Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Ve větvích připomínají chlupaté pavouky, na zemi mimozemšťany

  0:11aktualizováno  0:11
Chápani mají subtilní tělo pokryté tmavou srstí a k němu nepoměrně dlouhé končetiny. Dokud se pohybují v koruně stromu, člověk to moc nevnímá, ale jakmile začnou vzpřímeně pobíhat po trávníku, působí poněkud bizarně. Poddruh, který na celém světě chovají pouze pražská a zlínská zoo, je kriticky ohrožený.

„Chápan středoamerický je maximálně přizpůsoben k životu v korunách stromů, tedy ke šplhání a houpání se na větvích. Proto mají malé tělo a dlouhé končetiny a chápavý ocas, o který se při pohybu po zemi opírají. Na zemi tak skutečně mohou působit poněkud komicky,“ konstatuje kurátor primátů Vít Lukáš. Ovšem k mimozemšťanům by je nepřirovnával.

Možnost pozorování zblízka je v Praze naprosto unikátní

Chápani středoameričtí jsou doma v Belize, Salvadoru, Guatemale, Hondurasu a Mexiku. „Žijí v nížinných deštných pralesích a na zem téměř nesestupují. Nejčastěji se pohybují v nejvyšších stromových patrech až několik desítek metrů nad zemí, takže možnost prohlížet si je z několika metrů bez jakýchkoliv zábran, jen přes vodní příkop jako na Opičích ostrovech ve spodní části pražské zoo, je naprosto unikátní,“ vysvětluje kurátor primátů Vít Lukáš.

„Jihoameričtí indiáni je nazývají ´mono araňa´, tedy pavoučí opice, takže se můžete setkat i s jejich anglickým označením ´spider monkey´. Většina druhů a poddruhů chápanů je totiž černá či tmavě hnědě zbarvená, jsou výrazně chlupatí a mají velmi dlouhé, hubené končetiny. Včetně ocasu tedy v podstatě mají pět hubených a dlouhých končetin, takže v korunách stromů skutečně připomínají velké chlupaté pavouky,“ popisuje Lukáš.

Srovnání s mimozemšťanem řadu lidí napadá hlavně při pohledu na fotografie a záběry, které při určitém úhlu nepřirozeně zvětší jejich hlavu a oči (viz záběry na videu). Zvláště výrazné je to u nejmenšího člena skupiny, malého Tiriona, i když tak ve skutečnosti nevypadá. 

Na zemi sice vypadají směšně, ale v korunách stromů umí létat

Ve své domovině jsou tyto zajímavé opice kriticky ohroženým poddruhem chápana středoamerického (Ateles geoffroyi vellerosus). V zoo je právě tento poddruh chován velmi vzácně, na celém světě jej najdete pouze v Praze a ve Zlíně. Úspěšně se množí jen v Praze, kde už odchovali pět mláďat.

Jejich pražský venkovní výběh tvoří jeden z takzvaných Opičích ostrovů, od návštěvníků je tu odděluje jen vodní příkop. Svým způsobem jim ideálně imituje přirozené prostředí, i když nejde o hustý tropický prales, ale o vzrostlé duby a javory. Mají tedy nejen možnost pobíhat či povalovat se v trávě, ale mohou se klidně celý den pohybovat i patnáct metrů vysoko nad zemí ve větvích, kde umí být neuvěřitelně rychlí.

Jeden z tzv. Opičích ostrovů Zoo Praha chápanům ideálně imituje přirozené prostředí, i když nejde o hustý tropický prales, ale o vzrostlé duby a javory.

Je to díky jejich umění brachiace, tedy pohybu, kdy jednoduše švihnou nataženou rukou a prakticky za ní doslova letí vzduchem. „U chápanů se používá spíše termín semibrachiace, protože se většinou přehoupnou z jedné ruky do druhé a vždy se alespoň jednou končetinou jistí. Na rozdíl od gibonů (o nich zde), kteří opravdu létají i 8 až 10 metrů z místa, a pokud jsou rozpohybovaní, tak údajně až 15 metrů,“ popisuje kurátor.

Chápani mají k tomuto pohybu dokonce speciálně přizpůsobené horní končetiny. „Zakrnělý palec jim umožňuje houpat se na rukách jako by to byly háky. Zároveň k jištění velmi často používají i chápavý ocas, na kterém vydrží viset i dlouhé minuty, zatímco sbírají různé plody,“ popisuje zoolog, kterého na nich nejvíc fascinuje právě využívání chápavého ocasu. „Určitě jsou v tomto ohledu pravděpodobně nejvíce vyvinutým druhem savce.“

O mládě se stará jen matka skoro dva roky

U chápanů se narozdíl od goril či gueréz o mládě stará pouze jeho matka, která ho neustále nosí na břiše. Potomek je na ní úplně závislý tak rok, pak ji nějaký čas ještě hodně potřebuje, zhruba po dvou letech je v podstatě úplně samostatný. Dospívá kolem pátého roku života.

Fotogalerie

V Praze je možné aktuálně pozorovat hned dvě chápaní mláďata různého stáří, čtyřletou Tamaru a více než ročního samečka Tiriona, oba už se po výběhu pohybují samostatně.

„Samice Talula je dobrá máma, jen má jeden nepochopitelný zlozvyk. Každému ze svých mláďat vždy oďubuje kůži na hlavě až do krve, takže pak často mají na hlavách stroupky,“ popisuje zvláštní chování chápaní samice kurátor. Teď už jsou oba její poslední potomci přece jen odrostlejší, takže by už žádné ranky na hlavách mít neměli.

Ve své domovině se chápani živí ovocem, semeny, květy i hmyzem, v zoo dostávají  zeleninu a ovoce. Pokud je chcete pozorovat při krmení, máte šanci dvakrát denně, případně při komentovaném krmení o víkendu. 

Ubrání se i šelmě

Když je jeden chápan středoamerický v nebezpečí, ostatní mu jdou na pomoc. Celá skupina se spojí, mnohdy se chytí za ramena, poskakují a vydávají u toho silné skřety, že jsou schopni v přírodě zahnat i jaguára.

Dopoledne jim chovatelé dávají kyblík očištěné a pokrájené zeleniny jako jsou okurky, rajčata, lilek, salát, řapíkatý celer i kořenová zelenina, i když ta u nich neslaví takový úspěch jako u sousedních gueréz. Odpoledne, většinou kolem půl třetí, pak dostávají kousky ovoce.

„Milují zralé, měkké ovoce, ti nejmenší pak to nejsladší, jako je třeba meloun nebo vyzrálé mango. Záleží na chovateli, jak jim ten den sestaví krmnou dávku, dostávají v podstatě cokoliv od jablek až po ananas,“ uzavírá kurátor. 

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.