Zubři žijí na pastvině u Benátek od loňského prosince (o jejich složitém příjezdu loni v prosinci více zde) spolu se stádem divokých koní, což je pro krajinu klíčová kombinace pro vytvoření přirozené rostlinné i živočišné mozaiky. Na pastvině blíže k Milovicích pak žije druhá skupina divokých koní spolu se zpětně vyšlechtěnými pratury (o ocenění projektu čtěte zde).
„Každé z těchto zvířat se zaměřuje na jiný typ potravy a pase se jiným způsobem. Koně spásají především traviny, zubři či pratuři spásají jiné spektrum bylin a více odstraňují náletové dřeviny,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Takto kombinovaná pastva zabraňuje, aby na lokalitě začaly některé rostliny převládat na úkor jiných. Pastvina u Benátek nad Jizerou má rozlohu 120 hektarů a kromě stáda divokých koní ji obývá právě stádo sedmi zubřích samic, býk a nyní téměř tříměsíční kravička.
Navrhněte jméno pro první zubří mládě u BenátekNapište nám svůj návrh ideálního jména pro první mládě zubra evropského narozené 26. května 2016 na pastvině ve středních Čechách. Jméno musí začínat na slabiku TU, protože právě tuto zkratku chovu přidělila mezinárodní plemenná kniha vedená v Polsku. Touto slabikou tedy budou začínat jména všech zde narozených zubřích mláďat. Návrhy mohou vkládat ZDE čtenáři starší 18 let do pátku 19. srpna 2016 do 16 hodin, každý může zaslat jen jeden návrh. Zástupci obecně prospěšné společnosti Česká krajina všechny návrhy projdou a vyberou z nich jméno, kterým bude mládě v nejbližší době slavnostně pokřtěno. Autora vítězného návrhu (v případě shody rozhodne, kdo návrh do systému vložil dřív) čeká pozvání na křest zubřího mláděte. |
S narozením tohoto zubřího telátka si přírodní rezervace mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou připsala světový unikát. „Stala se vůbec první rezervací na světě, kde se rozmnožily všechny tři klíčové druhy původních velkých kopytníků Evropy. Již před ním se totiž v rezervaci narodilo čtrnáct hříbat divokých koní a zatím pět mláďat zpětně šlechtěných praturů. To potvrzuje, že se zvířatům v bývalém vojenském prostoru výborně daří,“ konstatuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Zubři jsou na našem území původním druhem
Zubr evropský patří v České republice k původním živočišným druhům, člověk ho vyhubil až ve středověku. Archeologické nálezy dokládající přítomnost zubrů na našem území se našly právě ve středních Čechách, pocházejí z Libice nad Cidlinou na Nymbursku a jsou z období 10. století.
Pokus o vrácení zubrů do středních Čech pak proběhl už v době působení arciknížete Ferdinanda Tyrolského, českého místodržitele, který se pokoušel tato zvířata zavést do brandýských lesů. V zimě let 1549‒1550 tam vypustil zubřího býka, ke kterému později přikoupil samici. Další zubry dal arcikníže dovézt z Ruska do křivoklátských lesů.
Pro společnost Česká krajina je návrat zubrů do České republiky nejstarším projektem, pracovala na něm už od svého založení v roce 2007. „Přestože jsme se zubrům začali věnovat výrazně dříve než divokým koním a praturům, do České republiky přijeli v rámci milovické přírodní rezervace jako poslední ze tří klíčových druhů velkých kopytníků. Jejich dovoz byl totiž legislativně i organizačně nejsložitější,“ uvedl Dalibor Dostál. Od loňského prosince už se ale zubři na pastvině u Benátek nad Jizerou takto zabydleli:
30. prosince 2015 |
