás za rok naprší asi 50 až 55 m³ vody (na co lze tuto vodu prakticky využít?).
Podívejte se, co všechno se dá zvládnout s dešťovou vodou z nádrže:
5. června 2012 |
U nových domů pak je ideální myslet na tyto situace dopředu a zainvestovat do dlouhodobějších opatření, která vyžadují konstrukční změny. „Mám na mysli zavedení tzv. systému šedé vody, kdy se záchod automaticky splachuje vodou z pračky, myčky, umyvadel, vany i dřezu, protože je svedete samostatným odpadem do nádrže na užitkovou vodu,“ vysvětluje ekolog. Také si lze pořídit moderní „suchý“ záchod, kde není používána splachovací voda.
Jeřábek však apeluje i na místní úřady: „Tolerujme soukromým majitelům zálivku nových, nedávno založených zahrad či ovocných sadů, které dosud nejsou dobře zakořeněné. Nejen u veřejné zeleně, ale i u té soukromé to totiž ve výsledku přináší užitek nám všem. Bylo by proto nelogické, aby obce „svoji“ zeleň zalévaly a na straně druhé za to samé postihovaly občany.“
