Když odjížděla na zkušenou do Austrálie, ještě netušila, že odtamtud odjede s jasným plánem, do čeho se po návratu pustit. Do chovu velbloudů se tam zamilovala na farmě, kde s velbloudy pracovala za bydlení a stravu.
Pořídit si koně jí rodiče nedovolili, na velbloudy kývli, protože to nejprve považovali za vtip. Jenže Žaneta Krátošková to myslela naprosto vážně.
V Záhosticích na Táborsku vybudovala vlastní velbloudí farmu. Podle jejích slov jsou sice velbloudi jako mazlíčci naprosto nenároční, je ale jasné, že pořídit si velblouda je pořádný závazek.
Jako každý jiný kopytník potřebují kvalitní ustájení i krmení, podle potřeby také veterinární péči.
Pro Playtvak.cz prozrazuje Žaneta Krátošková i finanční specifika chovu:
Přiznává, že velbloud může být i smrtelně nebezpečný. Týká se to především samců v říji. „Ten by vás dokázal zabít například kousnutím, kopnutím a hlavně zalehnutím,“ popisuje zkušená chovatelka. „Velbloudi v říji mají tendenci člověka hodit na zem a lehnout na něj. A tím, jak na něj lehnou, tak ho rozdrtí,“ přidává detaily Žaneta Krátošková.
O velbloudí mámě více zde  |
Nepříjemný je i běžný a pověstný velbloudí plivanec. „Velbloudi plivou, když mají potřebu se chránit nebo se jim něco nelíbí. Jakmile je cvičím, jsem poplivaná každý den,“ konstatuje mladá žena s úsměvem.
Velbloudí plivanec přitom pěkně smrdí, v podstatě je to zelená natrávená hmota. Což zaručeně nechcete mít ani na oblečení, natož v obličeji, ale chovatel těchto hrbatých kopytníků se s tím musí smířit.
